Záhy poté, co jsme do NATO vstoupili, tak jste museli řešit na vládě zásadní otázku, zda podpořit bombardování Jugoslávie, nebo ne. Jak na to vzpomínáte?
"Velmi nerad a myslím si, že Česká republika byla právem poslední zemí, která dala souhlas k bombardování Jugoslávie, a to ještě z toho důvodu, že jsme byli v NATO asi tři neděle a že by asi nebylo úplně normální, kdybychom hned jako nováček a jako jediná země vetovali toto rozhodnutí. Mimochodem hledali jsme spojence, ale nenašli jsme je. Až později jsme našli spojence v Řecku, takže vznikla tzv. česko-řecká iniciativa. Ale mohu Vám říci, že s určitým odstupem to považuji za chybu a že se domnívám, že to byl akt určité mocenské arogance. Na druhé straně ovšem nepovažuji vůbec za chybu bombardování Afghánistánu. To je něco, co je dle mého názoru naprosto správné. A tady máte ten rozdíl. Jugoslávie na jedné straně a Afghánistán na straně druhé."
Není bez zajímavosti, že souhlas k bombardování původně měl sdělit do Bruselu za Česko podle vzpomínek člena vlády Ivana Davida tehdejší ministr zahraničních věcí Jan Kavan. Jemu bylo telefonicky sděleno z bruselského ústředí NATO, že má během dvou hodin sdělit stanovisko Česka. V tu dobu zcela náhodou zasedala v noci celá česká vláda, která po diskusi o tom souhlasu k bombardování hlasovala. Při hlasování pouze tři členové Zemanovy vlády byli proti bombardování ... Vladimír Špidla, Eduard Zeman a Ivan David.
(ps, hrad.cz, Prvnizpravy.cz, foto: ps)
