Změny jsou nejvíce patrné u chladicích systémů, například nádrží s rozstřikem a chladicích věží. Ty nyní využívají tzv. zimní clonu, tedy první ze tří zimních režimů, který se uplatňuje při teplotách kolem nuly. Voda rozlévaná po odvodu věží brání vstupu studeného vzduchu a omezuje riziko námrazy. Pokud teploty klesnou ještě více, mohou operátoři snížit rozstřik vody uvnitř věže, nebo dokonce jednu věž úplně odpojit. 

„Cílem je vždy optimalizovat provoz, tedy dosáhnout ideální teploty chladící vody, která nesmí být příliš nízká a zároveň minimalizovat vlastní spotřebu elektřiny. K dispozici máme několik provozních režimů chladících věží včetně možnosti natáčení lopatek oběhových čerpadel, které aktivně používáme,“ vysvětluje ředitel temelínské elektrárny Petr Měšťan. 

V Temelíně navíc operátorům pomáhá umělá inteligence, která vyhodnocuje velké množství údajů, od predikce teplot a vlhkosti až po nastavení čerpadel.

Optimální teplota chladicí vody, která koluje mezi věžemi a kondenzátory v nejaderné části elektrárny, má přímý vliv na výrobu. Kondenzátor ochlazuje páru z turbíny a mění ji zpět na vodu, čímž vytváří silnější podtlak. Díky tomu turbosoustrojí dosahuje vyššího výkonu. 

„Vyšší efekt pozorujeme obvykle v Temelíně. Tady máme současný nominální výkon každého bloku 1086 MWe, v zimě ale dosahujeme i více než 1100 MWe. V Dukovanech je efekt mírně nižší, ale i tady nižších teplot samozřejmě využíváme,“ doplňuje člen představenstva a ředitel divize jaderná energetika Skupiny ČEZ Bohdan Zronek.

V Temelíně zároveň mírně vzrostl odběr tepla pro horkovod, který vytápí část Českých Budějovic. S nastupujícími mrazy zvedli energetici teplotu dodávané vody ze 116 °C na 120 °C. V úterý ráno, kdy teploty dosahovaly minus 12 stupňů Celsia, dodával do krajského města 140 GJ tepla hodinově. 

„Naprosto se potvrzuje náš předpoklad, že dodávky tepla ovlivní výrobu elektřiny jen velmi málo. Rozdíl v dodávkách elektřiny mezi bloky činí jen jednotky megawattů, což je skvělý výsledek,“ dodává Bohdan Zronek.