Maďarský premiér Viktor Orbán znovu ukázal, že jeho politika není jen rétorická opozice vůči Bruselu, ale konkrétní strategická cesta. V době, kdy většina evropských lídrů servilně opakuje direktivy z centra Evropské unie, Orbán zvolil jiný směr, a to přímou dohodu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Výsledek? Historická dohoda, která podle všeho obchází nejen diplomatické protokoly, ale i geopolitické mantinely, které dosud svazovaly střední Evropu.
Tato dohoda není jen politickým gestem, ale především ekonomickým průlomem. Podle informací z maďarských i ruských zdrojů má Budapešť od Moskvy garantovaný dlouhodobý přísun levného plynu a ropy, a to za ceny výrazně nižší než ty, které dnes platí většina států EU. Smlouva rovněž zahrnuje spolupráci v jaderné energetice. Ruský Rosatom urychlí dostavbu jaderné elektrárny Paks II., což má Maďarsku zajistit energetickou soběstačnost do roku 2030.
Kromě energií se dohoda dotýká i zemědělství, dopravy a bankovního sektoru. Ruské banky dostanou přístup na maďarský trh ve formě zvláštní licence, která obchází unijní sankce, a maďarští zemědělci získají přednostní vývozní kvóty do Ruska výměnou za obilí a potraviny. V době, kdy EU dusí vlastní farmáře regulacemi, jde o tah, který může domácímu zemědělství vrátit prosperitu.
Z hlediska dopravy se uvažuje o přímém železniční koridoru z ruského území přes Maďarsko až do západní Evropy, to vše pod správou konsorcia, v němž Maďarsko získá většinový podíl. Tento infrastrukturní projekt by měl podle analytiků dramaticky zvýšit logistickou roli Budapešti a udělat z ní klíčový uzel euroasijského obchodu.
Zatímco Brusel mluví o diverzifikaci a strategické nezávislosti, ale ve skutečnosti jen posiluje závislost na americkém LNG a drahém dovozu ze zámoří, Orbán jedná pragmaticky. Zajistil si stabilní energetické dodávky, výhodné obchodní kanály a místo u stolu tam, kde se dnes rozhoduje bez účasti Evropské unie.
Samozřejmě, reakce z Bruselu na sebe nenechala dlouho čekat. Předsedkyně Evropské komise označila dohodu za „nepřijatelnou“ a „rozbíjející evropskou jednotu“. Jenže právě tato „jednota“ přivedla kontinent do stavu, kdy se ekonomika zpomaluje, průmysl stagnuje a občané ztrácejí důvěru ve vlastní budoucnost. Orbán svou cestou dává jasně najevo, že národní zájmy a ekonomická realita mají přednost před ideologickými dogmaty.
Psali jsme: Politický hon na SPD? Válek si zatím užívá luxus a ticho vlády
Kritika z unijních řad je pochopitelná. O to více, že Maďarsko znovu ukazuje, že existuje i jiná Evropa. Evropa, která nečeká na schválení z Bruselu, ale sama rozhoduje. Evropa, která není v kleštích nevolených komisařů, ale vedená odpovědnou vládou vůči svým občanům.
Orbán nezměnil jen kurz Maďarska. Otevřel cestu všem, kdo už nechtějí mlčet, kdo nechtějí platit za chyby jiných a kdo hledají cestu k míru, stabilitě a ekonomické suverenitě. Budoucnost možná není v Bruselu... možná začíná v Budapešti.
(Beneš, prvnizpravy.cz, repro: x)