Ekonom a hlavní analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda zpochybnil úvahy o rychlém přijetí eura v Maďarsku. Tvrdí, že mezi politickými proklamacemi a ekonomickou realitou leží propast, kterou nelze překlenout bez mimořádně bolestivých zásahů do veřejných financí.
„V Maďarsku nastane dříve Orbánův comeback, než že by země přijala euro. Počítejme,“ uvedl na síti X Kovanda.
Podle projekce Evropské komise dosáhne maďarský veřejný dluh v roce 2027 úrovně 76,8 procenta HDP, zatímco maastrichtská hranice pro přijetí eura činí 60 procent HDP. Rozdíl 16,8 procentního bodu znamená, že pokud by se Maďarsko chtělo do roku 2030 dostat na požadovanou hranici, muselo by během pouhých tří let zlepšit svou dluhovou pozici zhruba o 16 bilionů forintů, tedy asi o 1,1 bilionu korun. V českých proporcích by to odpovídalo přibližně 1,6 bilionu korun.
„To není kosmetická úprava rozpočtu, ale konsolidace v rozsahu, který by v Česku znamenal zásah do samotných základů veřejných financí,“ upozornil Kovanda.
V českých podmínkách by takový zásah znamenal tři roky po sobě snižovat dluh každoročně o více než 500 miliard korun. Při současném strukturálním deficitu přes 200 miliard korun by to znamenalo každoročně zlepšit hospodaření zhruba o 750 miliard korun, což podle Kovandy odpovídá například seškrtání veškerých výplat důchodů.
„Jinými slovy, Česko by tři roky po sobě muselo hospodařit se stamiliardovými přebytky, což nikdy ve své historii nedokázalo ani vzdáleně byť jen v jediném roce,“ uvedl Kovanda.
Podle ekonoma je přitom Maďarsko zhruba o dvě třetiny zadluženější než Česká republika, takže podobná konsolidace by byla ještě bolestivější. Kovanda zároveň upozorňuje, že Magyarova vláda by v rozhodujících letech vstupovala do druhé poloviny svého mandátu, kdy i méně rozsáhlé škrty často zásadně mění náladu voličů.
„I daleko méně rozsáhlé škrty by jen dláždily cestu Orbánovu triumfálnímu comebacku,“ uzavřel Kovanda.
(Beneš, prvnizrpavy.cz, repro: facebook)
