Sněmovna dostala porci politického divadla, když se premiér Andrej Babiš postavil sérii osobních výpadů ze strany Pirátů. Neuhýbal. Naopak. Z jejich interpelace udělal obžalobu jejich vlastního působení ve vládě a přehodil míč na druhou stranu hřiště.
Začal jednoduše a účinně. Připomněl, že jeho kabinet je ve funkci sotva devatenáct dní. Přesto čelí kritice, jako by vládl celé čtyři roky. „Sama sebe máte interpelovat,“ vzkázal pirátské poslankyni a tím vystihl celý večer. Pokud někdo nese odpovědnost za propady v porodnosti, chaos v bydlení nebo spory kolem rodičovského příspěvku, jsou to ti, kdo tři roky seděli ve vládě.
Babiš si vzal na mušku především sliby, které Piráti dávali voličům. Připomněl výroky Olgy Richterové o připravených týmech a ambicích na ministerstvo práce a sociálních věcí. Výsledek podle něj žádný. „Proč se nestala ministryní,“ ptal se a odpověď našel v pohodlí funkcí a bez odpovědnosti. Kritika rodičovského příspěvku pak dostala konkrétní kontury. Zatímco jeho vláda zvýšila částku z 220 tisíc na 300 tisíc a dala rodičům volnost v čerpání, Piráti podle něj přišli s tvrdým datem a nespravedlivými podmínkami.
Nešlo ale jen o čísla. Babiš mluvil o stylu politiky. Odmítl osobní urážky, na které byl terčem. Připomněl, že soudy opakovaně rozhodly o jeho evidenci u StB a že nabídku abolice odmítl. „Nechci výjimky,“ zdůraznil a postavil se do role toho, kdo chce, aby spravedlnost fungovala bez politických tlaků.
Pirátské výtky k porodnosti obrátil v obvinění jejich politiky. Zrušené školkovné, vyšší daně, drahé bydlení. To jsou podle premiéra skutečné důvody, proč mladé rodiny váhají. Grafy, které Piráti přinesli, tak označil za prázdné, pokud za nimi není odpovědnost za rozhodnutí.
Když došlo na bydlení, nenechal se zviklat sliby o stovkách tisíc bytů. Popisoval projekty, které stojí na půjčkách bez reálného krytí a bez peněz v rozpočtu. V kontrastu s tím slíbil, že jeho vláda má konkrétní projekty a že agendu bydlení i duševního zdraví chce řídit osobně.
Nejvíc ale zarezonovala jeho výzva k pirátským poslankyním. Oddělil je od jejich vedení a mluvil k nim přímo. Řekl, že jsou šikovné a že mají smůlu na „korytáře“, kteří je brzdí. Nabídl dialog, pokud skončí osobní urážky a politika antibabišismu. „My chceme spolupracovat,“ zopakoval, ale jen s těmi, kdo chtějí pracovat pro lidi.
Celé vystoupení mělo rytmus obrany i útoku. Babiš nepřijal roli obžalovaného. Udělal z ní obžalobu těch, kdo se dnes tváří jako opozice, a přitom měli roky v rukou moc. Jeho vzkaz voličům byl jasný. Dejte si pozor na ty, kdo křičí, ale když měli příležitost, nepřinesli výsledky. A jeho vzkaz Sněmovně byl ještě jasnější. Kritizovat po devatenácti dnech je snadné. Odpovědnost za tři roky se ale obejít nedá.
(Pilař, prvnizpravy.cz, repro: youtube)
