Evropa vstoupila do nové éry bezpečnostní reality. Pod vlivem ruské invaze na Ukrajinu a rostoucí nejistoty na globální scéně se kontinent ocitá v bezprecedentní vlně zbrojení. Podle satelitní analýzy Financial Times přibylo od roku 2022 více než sedm milionů čtverečních metrů nové průmyslové plochy, určené především pro výrobu zbraní a munice. To odpovídá tempu, které je oproti předchozím mírovým obdobím trojnásobné. Výstavba se týká zhruba 150 zařízení, od výrobních hal pro dělostřeleckou munici až po moderní raketové montážní linky.
Tento růst je výsledkem kombinace národních obranných rozpočtů a nových evropských programů. Významnou roli hraje iniciativní projekt EU s příznačným názvem ASAP, jehož cílem je okamžité posílení zbrojních kapacit. Podle analýzy mají továrny, které čerpají finance z ASAP, znatelně rychlejší tempo rozšiřování než ty, které se musí spolehnout pouze na vlastní zdroje. Další prostředky proudí také skrze kontrakty NATO a přímé vládní investice, přičemž jen v příštích letech má EU uvolnit další 1,5 miliardy eur na posílení obranné výroby.
Výrazným symbolem této přeměny je expanze společnosti Rheinmetall, která v Maďarsku a Německu navyšuje výrobu dělostřelecké munice z původních 70 tisíc kusů ročně na plánovaných 1,1 milionu kusů do roku 2027. Podobně MBDA investuje do nových linek pro výrobu střel s plochou dráhou letu a protivzdušných systémů.
„Satelitní analýza Financial Times odhalila nevídaný rozvoj, zejména v oblasti výroby munice a raket, který reaguje na logistické problémy se zásobováním Ukrajiny a obnovou zásob NATO,“ uvedl list.
Navzdory tomuto skokovému růstu zůstává Evropa v některých oblastech zranitelná. Kritickým problémem jsou úzká hrdla v produkci pohonných jednotek pro rakety a výbušných složek, jejichž výroba je technologicky náročná a časově dlouhá. To omezuje schopnost reagovat na urgentní poptávku a udržet krok s ruskými zbrojními možnostmi. Výroba dlouhodosahových úderných kapacit je také stále pozadu, což je pro strategické plánování NATO významná slabina.
Rozvoj zbrojní výroby se neomezuje pouze na velké členské státy. I menší země, jako Česká republika, Slovensko či Estonsko, investují do modernizace muničních továren, přičemž část jejich produkce je již dlouhodobě vyhrazena pro podporu Ukrajiny. Tento fenomén mění nejen obrannou politiku, ale i ekonomiku regionů, kde nová průmyslová infrastruktura přináší pracovní místa, avšak zároveň vyvolává obavy z přílišné závislosti na válečné výrobě.
Zbrojení tak získává dvojí tvář. Na jedné straně je to odpověď na reálnou hrozbu a prostředek k odstrašení agresora, na druhé straně hrozí dlouhodobá přeměna evropského hospodářství na vojenskoprůmyslový komplex. Historie ukazuje, že taková transformace má dalekosáhlé dopady nejen na obranu, ale i na politiku, ekonomickou rovnováhu a sociální strukturu společnosti. V této dynamice dnes Evropa svádí závod s časem, technologií a geopolitickou realitou, která se mění rychleji než kdy dříve.
(Beneš, Financial Times, foto: zai)
