Kdyby se současná kauza kolem darovaných bitcoinů hrála v divadle, jmenovala by se přesně tak, jak ji lidé už sami překřtili: „Blbý a blbější“. Jenže tohle není komedie. Jde o nejvážnější reputační šrám ministerstva spravedlnosti za dlouhá léta, navíc s otiskem do peněženky státu i do víry občanů, že právo je víc než PR. Exministr Pavel Blažek po vlně kritiky rezignoval a pozastavil členství v ODS, ale sám sebe dál vykresluje jako oběť „příslušných orgánů“, které prý vládu včas neinformovaly. Mezitím je na stole audit, který naopak popisuje, co všechno ministerstvo nezvládlo a proč.
Podstatná fakta jsou střízlivá a nepříjemná. Externí audit potvrzuje, že ministerstvo zadávalo pokyny k převodům ještě 28. května 2025, přestože nejpozději 26. května byl tehdejší ministr informován právníkem dárce Tomáše Jiřikovského, že část jeho kryptoměny byla policií zajištěna jako možný výnos z trestné činnosti. Policejní krok souvisel s nově zahájeným řízením kvůli dárci a jeho údajné aktivitě na darknetovém tržišti Nucleus Market. A přece se jelo dál, jako by nic. „Ministerstvo spravedlnosti zadávalo pokyny k převodu darovaných bitcoinů i poté, co se tehdejší ministr dozvěděl o zajištění části kryptoměny policií,“ konstatuje audit.
Blažkův výklad na síti X zní jako pokus o zázrak jazykové akrobacie. 26. května se prý dopis „nijak netýkal darovaných bitcoinů“, šlo jen o kryptoměnu, kterou měl dárce „ve svém vlastnictví“, a „příslušné orgány“ podle něj už od dubna informovaly dárce, ale vládu ne. Stejně tak tvrdí, že do 10. června nikdo oficiálně nesdělil, že by i darované bitcoiny byly právně vadné. Jako obžaloba „orgánů“ to může vypadat efektně, jenže audit mluví jinou řečí: ministerstvo vědělo o trestní minulosti dárce, neprovedlo předběžnou finanční kontrolu, nezajistilo komplexní právní stanovisko a ignorovalo i reputační a ekonomická rizika. To nejsou chyby „někde jinde“. To je učebnicový rozklad péče řádného hospodáře uprostřed úřadu, který má péči o zákonnost v rodném listě.
Kdo chce důkaz místo dojmů, ať si otevře samotný audit. Dokument popisuje, že ministerstvo přijalo dar ve výši přibližně 468 BTC na základě darovací smlouvy z 7. března 2025, ale testovací převod sjednaný smlouvou v rozsahu 1 BTC proběhl chybně jen ve výši 0,468 BTC. Zaznamenává také, že úřad nevyužil veřejně dostupné blockchainové informace o adresách peněženek k ověření původu prostředků, a přitom by mohl zjistit napojení na Nucleus Market. Tedy přesně to, co si později všimly některé soukromé subjekty. Ačkoli ministerstvo formálně nespadá pod AML povinnosti, audit mu vyčítá nerespektování principů „Know Your Counterparty“, neschopnost vyhodnotit ekonomickou logiku daru a celkově selhání v řádné správě. To není šedá zóna, to je černé na bílém.
Kauza má navíc jasnou časovou osu, která ironii jen podtrhuje. V první polovině dubna se dle Blažka objevuje informace u „orgánů“, v polovině května se dávají věci do pohybu, 26. května ministr podle auditu získává informaci od advokáta dárce a 28. května přesto ještě běží převody vydraženým kupcům. Na přelomu července a srpna ministerstvo zveřejňuje manažerské shrnutí auditu a začátkem září se dozvídáme, že při přijetí daru i prodeji kryptoměny úřad neprovedl to, co měl mít v malíku už v prvním týdnu, tedy předběžnou kontrolu, ucelené právní stanovisko, reputační analýzu a srovnání alternativ k aukci. Suma sumárum selhal proces, selhala opatrnost, selhal úsudek.
Vnitropolitické ozvěny nejsou jen kulisou. Hnutí STAN během léta tlačilo na plnou transparentnost a veřejné zveřejnění auditu do konce srpna, čímž fakticky donutilo resort věc pustit ven. Premiér Petr Fiala i ministryně spravedlnosti Eva Decroix přitom už dříve Blažka vyzývali, aby se k celé kauze veřejně nevyjadřoval. Média současně popsala, že sama směnárna dokázala rozpoznat rizikové napojení dřív než ministerstvo, které mělo k dispozici státní aparát. A že iDNES, Deník či Hospodářské noviny potvrdily základní tezi auditu, a to že převody běžely i po varovném signálu a rozhodování ministerstva ignorovalo obezřetnost. Když soukromý trh uvidí problém rychleji než strážce zákonnosti, není to satira. Je to trapas.
Exministrův mediální protiútok proto působí jako právní stand-up bez pointy. Tvrdí, že kdyby „orgány“ sdělily vládě informaci už v dubnu, aukce by nezačala, že dopis z 26. 5. se netýkal „darovaných“ bitcoinů, a že celá pozornost k poslední aukci je mediální odvádění pozornosti. Jenže audit popisuje právě to, co měl resort udělat sám, bez ohledu na to, kolikrát a kdy kdo komu co předal. Nezávisle na sporu o data totiž platí, že odpovědný správce státu má umět říct „stop“ v okamžiku, kdy se rýsuje právní, ekonomické i reputační riziko. Tady se naopak šlapalo na plyn.
Je tu ještě jeden choulostivý detail, který by rozpačitě zvedl obočí i student prvního ročníku práv. Úřad totiž nevážil alternativy k elektronické aukci a tím podle auditorů mohl snížit výnos. Jinými slovy, nebylo to jen riskantní z hlediska původu prostředků, ale i potenciálně nevýhodné pro stát. Přesné vyčíslení ztráty audit neobsahuje, upozorňuje však, že výnos mohl být vyšší, pokud by se zvolil jiný postup. V kombinaci s ignorováním „best practice“ a absence elementární reputační hygieny vychází obrázek, který nepotřebuje satiru, aby vypadal groteskně. Stačí prostá deskriptivní věta z auditu.
Kauza je stále živá a policie ji dál prověřuje včetně možného zneužití pravomoci. Blažek zatím ve veřejném prostoru setrvale vysvětluje, že „on ne, to ti druzí“. Politický účet už ale zaplacen byl: rezignace, izolace a nános pochybností, které se nebudou smývat snadno. Pokud měla být bitcoinová epopej manifestem moderní státní správy, vyzněla jako návod, jak z principu obezřetnosti udělat papírového strašáka a ze správy majetku státu otevřenou scénu pro improvizaci. To není „divadelní hra“. To je veřejné představení o tom, jak se právo nemá dělat.
(Kyncl, prvnizpravy.cz, repro: cnn prima)
