V prosinci roku 2025 schválila berlínská zemská sněmovna rozsáhlou novelu zákona o ochraně veřejné bezpečnosti a pořádku, která uděluje místní policii nové hluboce zasahující pravomoci v oblasti digitálního dohledu a fyzického vstupu do soukromých prostor. Novela, jež prošla s podporou koalice CDU a SPD, vzbudila ostrou veřejnou debatu o hranicích mezi bezpečností a ochranou základních práv. Podle textu budou mít policisté možnost instalovat do chytrých telefonů, počítačů a dalších zařízení takzvaný státní trojan, tedy špionážní software umožňující přístup k zašifrované komunikaci, a to i tehdy, pokud nebude možné provést instalaci na dálku. To zahrnuje možnost tajného vstupu do bytů či domů podezřelých osob za účelem fyzické instalace softwaru, což kritici označují za zásah do nedotknutelnosti obydlí a základních práv občanů.

Další klíčovou změnou je rozšíření pravomoci policie požadovat od mobilních operátorů provozní data všech zařízení přítomných v určité oblasti v konkrétním čase, což umožní mapovat pohyb obyvatel v souvislosti s demonstracemi či veřejnými akcemi. Tento způsob hromadného sběru dat, který může zahrnovat i osoby bez přímé souvislosti s vyšetřovanou činností, vyvolává obavy z masového dohledu a zásahů do soukromí.

Podle kritiků a právních expertů může tato novela vést k erozi základních občanských práv, protože kombinuje fyzické a digitální zásahy bez dostatečných záruk, které by policejní moc omezovaly pouze na případy skutečně závažných trestných činů. V německém právním kontextu již dříve ústavní soud rozhodl, že použití špionážního softwaru je možné jen v případě velmi vážných zločinů, přičemž zdůraznil, že takové zásahy představují zásadní narušení práv na digitální soukromí a ochranu komunikace.

Zastánci novely argumentují, že moderní bezpečnostní hrozby včetně organizovaného zločinu a terorismu vyžadují od policie širší technologické nástroje. Tvrdí, že šifrované komunikační kanály často znemožňují vyšetřování a bez nových metod se ochrana veřejnosti stává méně účinnou. Proti tomu však stojí varování, že legislativa bez jasných a přísných mantinelů může otevřít cestu k plošnému sledování a zneužití moci, což by mohlo výrazně narušit důvěru veřejnosti v demokratické instituce i digitální prostředí.

Veřejná diskuse o berlínských změnách tak odráží širší evropské napětí mezi požadavkem na bezpečnost a ochranou osobních práv v době, kdy digitální technologie pronikají do všech oblastí života. Kritici i zastánci se shodují, že spory o tyto otázky budou pokračovat i v roce 2026, kdy se očekává, že podobné návrhy se objeví také na federální úrovni a jejich dopady se stanou předmětem právních i politických střetů.

Psali jsme: Brutální ukrajinský útok u Černého moře a ticho médií. Šik zostra

Celkově novela zákona o bezpečnosti a pořádku v Berlíně představuje výrazný krok směrem k posílení státní kontroly v digitální éře, ale zároveň otevírá zásadní otázku, zda snaha o bezpečnost nepodkopává samotné základy svobodné a demokratické společnosti.

Použité zdroje: 1. New Berlin law allows police to install spyware in homes; 2. Berlin police allowed to secretly enter homes to install state trojans; 3. Germany’s top court limits use of spy software to serious crimes

(Kovář, prvnizpravy.cz, foto: aiko)