Blackout. Slovo, které mnohým zní jako science fiction, je podle generála a bezpečnostního experta Andora Šándora možná nejreálnější vnitřní hrozbou, které dnes Česká republika čelí. Co by se stalo, kdyby celá země na dva dny přišla o elektřinu? Tma, nefunkční komunikace, kolabující doprava, nemocnice bez přístrojů, lidé bez informací a s rostoucí panikou. To není přehnaný scénář, ale varování odborníka, které zaznělo v rozhovoru s pražským šéfem hnutí ANO, Ondřejem Prokopem.

Šándor v rozhovoru připomněl nedávný výpadek části sítě v červenci 2024. Podle něj šlo jen o drobný „záškub“ v systému, který byl naštěstí krátký, technicky zvládnutý a bez vážnějších následků. Ale právě takové epizody by měly být podle něj signálem k akci. Skutečný blackout, trvající 24 až 48 hodin, by už měl podle jeho slvo zcela jinou dynamiku a dopad.

Podle Šándora není hlavní problém v samotném výpadku, ale v tom, že stát není na takovou událost reálně připraven.

„Nikdo přesně neví, jak obnovit provoz celé elektrizační soustavy,“ varuje Šándor s tím, že obnova by vyžadovala součinnost všech klíčových článků, od přenosových společností, přes nemocnice až po krizové štáby obcí. Jenže reálné postupy nejsou odzkoušené.

„To je jako zkoušet poprvé přistát na Měsíci, až když už jste na oběžné dráze,“ říká obrazně.

Zcela zásadní otázkou je také reakce společnosti. Co se stane, když lidé přijdou nejen o světlo, teplo, internet, informace, ale hlavně o jistotu, že systém funguje?

„Rozdělená a frustrovaná společnost, která už dnes nevěří politikům ani médiím, se v takové situaci může rychle zvrhnout v chaos,“ upozorňuje bezpečnostní expert. Bez dostatečné informovanosti, bez krizové komunikace, bez vody a jídla. A zoufalí lidé mohou začít páchat zoufalé činy.

Šándor v rozhovoru s Ondřejem Prokopem připomněl i cvičení Blackout 2014, které mělo prověřit odolnost Prahy. Výsledky tehdy ukázaly vážné slabiny, a to nejen v infrastruktuře, ale i v rozhodovacích procesech. Tehdejší vedení hlavního města se však od cvičení distancovalo.

„Nechtěli slyšet, že nejsou připraveni,“ komentuje Šándor politický přístup, který podle něj přetrvává i dnes.

Šándor vyzývá současné vedení státu k tomu, aby určilo klíčové prvky, které musí v případě výpadku elektřiny zůstat funkční. Týká se to především zdravotnictví, tísňových služeb, zásobování vodou a základní dopravy. Obce by podle něj měly mít připravené krizové scénáře, které budou schopné spustit okamžitě, bez čekání na pokyny z centra. Decentralizace krizového řízení je podle něj klíčová.

Velkou slabinou je rovněž nedostatečná osvěta obyvatelstva. Většina lidí neví, co dělat v případě výpadku elektřiny. Nemají zásoby vody, jídla, ani nouzové osvětlení.

Psali jsme: Okamura: Fialova vláda manipuluje volby, stíhání je účelové

„Zápalky, svíčky, rádio na baterky, to už dnes nikdo nemá. Ale právě to by mohlo rozhodovat o zvládnutí prvních hodin,“ podotýká Šándor.

„Když se na to nepřipravíme, bude to zlé. Ne proto, že bychom neměli technologie, ale protože nevíme, jak je použít v krizové chvíli. A protože podceňujeme lidský faktor,“ zaznělo v závěru od Šándora jednoznačné varování.

(Kyncl, prvnizpravy.cz, repro: x)