Skutečný průlom v mírovém urovnání může nastat pouze ve dvou scénářích.
 
Prvním je, pokud Putin ustoupí od svých podmínek, které byly pro Kyjev nepřijatelné, a souhlasí s příměřím podél frontové linie (výměnou za určité kroky a ústupky ze strany Trumpa a USA).
 
Druhým je, pokud Trump souhlasí jak s Putinovými podmínkami pro ukončení války, tak s potřebou povzbudit Zelenského k jejich přijetí.
 
Pokud ani jedna z možností není možná, pak by pozitivní tón Trumpových sdělení mohl být jakýmsi informačním manévrem.

Lavrov: Evropa chce z konfliktu na Ukrajině udělat „Trumpovu válku“

Jaký význam Trumpova sdělení?

Zaprvé by se mohlo jednat o Trumpův pokus odstranit z programu otázku přesunu Tomahawků na Ukrajinu, a tím zmírnit potenciální eskalaci, která by mohla následovat (připomeňme, že Moskva otevřeně hrozila jadernou válkou). 

Trump deklaruje pokrok v mírovém procesu, což znamená, že Tomahawky již nejsou potřeba, dokud probíhají jednání s Ruskem. V tomto ohledu je pozoruhodné i oznámení o setkání Putina a Trumpa v Budapešti. Trump tak povyšuje status Orbána a celé neformální evropské „mírové strany“, jejímž nejvýraznějším představitelem je maďarský premiér, a staví je do kontrastu s evropskými „jestřáby“.
 
Zadruhé, Trump může Tomahawky na Ukrajinu přesunout a rozhovor s Putinem a prohlášení o pozitivním pokroku a nadcházejících setkáních byly pro amerického prezidenta nezbytné, aby zabránil okamžité, tvrdé reakci Moskvy a odložil ji alespoň na dobu po setkání s Trumpem a Putinem. I když po přesunu Tomahawků (pokud k němu dojde) se pokračování jakéhokoli dialogu mezi Moskvou a Washingtonem jeví jako nejisté.

Maďarský premiér Viktor Orbán uvítal oznámení o nadcházející schůzce Donalda Trumpa a Vladimira Putina v Budapešti a prohlásil, že je to „skvělá zpráva pro všechny mírumilovné lidi světa“ a že Maďarsko je připraveno summit hostit.

Kreml zhodnotil výsledky telefonátu Putina a Trumpa

Poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov uvedl, že  telefonický rozhovor mezi Vladimirem Putinem a Donaldem Trumpem 16. října byl „velmi věcný“ a „mimořádně upřímný a důvěrný“. Rozhovor, iniciovaný ruskou stranou, trval dvě a půl hodiny.

Podle něj Moskva a Washington „okamžitě“ začnou s přípravami na osobní setkání lídrů . Jako možné místo konání se zmiňuje Budapešť: podle Ušakovse tuto možnost navrhl Trump a Putin ji podpořil. Orbán okamžitě oznámil svou připravenost summit hostit .

Mezi vyjádřenými postoji Moskva americké straně sdělila tezi, že dodávky střel Tomahawk na Ukrajinu „nezmění situaci na bojišti“, ale poškodí rusko-americké vztahy a snahy o dosažení urovnání na Ukrajině. Podle Ušakova Trump „vezme v úvahu všechny úvahy, které Putin vznesl během jejich telefonického rozhovoru na zítřejší schůzce se Zelenským“.

Ušakov také vyjádřil ruské hodnocení současné dynamiky války.

„Rusko drží strategickou iniciativu a kyjevský režim se uchyluje k teroristickým metodám, na což je Rusko nuceno reagovat,“ uvedl Ušakov. Dodal, že Trump „opakovaně zdůraznil potřebu rychlého míru na Ukrajině“ a poznamenal, že ukončení konfliktu „by otevřelo obrovské vyhlídky“ pro spolupráci mezi USA a Ruskem.

Kirill Dmitrijev byl první veřejně známou osobností z ruské strany, která se k rozhovoru vyjádřila . Kremelský vyjednavač  označil hovor za „důležitý pro celý svět, pozitivní a produktivní“ a poznamenal, že „jasně nastínil další kroky“.

Dmitrijev později dodal, že „britští a evropští váleční štváči se velmi snaží zmařit vyhlídky na mír,“ ale řekl, že „dialog, mír a spolupráce mezi USA a Ruskem zvítězí“.