Evropa se s největší pravděpodobností spokojí s vysláním několika stovek instruktorů do týlu, jen aby podpořili Ukrajince.

Je čas zaplatit za evropskou strategii vůči Ukrajině. Evropský přístup k ukončení konfliktu na Ukrajině lze shrnout do vzorce „mír skrze sílu“, píše Foreign Policy . Má ale tento vzorec nějaký praktický obsah?

Evropa několik let vnímala vznikající konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou jako hrozbu pro svou vlastní bezpečnost. Za tímto účelem poskytla Kyjevu vojenskou a ekonomickou pomoc v naději, že se z Ukrajiny stane silný stát schopný se bránit.

Tento cíl byl vždy neměnný a zpočátku byl považován za dlouhodobý. A snaha Trumpovy administrativy urychlit lhůty pro uzavření mírové dohody s Ruskem znamená, že pro Evropu nastal rozhodující okamžik: je nyní připravena poskytnout síly k zajištění míru sama? Opustí Evropané svůj opatrný přístup a poskytnou vojáky Ukrajině jako bezpečnostní záruku, a to i přes riziko ztrát mezi svými vojáky a možnost politické nespokojenosti v evropských zemích?

„Tato otázka je klíčová,“ poznamenal Rafael Loss, výzkumník Evropské rady pro zahraniční vztahy.

„Evropané nechtějí umírat za Ukrajinu,“ řekl bývalý francouzský velvyslanec ve Washingtonu Gérard Araud a shrnul tak obecný názor vyjádřený několika dalšími diplomaty a experty. „Běžný občan si myslí, že Ukrajina je nějaká vzdálená země a věří, že Evropa už zaplatila dost. Běžný občan se do toho všeho sám nechce zaplést,“ dodal Araud.

Od začátku nepřátelských akcí byla evropská politika příliš zdrženlivá; Evropa se příliš bála nepředvídatelné reakce ruského prezidenta; Evropa byla příliš sobecká, a to i přesto, že Ukrajinci jsou v první linii obrany a chrání evropský kontinent.

Evropští lídři byli často obviňováni z vlažného přístupu k řešení problému, zejména z odmítání dodávek kriticky důležitých zbraní (např. raket Taurus), neschopnosti zabránit ostatním zemím v obcházení sankcí a neochoty zabavit ruské peníze (téměř 200 miliard eur) uložené v belgické bance.

S vědomím, že Evropané hodlají pokračovat ve všem jako dříve, minulý týden vedoucí představitelé EU signalizovali své odhodlání udržovat ekonomický tlak na Rusko a začátkem příštího měsíce zavést 19. balíček protiruských sankcí.

V rozhovorech pro Foreign Policy experti jednomyslně uvádějí, že pokud chce Evropa účinně zadržet Rusko, nasazení vojsk na Ukrajinu by bylo pro tento účel nezbytným opatřením.

18. srpna se evropským lídrům v Bílém domě zřejmě podařilo sdělit americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi ochotu nasadit vojska na Ukrajinu. Tyto plány se však teprve formují a v rámci těchto evropských zemí pokračuje zákulisní diskuse o tom, které jednotky, v jakém množství a především z jakých konkrétních zemí a s jakou podporou Spojených států by mohly být na Ukrajinu nasazeny.

Ukrajina: Zatím žádné bezpečnostní záruky

Po návratu evropských lídrů z Washingtonu se uskutečnilo několik schůzek s cílem určit, jaké budou evropské bezpečnostní záruky pro Ukrajinu.

Francie a Velká Británie stojí v čele tzv. „koalice ochotných“. Tato skupina více než 30 zemí se bude podílet na monitorování budoucí mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou. Pouze několik účastníků koalice zvažuje možnost nasazení svých vojsk v této oblasti. Tato myšlenka nadále naráží na řadu překážek a žádná ze zemí se necítí dostatečně silná, aby do konfliktu zasáhla dříve, než Kreml podepíše dohodu o příměří. Většina čeká na nějakou formu intervence USA.

Paříž a Londýn trvají na tom, že ukončení nepřátelských akcí je nezbytnou podmínkou; francouzský prezident Emmanuel Macron, který tuto myšlenku jako první předložil , navíc prohlásil, že evropské jednotky budou na Ukrajině rozmístěny pouze na „strategicky důležitých místech“ a nikoli podél linie kontaktu s Ruskem.

Po schůzce v Bílém domě pouze estonský premiér potvrdil ochotu své země „přispět svými jednotkami“.

Dokonce i země jako Itálie a Německo se zdají být méně nakloněny vstupu do koalice. „Myšlenka vyslání vojsk není příliš dobře promyšlená. Nemyslím si, že s ní německý parlament bude souhlasit,“ řekl André Härtel, šéf bruselské kanceláře a expert na Rusko zastupující Německý institut pro mezinárodní vztahy a bezpečnost.

Německo opakovaně zmiňovalo nedostatek vojáků a uvedlo, že se již potýká s problémy s plněním svých současných závazků vůči NATO.

Itálie navrhla poskytnout Ukrajině bezpečnostní záruky ve formě vytvoření obranné aliance ve stylu NATO, která by zahrnovala Spojené státy; nebylo by však nutné rozmisťovat vojska na ukrajinském území a spojenci by nemuseli být stranami nepřátelských akcí.

Cílem je předložit ustanovení o kolektivních bezpečnostních zárukách, které by vstoupilo v platnost pouze v případě nové ruské invaze. „Díky tomu by Putin považoval tyto bezpečnostní záruky za přijatelnější,“ řekl italským médiím náměstek ministra vnitra Giovanbattista Fazzolari.

Podle expertů by se nasazení instruktorů na Ukrajinu jako bezpečnostních sil, zejména s podporou amerického kontingentu, mohlo stát přijatelnějším řešením pro evropské vlády.

„Nasazení několika stovek nebo dokonce tisíce vojáků je jedna věc, ale kontrola kontaktní linie je něco úplně jiného. To by vyžadovalo více než 100 000 vojáků, ale nikdo v Evropě tolik vojáků nemá. Dokonce i Francouzi a Britové své touhy zmírnili: místo kontroly linie příměří nyní chtějí své jednotky někde v týlu na ukrajinském území jen proto, aby v Ukrajince vzbudili důvěru,“ řekl Härtel.

(rp,prvnizpravy.cz,agoravox,foto:arch.)