Americké akcie v pátek výrazně ztrácely poté, co prezident Donald Trump pohrozil „masivním zvýšením“ cel na čínský dovoz v reakci na to, že Peking rozšířil a zpřísnil exportní kontroly na prvky vzácných zemin a související technologie. Ještě během dne přitom trhy atakovaly nová intradenní maxima, avšak po Trumpových výrocích se sentiment rychle přelil do výprodejů, především v technologickém a polovodičovém sektoru, který je na těchto materiálech a čínských dodávkách mimořádně závislý.
Klíčové indexy se propadly souběžně. Podle deníku Handelsblatt uzavřel Dow Jones zhruba o 1,1 % níže na 45 811 bodech, S&P 500 klesl asi o 1,8 % na 6 614 bodů a Nasdaq po dosažení intradenního rekordu kolem 23 112 nakonec sklouzl na 22 503 bodů, tedy přibližně o 2,2 %. Ztráty prohloubily zejména čipové tituly, které citlivě reagují na každé omezení v dodávkách vstupů a zařízení.
V Bílém domě mezitím zazněla i politická eskalace. Trump na své síti Truth Social uvedl, že „nevidí důvod“ k plánovanému setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem za dva týdny v Jižní Koreji. Prohlášení navázalo na čtvrteční krok Pekingu, který rozšířil seznam kontrolovaných prvků a zpřísnil licencování pro export produktů a technologií souvisejících s těžbou, separací a výrobou magnetů ze vzácných zemin.
Nový čínský režim se zaměřuje na „citlivé“ aplikace. Obranné využití má být explicitně odmítáno, použití v polovodičích či pokročilé AI bude posuzováno případ od případu. Právě tato přísnější kritéria nutí podniky v globálních řetězcích přehodnocovat logistiku a certifikaci původu materiálů i technologií. Vzhledem k tomu, že Čína dominuje zpracování vzácných zemin a magnetů ve více než devíti desetinách světové produkce, trhy okamžitě začaly oceňovat větší riziko „úzkého hrdla“ v dodávkách pro elektromobilitu, letectví, elektroniku či obranu, uvedl deník Handelsblatt.
Bezprostřední tržní reakce tomu odpovídala. Kromě propadu hlavních indexů se výrazně sesunul i Philadelphia Semiconductor Index, zatímco některé akcie těžařů a producentů kritických surovin mimo Čínu naopak posilovaly, protože investoři sázejí na urychlení diverzifikace dodavatelů. V závěru amerického obchodování navíc převažovala nejistota, zda tarifní hrozba nezpůsobí další vlnu re-pricingu napříč sektory závislými na asijských vstupních komponentách.
Dopad byl patrný i za Atlantikem. Evropské akciové trhy den zakončily níže a ztratily část zisků z předchozích seancí. Nejistota ohledně obchodních bariér, technologických sankcí a řetězců subdodávek dopadla na exportně orientované tituly a londýnský trh uzavřel týden v červených číslech.
Politická rovina sporu zůstává zcela zásadní. Trumpova rétorika odkazuje na „monopolizaci“ vzácných zemin Pekingem a naznačuje další protiopatření, pokud budou čínská omezení uplatňována striktně. Naopak Čína své kroky rámuje národní bezpečností a kontrolou citlivých technologií. Pravidla vyžadují exportní licence i pro zahraniční firmy, pokud jejich výrobky splňují kritéria obsahu nebo využívají čínské technologie, přičemž dozorové pravomoci mohou sahat i k odříznutí dodavatelů při zjištěném porušení.
Z hlediska tržní psychologie sehrála roli i rychlost, s jakou se zprávy promítly do kotací. Ještě dopoledne Nasdaq stanovoval nové intradenní maximum, aby se během hodin otočil k nejhlubšímu poklesu dne a „vymazal“ krátkodobé zisky. Komentátoři připomněli, že očekávání brzkého uvolnění obchodního napětí byla „směna ze stolu“ a do trhu se vrátilo realizování zisků po silném růstovém běhu technologických titulů. Citlivost na geopolitické překvapení tak zůstává vysoká i v prostředí, kde investoři sází na monetární uvolňování v příštích čtvrtletích.
Z praktického hlediska je rizikem kumulativní efekt. Pokud se americké tarify a čínské kontroly budou stupňovat, mohou firmy ve spotřební elektronice, automobilovém průmyslu, letectví i obraně čelit nárazovým výpadkům vstupů a vyšším nákladům, což by se promítlo do marží a investičních plánů. Krátkodobě to může znamenat vyšší volatilitu a preferenci defenzivnějších sektorů, střednědobě pak zrychlení investic do „friend-shoringu“, recyklace a domácího zpracování kritických minerálů v USA a EU. Už nyní trh oceňuje snahy firem mimo Čínu a tlak vlád na budování strategických kapacit.
Další vývoj bude záviset na tom, zda Washington hrozbu cel převede do konkrétních sazeb a kategorií zboží a jak rychle Peking rozvine prováděcí předpisy k novým kontrolám. Pokud by přibyly sekundární restrikce na technologie, výrobní linky nebo export produktů se „stopovým“ obsahem REE, trh by mohl přecenit riziko dlouhodobějšího narušení plynulosti dodavatelských řetězců. Na politické frontě zároveň visí otazník nad obnovením dialogu na nejvyšší úrovni a nad tím, zda se podaří zabránit spirále odvetných opatření, která by ekonomicky zasáhla i spojence v Evropě a Asii.
(Beneš, Handelsblatt.com, obr.: aiko)
