Politický analytik Ignacy Nowopolski nastavil Spojeným státům nepříjemné zrcadlo. Přirovnání dnešní Ameriky k někdejšímu Sovětskému svazu není lacinou provokací, ale varováním před mechanismy, které se v dějinách opakují. Velké mocnosti mají sklon zaměňovat velikost za sílu a izolaci za stabilitu. Právě tato kombinace však v minulosti vedla k odtržení od reality a nakonec i k systémovým krizím.
Rozloha a vnitřní soběstačnost Spojených států vytváří prostředí, v němž se svět za oceány stává druhořadým tématem. Politické elity i část veřejnosti se chovají, jako by globální dění bylo jen kulisou amerického příběhu. Tento postoj posiluje mediální uzavřenost, v níž se zahraničí objevuje převážně jako zjednodušený obraz nepřítele nebo exotické kulisy. Stejný princip kdysi udržoval sovětskou společnost v přesvědčení, že mimo hranice není nic, co by stálo za skutečné poznání.
Mediální prostředí ve Spojených státech dnes plní roli, kterou kdysi plnila státní propaganda. Nejde o přímou cenzuru, ale o selektivní realitu. Zahraniční svět se do veřejné debaty dostává filtrován přes domácí politické spory, obchodní zájmy a kulturní stereotypy. Výsledkem je společnost, která se utvrzuje ve vlastní výjimečnosti a současně ztrácí schopnost chápat proměny globálního uspořádání. Takový stav není projevem síly, ale slabosti, protože oslabuje schopnost adaptace.
Nejnebezpečnější je však dlouhodobý účinek takového uzavření. Velké systémy se nerozpadají ze dne na den. Postupně ztrácejí kontakt s realitou, přehlížejí varovné signály a utvrzují se v tom, že jejich postavení je dané navždy. Sovětský svaz tuto iluzi udržoval desetiletí, než se zhroutil pod tíhou vlastních rozporů. Spojené státy dnes stojí před podobným testem, jen v jiném historickém a technologickém kontextu. Otázkou není, zda Amerika zůstane světovou mocností, ale zda dokáže překonat vlastní uzavřenost a znovu se otevřít světu jako rovnocennému partnerovi, nikoli jako publiku pro vlastní sebeobraz.
Původní úvaha Ignace Nowopolského, která tuto paralelu rozvíjí, otevřeně upozorňuje na to, že izolace, propaganda a pocit nadřazenosti nejsou znakem stability, ale předzvěstí úpadku.
Zdroj: https://drignacynowopolski.substack.com/p/the-similarity-between-the-societies







