V předchozím díle jsme popsali závažné cenové rozdíly mezi Českem a Maďarskem v dodávkách mechanických srdečních podpor HeartMate. V této části se podrobněji zaměříme na samotné zadávací podmínky veřejných zakázek, jak je analyzoval senátor Robert Šlachta ve svém trestním oznámení. Právě v těchto technických dokumentech totiž leží jeden z klíčových prvků možného zmanipulování celého zadávacího procesu. Veřejná zakázka, která má být podle zákona soutěží o nejlepší nabídku, se tak mohla – na základě doložených indicií – proměnit v pečlivě připravený rámec, do něhož mohl vstoupit pouze jediný předem určený dodavatel.

Prvnizpravy.cz - Podezření z manipulace zakázek v IKEM: Marže, vztahy a ODS 

Prcnizpravy.cz - IKEM a maďarská stopa: Srovnání cen odhaluje podezření z předražení

Technická dokumentace veřejné zakázky tvoří páteř celého tendru. Právě ona stanovuje, kdo se do soutěže může přihlásit a s jakým produktem. Zákon přitom zadavatelům ukládá povinnost formulovat požadavky jasně, transparentně a tak, aby umožnily férovou soutěž více subjektům. V případě mechanických srdečních podpor se však podle Šlachty dělo pravý opak. Například v zakázce z prosince 2015 IKEM specifikoval požadavek na „aktivně magneticky zavěšený centrifugální rotor bez mechanické či hydrodynamické stabilizace". Takto úzce vymezený parametr odpovídal podle dostupných technických údajů pouze jedinému produktu – HeartMate 3 od firmy Abbott. Žádné jiné zařízení v dané době tento technický požadavek nesplňovalo. Výběrové řízení tak bylo sice formálně otevřené, ale reálně se ho mohla zúčastnit jen firma s výhradním zastoupením daného produktu – konkrétně Omnimedics.

Podobná situace se opakovala v roce 2016 u zakázky brněnského CKTCH. Tentokrát sice dokumentace připouštěla „hydrodynamickou stabilizaci", ale zároveň vyžadovala „malý objem pumpy do 60 cm³ umožňující umístění do perikardiálního prostoru". I zde šlo podle odborné literatury o specifikaci, kterou v té době splňoval výhradně produkt HeartWare – nikoliv HeartMate 3. Jinými slovy: každá z nemocnic nastavila požadavky tak, že jim mohl vyhovět pouze jeden konkrétní model, a tím i jeden konkrétní dodavatel s výhradním zastoupením.

Veřejné zakázky v oblasti vysoce specializované zdravotnické techniky se přirozeně neobejdou bez určitých technických parametrů. Je logické, že nemocnice požaduje specifickou funkčnost, výkonnost nebo kompatibilitu s implantací. Zásadní rozdíl však spočívá v tom, zda jsou tyto požadavky formulovány podle objektivních klinických potřeb, nebo naopak záměrně tak, aby vyloučily většinu konkurence. Pokud technická dokumentace obsahuje parametry, které plní pouze jediný výrobek, a přitom pro jejich preferenci chybí silné medicínské zdůvodnění, pak už nejde o otevřenou soutěž, ale o předem připravený výběr. Takové jednání je podle zákona o veřejných zakázkách nepřípustné a může naplnit znaky trestného činu.

Podezření na účelové nastavení soutěžních podmínek zesiluje i skutečnost, že specifikace se v jednotlivých zakázkách výrazně lišily – navzdory tomu, že se v daném období výrazně neměnily ani technologické trendy, ani klinické postupy. Například v roce 2016 požadoval IKEM v jedné z dokumentací parametr „axiální krevní pumpa", čímž byly vyloučeny všechny tehdy běžně dostupné přístroje s výjimkou HeartMate II. Zvlášť zarážející je název samotného dokumentu – „ZD_Heartmate2016_signed.pdf" – který podle Šlachty může naznačovat, že již při přípravě výběrového řízení byl znám konkrétní vítěz.

V kombinaci s tím, že se do soutěží přihlásil pokaždé jen jeden uchazeč, a že nabídnutá cena vždy přesně odpovídala maximálním limitům hrazeným pojišťovnami, vytváří tento systém krajně podezřelý obraz. Pokud nelze v dokumentaci nalézt objektivní důvody pro tak úzké vymezení parametrů, vzniká podezření, že šlo o účelový krok. A pokud zároveň firmy, které zakázky vyhrávaly, měly vazby na vedení nemocnic – ať už personální, či ekonomické – posouvá se toto podezření do roviny vážného střetu zájmů a možné manipulace veřejných prostředků.

Z právního hlediska přitom není situace nijak triviální. Podle trestního zákoníku může být jednání, které vylučuje konkurenci a zvýhodňuje předem známého dodavatele, kvalifikováno jako zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, nebo jako narušení pravidel hospodářské soutěže. Takové chování má přímé důsledky – nejen ve formě plýtvání veřejnými prostředky, ale i v narušení důvěry pacientů ve zdravotnický systém, deformaci trhu a znevýhodnění konkurence, která by mohla nabídnout lepší technické či cenové řešení.

Jak upozorňuje Šlachta, podobné případy se již objevily i v judikatuře Nejvyššího soudu. Například v rozsudku sp. zn. 5 Tdo 467/2021 soud potvrdil, že osoby, které se podílely na rozhodovacím procesu a současně pomáhaly se zpracováním podkladů žadatelům, mohly být odpovědné za trestný čin. Stejnou právní logiku lze podle Šlachty uplatnit na management nemocnic, pokud se ukáže, že připravovali zadávací podmínky způsobem, který nepřímo napomáhal preferovanému dodavateli, jehož vítězství mohlo přinést výhody i samotným autorům dokumentace.

Z detailního rozboru zakázkové dokumentace tak vyvstává obraz, který nelze ignorovat. Nejde již jen o vyšší ceny oproti zahraničí, ale především o samotné nastavení pravidel. Pokud nemocnice opakovaně připravuje zakázky tak, že jim může vyhovět pouze jeden konkrétní dodavatel, a tento scénář se beze změn opakuje po dobu několika let, nelze to považovat za náhodu. Soutěžní řízení se v takovém případě mění v čistě formální proceduru, jejíž výsledek je de facto znám ještě před jejím vyhlášením.

Trestní oznámení senátora Šlachty je veřejně dostupné a podrobně shrnuje desítky důkazů včetně smluv, účetních výkazů, cenových srovnání a veřejných registrů. Celý text oznámení analyzují například články na Novinky.cz – Fialův poradce se sešel s aktérem kauzy IKEM a PrahaIN.cz – Šlachta podal trestní oznámení a vzkazuje ODS.