Německá politická scéna byla v posledních dnech rozvířena chybou při sčítání hlasů v komunálních volbách ve městě Mülheim an der Ruhr. Během druhého kola voleb došlo k zásadnímu omylu, kdy byly hlasy nesprávně přiřazeny jednotlivým kandidátům. Původně byla za vítězku vyhlášena kandidátka sociálních demokratů Nadia Khalafová, avšak po opravě se ukázalo, že skutečným vítězem je dosavadní starosta Marc Buchholz z CDU. Tento případ, který v samotném městě otočil výsledek o sto osmdesát stupňů, vyvolal dalekosáhlé debaty o spolehlivosti volebního procesu nejen na lokální, ale především na celoněmecké úrovni.
Situace se okamžitě stala silným argumentem pro levicově-nacionalistické hnutí Bündnis Sahra Wagenknecht (BSW), které už několik měsíců tvrdí, že únorové parlamentní volby nebyly spočítány zcela správně. BSW v celostátním hlasování skončilo těsně pod pětiprocentní hranicí, konkrétně na úrovni 4,98 procenta, což mu znemožnilo vstup do Spolkového sněmu. Jak poznamenal server The European Conservative, rozdíl činil pouhých 9 529 hlasů a právě tato těsná ztráta vyvolává vážné otázky, zda šlo skutečně o legitimní výsledek. Kdyby BSW hranici překročilo, přišlo by vládní uskupení CDU/CSU a SPD o svou většinu a kancléř Friedrich Merz by byl nucen přibrat do koalice Zelené, což by zásadně posunulo politickou agendu jeho kabinetu.
Sahra Wagenknechtová a její spolupracovníci poukazují na celou řadu nesrovnalostí. V některých obvodech se ukázalo, že jejich hnutí bylo překonáno malou stranou Bündnis Deutschland, přestože celkově měla BSW nesrovnatelně vyšší podporu. Analytici vysvětlují tento paradox především záměnou hlasujících, kteří mohli obě formace zaměnit kvůli podobnosti názvů a umístění na volebních lístcích. Podezření posiluje i fakt, že mezi předběžným a konečným výsledkem bylo BSW přičteno více než čtyři tisíce hlasů navíc, tedy více než u jakékoli jiné strany. Pro Wagenknechtovou je proto nepřijatelné, že by se jen kvůli administrativním chybám či nejasnostem mělo hnutí ocitnout mimo parlament. Sama označila Merze za kancléře, jehož legitimita je zpochybnitelná, a zdůraznila, že nejde jen o osud jedné strany, ale o samotný základ demokracie.
Podobně kritický postoj zaujal i Fabio De Masi, další z předních představitelů BSW. Ten vyzval Bundestag, aby si od jednotlivých zemských volebních komisí vyžádal jasná data o tom, kde a kolikrát došlo k přepočtům a jaké byly rozdíly mezi předběžným a finálním výsledkem. To, že tyto informace nejsou veřejně dostupné, označil De Masi za protiústavní a neslučitelné s principy transparentní správy voleb. Jeho slova tak ještě více přiživila tlak na parlamentní výbor, který se volebními stížnostmi zabývá.
Volební přezkumný výbor Bundestagu začal svou práci až v červnu a dosud přijal více než tisíc stížností, včetně té od Wagenknechtové. Výbor přislíbil, že se případem bude zabývat prioritně. Pokud by se však rozhodl požadavek odmítnout, BSW je připraveno podat žalobu k ústavnímu soudu. Již v březnu sice tento soud podobný návrh odmítl jako nepřípustný, protože podle jeho verdiktu je primárně věcí parlamentu, aby rozhodl o přepočítávání a případných korekcích, avšak BSW věří, že nové okolnosti spojené s chybou v Mülheimu by mohly otevřít celou věc znovu.
Otázka spolehlivosti voleb tak v Německu nabývá na intenzitě. Pokud by se prokázalo, že BSW skutečně překročilo pětiprocentní hranici, šlo by o událost s dalekosáhlými důsledky pro politický systém země. Merzova vláda by ztratila svou současnou většinu a byla by nucena hledat nové koaliční partnery, což by znamenalo zásadní změnu v rozložení moci i ve formulaci vládních priorit. Spor navíc vyvolává širší debatu o tom, zda německý volební systém dostatečně chrání voliče před chybami a zda by neměl být zaveden mechanismus, který by v případech těsného výsledku automaticky vedl k přepočítání hlasů.
Chyba v Mülheimu tak přerostla hranice jedné komunální volby a stala se symbolem, který může otřást nejen důvěrou veřejnosti ve volební proces, ale i stabilitou celé německé vlády. Ať už bude konečný verdikt jakýkoli, jedno je zřejmé: spor o hlasy se stal nejen politickým bojem, ale i testem odolnosti německé demokracie.
(Chmelík, European Conservative, repro: DWnews)
