Premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš odmítl ustoupit požadavkům opozice a demonstrantů na zachování televizních a rozhlasových poplatků. V pondělí 26. října před odletem do Alžírska potvrdil, že vládní koalice návrh na změnu financování České televize a Českého rozhlasu nestáhne. Současně však připustil další úpravu. Ve druhém čtení chce navrhnout možnost dobrovolného placení poplatků. Vláda tak trvá na zrušení povinných plateb, ale konečnou podobu nového systému stále nemá uzavřenou. Zůstává především otázka, proč by občané měli dobrovolně přispívat na instituce, které budou financovat prostřednictvím daní.
Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů prosazuje nahrazení televizních a rozhlasových poplatků financováním ze státního rozpočtu. Návrh prošel prvním čtením v sobotu časně ráno po vyhroceném jednání Poslanecké sněmovny. Opozice neuspěla s požadavkem na jeho zamítnutí ani vrácení k přepracování. Babiš nyní přichází s dobrovolnými poplatky, aniž vysvětlil jejich konkrétní podobu. Není jasné, zda půjde o doplňkové příspěvky občanů, zvláštní fond, nebo prostředky, které mají částečně nahrazovat státní financování. Stejně nejasné zůstává, zda by dobrovolné platby navyšovaly zákonem garantovaný rozpočet obou institucí.
Vládní návrh počítá pro příští rok s částkou 5,74 miliardy korun pro Českou televizi a 2,065 miliardy pro Český rozhlas. Celkem jde o 7,805 miliardy korun, přibližně o 1,4 miliardy méně, než obě instituce letos plánují vybrat z poplatků. Česká televize by tak proti letošnímu plánu získala zhruba o miliardu méně, Český rozhlas přibližně o 400 milionů korun. Pokud vláda předpokládá zachování dosavadního rozsahu veřejné služby, musí vysvětlit, jak se obě instituce s nižšími příjmy vypořádají. Pokud očekává úspory a omezení některých činností, měla by konkrétně uvést jejich rozsah. Dobrovolné platby nemohou být spolehlivou náhradou chybějících prostředků bez odhadu jejich výnosu.
Nezávislost médií musí chránit zákon, nikoli sliby
Babiš odmítá, že by převod financování na státní rozpočet ohrožoval nezávislost veřejnoprávních médií. Tvrdí, že vláda nebude zasahovat do redakční práce ani personálních záležitostí České televize a Českého rozhlasu. Podle premiéra jde pouze o změnu způsobu financování a naplnění volebního programu. Samotné financování ze státního rozpočtu skutečně nemusí znamenat politické ovládnutí médií. Rozhodující jsou zákonné záruky, předvídatelnost příjmů a ochrana před účelovými zásahy vlády či parlamentní většiny. Tyto pojistky však musí být součástí konkrétního legislativního řešení.
Schválený vládní návrh počítá s pevně stanovenými částkami a jejich automatickou valorizací při dosažení stanovené hranice kumulované inflace. Takový mechanismus může omezit závislost médií na každoročním rozpočtovém vyjednávání. Neodstraňuje však možnost, že budoucí parlamentní většina zákon změní. Otázkou zůstává také dlouhodobá udržitelnost financování. Předseda Sněmovny Tomio Okamura uvedl, že prostředky mají pocházet z rozpočtových rezerv a nemají zvýšit plánovaný schodek 386 miliard korun. Rozpočtová rezerva však sama o sobě nepředstavuje trvalý zdroj příjmů. Stát bude muset každoročně najít více než 7,8 miliardy korun, případně další prostředky odpovídající budoucí valorizaci.
Podstatou sporu proto není pouze existence či zrušení poplatků. Jde také o to, zda vláda dokáže vytvořit systém, který bude ekonomicky udržitelný, transparentní a dostatečně odolný proti politickým zásahům.
Premiér spojuje spor o média s protesty a 17. listopadem
Babiš své pondělní vystoupení doprovodil kritikou opozice a spolku Milion chvilek pro demokracii. Obvinil je z rozdělování společnosti a uvedl, že má informace o možném zneužití tématu poplatků při připomínce 17. listopadu. Podrobnosti těchto informací však nezveřejnil. Premiér současně tvrdí, že obdržel přibližně 6700 zpráv, z nichž některé podle jeho vyjádření obsahovaly výhrůžky. Pokud se takové jednání potvrdí, musí být řešeno zákonnými prostředky. Výhrůžky politikům však nelze zaměňovat s právem občanů pokojně protestovat proti vládním rozhodnutím.
Politicky významné je, že premiér začíná spojovat spor o financování veřejnoprávních médií také s otázkou veřejného pořádku a bezpečnosti. To může dále vyostřit vztahy mezi vládou, opozicí a občanskými iniciativami. Současně ale nelze přehlédnout, že vláda disponuje parlamentní většinou a nese odpovědnost za konečnou podobu zákona. Koalice může svůj návrh prosadit i přes odpor opozice. Musí však vysvětlit jeho ekonomické důsledky, rozsah garantované veřejné služby a mechanismy ochrany redakční nezávislosti. Premiérovo ujištění, že do fungování médií nebude zasahovat, samo o sobě takovou zárukou není.
Babišovo odmítnutí stáhnout návrh ukazuje, že vláda od svého hlavního politického cíle ustoupit nehodlá. Nabídka dobrovolných poplatků však současně potvrzuje, že o konečné podobě financování se stále jedná. Vzniká tak zásadní rozpor: Vláda chce odstranit dosavadní systém, ale vedle již schváleného návrhu přichází s další variantou, jejíž pravidla ani finanční přínos zatím nejsou známy. Dokud nepředloží konkrétní pozměňovací návrh, zůstane dobrovolné placení spíše politickým příslibem než odpovědí na otázku, jak budou Česká televize a Český rozhlas dlouhodobě financovány.
(Chmelík, prvnizpravy.cz, foto: red.)
Zdroje: 1. Vláda ČR – Návrh změny financování České televize a Českého rozhlasu; 2. Vláda ČR – Tisková konference k návrhu financování veřejnoprávních médií; 3. ČTK – Babiš návrh na zrušení poplatků nestáhne; 4. iROZHLAS – Babiš nabídne dobrovolné placení poplatků
