Poslanecká sněmovna se rozhodla udělat krok, který nemá v běžné parlamentní praxi obdoby. V přijatém usnesení otevřeně vyzvala prezidenta republiky, aby při jmenování členů vlády respektoval Ústavu a neprotahoval proces, který má podle ústavních zvyklostí jasná pravidla.
V usnesení navržené ministrem pro sport a prevenci Borisem Šťastným, které bylo schváleno 101 hlasy, se píše: „Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vyzývá prezidenta republiky, aby respektoval Ústavu ČR a bez zbytečného odkladu jmenoval členy vlády, jsou-li mu předsedou vlády navrženi.“
Vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka uvedl, že je na prezidentovi, zda bude vůli suveréna moci, což je Parlament, respektovat, nebo nebude. Vicepremiér předpokládá, že Pavel se zamyslí nad svým rozhodnutím Turka nejmenovat.
Usnesení reaguje na dlouhodobý spor kolem nejmenování navrženého kandidáta Filipa Turka na ministra, kdy Petr Pavel odmítá vyhovět návrhu předsedy vlády. Podle většiny poslanců se tím prezident dostává na tenký led a fakticky přisvojuje pravomoci, které mu Ústava výslovně nesvěřuje.
Koaliční poslanci při debatě upozorňovali, že prezident nemá být „dalším politickým hráčem“, který si vybírá ministry podle vlastních preferencí. Jeho role je podle nich jasná: jmenovat vládu na návrh premiéra, nikoli vést paralelní politická jednání či uplatňovat osobní veto.
Opozice celou situaci označila za absurdní. Podle jejích zástupců je paradoxní, že ti, kdo dnes prezidenta poučují o Ústavě, se k ní v minulosti stavěli selektivně. Zazněly i výzvy k podání kompetenční žaloby k Ústavnímu soudu, která by spor jasně rozsekla. Tento návrh však většinovou podporu nezískal.
Výsledek? Politický pat, ve kterém Sněmovna vysílá varovný signál, prezident jej odmítá a vláda mezitím funguje bez plně obsazeného ministerského postu. Spor tak dál zůstává otevřený a znovu ukazuje, jak snadno se mohou ústavní zvyklosti stát rukojmím politického výkladu.








