Důvodem, proč byly do registru Paměti světa zapsány právě tyto archiválie, je podle něj zejména jejich unikátnost. „Celý soubor plánů židovských sídel čítá 177 jednotek, a patří tak k vůbec největším barokním souborům svého druhu na světě. Tyto plány vznikly na základě tzv. translokačního reskriptu, vydaného v roce 1726, což bylo císařské nařízení, kterým mělo být řešeno soužití židovského a křesťanského obyvatelstva. Základním smyslem reskriptu bylo zachycení podoby židovského osídlení v daných lokalitách vůči křesťanským objektům a také nalezení jakéhosi ‚optimálního řešení‘ soužití – například vystěhování, směna domů, zazdění oken, přemístění hlavního vchodu, zbourání a podobně,“ říká Němec. Uvedené plány jsou podle něj unikátní v tom, že velmi podrobně dokumentují hospodářský a sociální stav židovského obyvatelstva a rozsah židovských sídel v českých zemích v uvedeném období, včetně jejich lokace.
Dokumentace je významná mimo jiné i proto, že naprostá většina těchto sídel dnes již neexistuje – jak to ostatně dokresluje i osud zmíněného židovského ghetta v Osoblaze, které v polovině 19. století tvořilo 50 domů. „V podobě, jak je toto ghetto zachyceno na plánku z roku 1728, existovalo jen do roku 1802, kdy při velkém požáru celého města vyhořelo. Později bylo sice obnoveno, avšak jeho zkázu definitivně dokonala druhá světová válka, kdy byla během bojů v roce 1945 celá Osoblaha z 90 procent zničena. Z celého ghetta se tak do dneška dochovaly pouhé tři domy,“ popisuje archivář.
Historické plány židovské čtvrti v Osoblaze jsou uloženy ve fondu Arcibiskupská konsistoř Olomouc, který má olomoucké arcibiskupství trvale deponovaný v olomoucké pobočce Zemského archivu v Opavě. Plánky tohoto ghetta i dalších židovských sídel na celém území ČR jsou pro zájemce dostupné také v digitální podobě, a to pod tímto odkazem.
Olomouckénovinky.cz informoval Mgr. Jiří Gračka, tiskový mluvčí Arcibiskupství olomouckého.