Exkluzivní průzkum společnosti SANEP realizovaný pro XTV bezprostředně po skončení mírového summitu na Aljašce nabízí velmi zajímavý a v mnohém vypovídající pohled na to, jak česká veřejnost na tento očekávaný „mírový summit“ nahlíží. Výsledky bleskového průzkumu ukazují nejen skepsi vůči možnosti rychlého ukončení konfliktu, ale také hlubší obraz toho, jak česká společnost vnímá klíčové aktéry, priority a možné scénáře dalšího vývoje. V pořadu „Nedělní stream s hostem“ na XTV s Lubošem Xaverem Veselým komentoval výsledky průzkumu profesor Oskar Krejčí.
Nejsilnější a nejjednoznačnější zjištění přináší otázka týkající se očekávání od samotného summitu. Plných 64 procent dotázaných vyjádřilo přesvědčení, že jednání zásadní změnu nepřinese a válka bude pokračovat v dosavadní podobě. Toto číslo ukazuje na vysokou míru skepse veřejnosti k mezinárodní diplomacii a k efektivitě jednání mezi Ruskem, Ukrajinou a Spojenými státy. Jen necelých deset procent věří v možnost rychlého ukončení bojů, dalších 11 procent pak připouští částečné zmírnění konfliktu. Výsledkem je silná převaha pesimistického očekávání, že žádná diplomatická iniciativa zásadně nezmění dosavadní dynamiku války. V českém prostředí se tak projevuje dlouhodobě přítomný prvek nedůvěry k politickým řešením velkých konfliktů, zejména těch, které se týkají Ruska.
Velmi zajímavá jsou i data k postoji České republiky a Evropské unie. Na jedné straně stojí téměř 45 procent respondentů, kteří se domnívají, že by EU měla aktivně podpořit mírové úsilí Donalda Trumpa. Prakticky stejný podíl (42 procent) ale preferuje pokračování dosavadní podpory Ukrajiny včetně vojenské pomoci a důrazu na její územní celistvost. Tato téměř vyrovnaná polarizace ukazuje na hluboký vnitřní rozkol české veřejnosti. Jedna část staví na pragmatickém přístupu a vnímá Trumpa jako potenciálního prostředníka a garanta dohody, druhá část se drží hodnotového rámce, v němž má zásadní význam obrana mezinárodního práva a principu nedotknutelnosti hranic. Pouhá čtyři procenta preferují neutrální postoj, což ukazuje, že česká veřejnost jednoznačně očekává od EU aktivní angažmá. Rozdíl je pouze v podobě této angažovanosti.
Nejvýraznější a zároveň nejkontroverznější výsledek se týká otázky, kdo bude považován za „vítěze summitu“. Až 78 procent respondentů označilo za vítěze Vladimira Putina. Tento údaj je mimořádně silný a odráží jednak hluboký pocit, že Rusko vstupuje do jednání z pozice síly, jednak že případné kompromisy budou interpretovány jako ústupky na jeho straně. Naopak jen necelých 12 procent veřejnosti věří, že hlavním vítězem může být Donald Trump, a pouhých pět procent připisuje tuto roli Ukrajincům.
Veřejné mínění tedy vyjadřuje představu, že summit bude vnímán spíše jako potvrzení mocenského postavení Ruska než jako skutečně spravedlivé řešení konfliktu. Tento závěr je pro českou politiku velmi citlivý, protože ukazuje na silnou obavu z dominance ruských zájmů v diplomatickém procesu.
Zajímavým doplňkem je i otázka na potenciální udělení Nobelovy ceny míru Donaldu Trumpovi. Jen čtvrtina respondentů by tento krok podpořila, téměř polovina jej jednoznačně odmítá a více než čtvrtina nedokáže zaujmout stanovisko. Tento výsledek reflektuje jednak obecně kontroverzní vnímání Trumpa v českém prostředí, jednak skepsi, že by jeho role skutečně vedla k udržitelnému míru. Pozitivní názor sdílí spíše menšina a opět se ukazuje, že česká veřejnost si uchovává kritický odstup k politickým gestům tohoto typu.
Z metodologického hlediska je třeba připomenout, že šlo o bleskový průzkum na reprezentativním vzorku 1 200 respondentů realizovaný online metodou CAWI. Deklarovaná statistická odchylka ±1,5 procentního bodu umožňuje považovat výsledky za spolehlivé. Současně je však nutné vnímat, že šlo o průzkum zachycující nálady v konkrétním okamžiku, tedy bezprostředně po oznámení summitu, a vnímání výsledků či důsledků summitu se může v dalších týdnech výrazně proměnit.
Celkově lze říci, že průzkum společnosti SANEP potvrzuje, že česká veřejnost očekává od summitu na Aljašce spíše symbolickou než reálnou změnu. Skepsi k možnosti rychlého ukončení války sdílí dvě třetiny obyvatel, přičemž většina je přesvědčena, že skutečným vítězem bude Vladimir Putin.
Psali jsme - Zdeněk Zbořil: Bloudění po cestách kamenitých
Ve vztahu k Evropské unii se česká společnost rozděluje na dvě téměř vyrovnané skupiny: pragmatiky podporující Trumpa a hodnotově orientované zastánce podpory Ukrajiny. Výsledky tedy nevypovídají jen o summitu samotném, ale především o hluboké polarizaci a nejistotě české společnosti ve vztahu k válce na Ukrajině a k širšímu geopolitickému kontextu.
(Fojtík, SANEP pro XTV, repro: xtv)
