Bývalý prezident, který má v plánu po listopadových prezidentských volbách se znovu nastěhovat do Bílého domu, je v hlavním městě obviněn z pokusu o manipulaci s výsledky voleb. Jeho příznivci v lednu 2021 vtrhli do budovy Kongresu. Trump se již před útokem na Kapitol pokusil na různých úrovních zvrátit výsledky voleb.
Trump a jeho právníci se snaží dosáhnout toho, aby byla obžaloba zrušena na základě jeho údajné imunity v době, kdy vykonával úřad prezidenta. Tvrdí, že by neměl být právně stíhán za činy, které byly součástí jeho prezidentských povinností. S tímto argumentem však již neuspěli u dvou soudů ve Washingtonu a nyní se obrátili na Nejvyšší soud.
Výsledek tohoto případu může mít značný význam nejen pro Trumpa, ale i pro budoucí prezidenty. Pokud by prezidenti opravdu měli užívat imunity, mohli by potenciálně spáchat trestné činy během výkonu úřadu bez obav z následků. Vše závisí na tom, jak bude formulováno rozhodnutí a co bude považováno za oficiální činnost ve funkci.
Nejvyšší soud, který se za Trumpovy administrativy posunul politicky výrazně doprava, tak stojí před nutností vyjádřit se k rozsahu moci amerických prezidentů a k hranicím, které jim právní stát stanovuje. Ačkoli americká ústava prezidentům výslovně neuděluje imunitu ani během výkonu úřadu, je tradičně Ministerstvo spravedlnosti názoru, že prezidenti by neměli být během svého mandátu obžalováni.
Před Trumpovým případem se otázka trestního stíhání bývalých prezidentů USA takto ostře nekladla. Richard Nixon byl v roce 1974 omilostněn svým nástupcem Geraldem Fordem po odstoupení kvůli aféře Watergate, která skončila první a doposud jedinou rezignací amerického prezidenta. K obžalobě v důsledku této preventivní milosti nikdy nedošlo.
Mezitím proti Trumpovi probíhají čtyři trestní řízení, která se týkají nejen pokusu o manipulaci s volbami, ale také údajně nezákonného uchovávání tajných dokumentů a možná ilegální platby za utajené peníze pornoherečce.
Argumenty Trumpových právníků a opozice
Trumpovi právníci tvrdí, že jeho činy po prezidentských volbách 2020 patřily k jeho oficiálním povinnostem a proto by za ně neměl být trestně stíhán. Navíc, Trump nikdy nebyl v rámci impeachmentu uznán vinným Senátem, což právníci považují za nezbytnou podmínku pro jeho trestní stíhání.
Trumpeho tvrzení, že by měl být kategoricky chráněn před jakýmkoli trestním stíháním za všechny oficiální činy během jeho úřadu, není podporováno historií ani textem nebo strukturou Ústavy. Stejný názor má i státní zastupitelství, které tvrdí, že zmanipulování výsledků voleb nepatří mezi služební povinnosti prezidenta.
Jediný proces, který již začal, se týká údajných plateb Schweigegeld pornoherečce v New Yorku. Trumpovi právníci zaplavují příslušné soudy žádostmi a jsou v tom poměrně úspěšní. Pokud by Nejvyšší soud rozhodl, že Trump má imunitu za své činy ve funkci, bylo by trestní řízení v Washingtonu kvůli pokusu o manipulaci s výsledky voleb zrušeno.
Stejně tak by mohlo být ohroženo řízení ve státě Georgia, které se týká podobných obvinění, a řízení na Floridě, které se zabývá odnesením tajných dokumentů z Bílého domu. V New Yorku probíhající proces se vztahuje k údajným trestným činům před Trumpovým nástupem do úřadu.
Všechny oči upřeny na volební kampaň
Dosud Trumpovy trestněprávní problémy mu ve veřejných průzkumech neublížily. Trump ve všech procesech prohlašuje svou nevinu a popisuje vyšetřování jako pokus politických soupeřů jej odstranit. Ve volbách v listopadu se rýsuje těsný zápas mezi Trumpem a demokratickým úřadujícím prezidentem Joem Bidenem.