V předvolební debatě České televize věnované dopravě se sešli zástupci osmi politických stran a hnutí, které mají podle průzkumů největší volební potenciál. Diskuzi moderovala Jana Peroutková a do studia přijali pozvání Jan Hrnčíř za SPD, Martin Kolovratník za hnutí ANO, Jaromír Komínek za koalici Stačilo!, Vladimír Kremlík za Přísahu, ministr dopravy Martin Kupka za koalici SPOLU, Marek Lahoda za Piráty, Jan Sviták za STAN a Jiří Vlk za Motoristy.
Prvním velkým tématem se stal návrh státního rozpočtu na rok 2026. Zástupci všech stran se shodli, že v aktuální podobě není pro dopravu přijatelný. Ministr dopravy Martin Kupka v debatě připomněl, že jednání jsou na začátku a je prostor je ovlivnit.
„Věřím, že v následujících týdnech dojdeme k dohodě, která uspokojí potřeby dopravy,“ uvedl Kupka. Zcela jinak viděl rozpočtový návrh Martin Kolovratník, který uvedl.
„Není to vyhovující návrh, ale Ředitelství silnic a dálnic pracuje letos s rekordním rozpočtem,“ prohlásil Kolovratník. Jan Hrnčíř kritizoval vládu i proceduru, když řekl, že „návrh neobsahoval kapitoly a byl zveřejněn na poslední možný okamžik.“ Optimističtěji zněl Jan Sviták.
„Jednání probíhají a máme ujištění, že rozpočet bude navýšen,“ řekl Sviták.
Exministr dopravy Vladimír Kremlík zdůraznil, že Česko potřebuje stabilní financování infrastruktury a dodal. „Musíme přijmout šestiletý plán, který dá výstavbě silnic a dálnic jasný rámec,“ řekl.
Marek Lahoda naopak bránil investice do železniční sítě se slovy: „Česká republika nemůže zastavit přípravu vysokorychlostních železnic.“ Na opačném pólu stál Jiří Vlk, který ostře kritizoval dělení zdrojů mezi různé projekty.
„Prioritou musí být dálnice, ne vysokorychlostní tratě. Nejde dělat všechno najednou,“ řekl Vlk.
Velký prostor dostala i otázka tempa výstavby dálnic, která je dlouhodobě předmětem kritiky veřejnosti i odborníků. Jaromír Komínek upozornil, že „výstavba dálnice trvá tři až čtyři roky, ale přípravné práce často až deset let.“ Podle Vladimíra Kremlíka je nutné zásadně změnit legislativní rámec.
„Musíme zkrátit procesy, zkoumat příčiny zdržení a eliminovat obstrukce, včetně zásahů na nezpoplatněných silnicích II. a III. třídy,“ řekl Komínek.
Ministr Martin Kupka se snažil ukázat konkrétní výsledky svého působení v čele resortu.
„Tempo výstavby v posledních čtyřech letech stoupalo. Rozšířili jsme financování, například prostřednictvím PPP projektů, a připravujeme další klíčové stavby,“ vysvětloval Kupka. Jiří Vlk však znovu zopakoval své přesvědčení, že prioritou musí zůstat dálnice, a navrhl například „rozšíření D1 na tři pruhy“.
Ostře vystoupil i Jan Hrnčíř, který stav české dálniční sítě označil za žalostný.
„Po 35 letech od revoluce je to tristní. Polsko využilo evropské fondy mnohem lépe. A zpoplatnění obecních a krajských silnic nic nepřinese – železniční přeprava bez infrastruktury není možná,“ prohlásil Hrnčíř.
Debata tak ukázala jasné rozdíly mezi jednotlivými politickými stranami. Zatímco část politiků vidí budoucnost v investicích do vysokorychlostních tratí, jiní dávají jednoznačnou prioritu dálniční síti. Shoda ale panovala na tom, že současný návrh státního rozpočtu je nedostatečný a že česká doprava potřebuje dlouhodobě stabilní a předvídatelné financování. Předvolební klání o budoucnost českých silnic a železnic tak slibuje ještě ostré střety.
(Chmelík, prvnizpravy.cz, repro: ct24)
