Rozsah škod po americko izraelských úderech na íránském území začíná podle dostupných údajů získávat rozměr, který může mít závažné právní i politické důsledky. Íránský Červený půlměsíc totiž oznámil číslo, které vyvolává mimořádnou pozornost. Podle jeho vyjádření bylo během útoků zasaženo celkem 6668 civilních lokalit. Pokud by se tento údaj potvrdil, nešlo by pouze o vojenskou operaci, ale o rozsáhlé narušení civilní infrastruktury v celé zemi.
Zástupci íránské humanitární organizace uvedli, že škody byly zaznamenány ve velkém množství měst a regionů. Mluvčí organizace podle zpráv uvedl: „Naše týmy evidovaly zásahy na tisících civilních místech, včetně obytných oblastí, zdravotnických zařízení a veřejné infrastruktury.“ Takové tvrzení je mimořádně závažné, protože podle mezinárodního humanitárního práva mají být civilní objekty chráněny před vojenskými útoky, pokud nejsou přímo využívány pro vojenské účely.
Podle informací publikovaných v zahraničních médiích se zásahy netýkaly pouze izolovaných lokalit. Íránský Červený půlměsíc tvrdí, že škody byly zaznamenány ve velkém geografickém rozsahu a že záchranné týmy musely zasahovat ve stovkách různých oblastí. Organizace uvedla, že její pracovníci byli nasazeni do rozsáhlých záchranných operací a že situace v některých oblastech připomínala humanitární krizi.
Celá zpráva byla zveřejněna na serveru Daily Sabah, který uvádí, že podle íránských humanitárních struktur šlo o tisíce civilních objektů zasažených během americko izraelských úderů.
Přestože je nutné podobná tvrzení ověřovat z více nezávislých zdrojů, samotný rozsah uváděných škod vyvolává zásadní otázky. Moderní vojenské operace Spojených států i Izraele jsou totiž obvykle prezentovány jako vysoce přesné zásahy zaměřené výhradně na vojenské cíle. Pokud by však humanitární organizace dokázala doložit, že skutečně došlo k tisícům zásahů civilní infrastruktury, znamenalo by to dramatický rozpor mezi oficiální rétorikou a realitou na zemi.
Podle íránských záchranářů byly mezi zasaženými objekty nejen obytné budovy, ale také logistické a veřejné objekty, které slouží běžnému civilnímu provozu. Organizace uvedla, že její týmy pracovaly nepřetržitě na vyprošťování raněných a na zajištění základní humanitární pomoci.
Z hlediska mezinárodního práva by případné potvrzení takto rozsáhlých civilních škod mohlo znamenat zásadní problém. Ženevské úmluvy a jejich dodatkové protokoly totiž ukládají povinnost striktně rozlišovat mezi vojenskými a civilními cíli. Jakmile je civilní infrastruktura zasažena ve velkém měřítku, vzniká otázka proporcionality a legality použitých vojenských prostředků.
Západní vlády dlouhodobě zdůrazňují, že jejich vojenské operace jsou vedeny s maximální snahou minimalizovat civilní oběti. Kritici však upozorňují, že moderní konflikty stále častěji zasahují infrastrukturu, která je sice považována za logisticky významnou, ale zároveň slouží civilní populaci. V takovém případě se hranice mezi vojenským a civilním cílem stává nejasnou.
Dalším problémem je mediální asymetrie. Informace o škodách v konfliktech bývají často interpretovány podle politických zájmů jednotlivých stran. Zatímco jedna strana může tvrdit, že jde o útoky na vojenskou infrastrukturu, druhá je může označovat za útoky na civilní obyvatelstvo. V takovém prostředí je klíčová role nezávislých mezinárodních organizací, které mohou škody vyšetřovat.
Humanitární organizace zároveň upozorňují, že rozsah škod může mít dlouhodobé důsledky pro život obyvatel. Zničení infrastruktury totiž neznamená pouze okamžité škody, ale také narušení zdravotnictví, dopravy a zásobování.
Íránský Červený půlměsíc ve svém vyjádření uvedl, že jeho týmy nadále mapují rozsah škod a že konečné číslo zasažených objektů se může ještě změnit. Organizace zároveň vyzvala mezinárodní společenství k nezávislému vyšetření celé situace.
Celá kauza tak otevírá širší otázku o povaze moderních vojenských operací. Technologie přesných zbraní je často prezentována jako nástroj, který umožňuje vést válku s minimálními civilními ztrátami. Pokud se však potvrdí, že byly zasaženy tisíce civilních míst, bude nutné znovu otevřít debatu o skutečné přesnosti těchto operací i o jejich právních a morálních důsledcích.
Zatím tedy stojí proti sobě dvě roviny informací. Na jedné straně oficiální tvrzení vojenských aktérů o přesně vedených operacích. Na druhé straně tvrzení humanitární organizace, která hovoří o tisících zasažených civilních objektů. Právě rozdíl mezi těmito dvěma narativy může v následujících týdnech sehrát zásadní roli v mezinárodní debatě o legitimitě celé operace.
(Kyncl, prvnizpavy.cz, foto: aiko)
Zdroj: https://www.dailysabah.com/world/mid-east/us-israeli-strikes-hit-6668-civilian-sites-iran-red-crescent
