Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila, že Evropa vypracovala „docela přesné plány“ pro nasazení mnohonárodních vojenských jednotek na Ukrajině po skončení války. Podle ní se přitom počítá i s americkou účastí.
„Prezident Trump nás ujistil, že bude existovat americká přítomnost jako součást této pojistky,“ uvedla von der Leyenová.
Její slova však okamžitě narazila v Berlíně. Německý ministr obrany Boris Pistorius reagoval, že prohlášení šéfky Evropské komise je „předčasné“ a že „Evropská unie nemá pravomoc rozhodovat o nasazení zahraničních vojsk“. Tato zdrženlivost odráží širší německý postoj, který vychází z historické zkušenosti země s vojenskými intervencemi.
Kreml reagoval ještě ostřeji. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová uvedla, že Moskva „rezolutně odmítá jednat o jakékoli přítomnosti zahraničních vojenských kontingentů na území Ukrajiny“. Dodala, že podobné kroky by byly „zásadně nepřijatelné“ a „podkopávaly by bezpečnost Ruské federace“.
Francie a Británie naopak prosazují aktivnější přístup. Vytvořily základ „koalice ochotných“, v níž figuruje 26 států připravených vyslat tzv. „sílu ujištění“, tedy jednotky, které by pomohly zajistit klid a stabilitu po příměří. Plán zahrnuje také systémy protivzdušné obrany a ochranu Černého moře. Realizace je však podmíněna dohodou o příměří a jasným zapojením USA.
„Summit, který jsme svolali, má vést k příměří, nikoli k vojenským expedicím,“ řekl Merz.
Evropská unie již disponuje vlastními vojenskými strukturami, například nově definovanou Rapid Deployment Capacity, která zahrnuje až 5 000 vojáků připravených k rychlému nasazení. Zatím však nebyly tyto síly použity na Ukrajině. Aktivní je pouze mise EUMAM Ukraine, v jejímž rámci probíhá výcvik ukrajinských ozbrojených sil na území členských států EU.
Diskuse o vyslání evropských jednotek na Ukrajinu ukazuje ostrý rozkol mezi Západem a Ruskem i rozdílné přístupy uvnitř Evropské unie. Zatímco Von der Leyenová hovoří o „docela přesných plánech“ s podporou Spojených států, Berlín varuje před unáhleností a Kreml rezolutně odmítá jakoukoli cizí vojenskou přítomnost na Ukrajině.
(Fojtík, prvnizpravy.cz, repro: DW News)
