Měl to být svátek fotbalu, přeci jen anglické týmy u nás nehrají každý den. Jenže možná až přílišný humbuk kolem zásluh ohledně povolení, jestli se bude hrát, čí nikoliv, způsobil, že se ani statečný výkon slávistických borců nestal hlavním tématem večera.

Je až neuvěřitelné, jak jsou někteří vybraní nepoučitelní. Jakoby nestačily fotky z lóží daviscupových utkání, z letištních hal nebo ze zavřených hotelů. Vnitřní potřeba vidět něco výjimečného, zakázaného je evidentně prvním předpokladem pro angažování u současné vládní garnitury. Bylo nad slunce jasné, že vystavit se na VIP tribunu během sledovaného zápasu Slavie s Leicesterem bude znamenat PR v médiích a na sociálních sítích. A mimochodem, není pravda, že nic neporušili, jak se nám vedení Slavie snaží namluvit. Tedy až na ty, kteří mají sledování fotbalového zápasu jako předmět své podnikatelské činnosti, případně jako součást zaměstnanecké smlouvy. Pro normálního smrtelníka totiž platí, že ve 21:00 začíná zákaz vycházení. Jak to všichni dotyční vipové stíhali, je záhadou, samozřejmě, nestíhali. Ani na Pražský hrad se za 5 minut nedostanete. Možná po zápase domlouval pan Prymula s hradním sekretářem Mynářem nákup ruské vakcíny Sputnik, aby konečně bylo líp, za účasti pana Marounka z ministerstva zdravotnictví.

Bude jistě zajímavé sledovat počínání Pražské hygienické stanice, jak se k celé situaci postaví. Pan Tvrdík se sice následně na twitteru omlouval, ale jeho příspěvek vypadá jako velmi laciné gesto, případně přiznává, že je totální amatér, jehož vrcholným životním počinem bylo zadlužení ČSA (pro mladší ročníky, kdysi měla Česká repulika prosperující státní leteckou společnost). Tvrdík byl nakonec během zápasu vyfocen bez roušky, za což někteří bývalí politici platili pokuty. Ale třeba se dozvíme, jak na Slavii testovali nové metody při zabránění přenosu virů, a Tvrdík se přihlásil jako dobrovolník.  

Plukovníka Prymulu tahle náhrada dovolené musí hodně mrzet. Už není poradcem pana premiéra Babiše. Je zvláštní, že relativně malé pochybení proti vládním nařízením ho stálo funkci. Pravda, asi již nebude moci tolik tlačit svůj byznys. Oproti tomu takový Milan Hnilička je vysmátý. Premiér Babiš ho, jako svého oblíbence, měřil jiným metrem a dokonce mu poradil, jak se zachránit díky oblíbenosti u sportovních funkcionářů. Nakonec ani nevadilo, že jen některých. Že se vzdal mandátu poslance? Nepálí vás to, když zůstanete v pozici, kde máte o polovinu větší plat, k tomu sedíte na rozdělování 12 miliard. I když vlastně pak zjistíte, že to rozděluje externě někdo jiný. Ale to už je jiný příběh.