....s emotivně laděnými projevy o závažném teroristickém útoku spáchaném v roce 2014 důstojníky ruské vojenské tajné služby GRU, bylo mi jasné, že mezi Českou republikou a Ruskou federací právě vypukla (zatím) studená válka, píše Jaroslav Bašta v komentáři pro Prvnizpravy.cz.
Vystoupení a projevy opozičních i vládních představitelů v následujících dnech ukázaly, že ukrajinizace české politiky překročila kritickou mez, bez možnosti brzkého návratu k racionálnímu a civilizovanému chování. Zhruba po roce tak dospěla ke svému cíli protiruská kampaň zahájená demontáží sochy maršála Koněva. Místo ní jsme se dočkali v Řeporyjích památníku padlým sovětským příslušníkům vojsk SS, zatím ještě maskovaných názvem Vlasovci. Ke smůle současné protivládní opozice (Piráti, KDU – ČSL, TOP 09, ODS a STAN) Češi za poslední války své divize SS nasazené na východní frontě neměli. Jako jedni z mála v Evropě. Demoblog se zřejmě cítí zahanben, že nemůže oslavovat hrdinné bojovníky proti Stalinovi oblečené v esesáckých uniformách jako Ukrajinci a Baltové, tak adoptoval Vlasovce. Pomníku Emanuela Moravce se snad letos nedočkáme ani v Řeporyjích.
Obvinění ze šest let starého výbuchu vedlo nejen k vyhoštění 18 ruských diplomatů označených za agenty tajných služeb, ale k paritě zastoupení diplomatického personálu na velvyslanectvích v Praze a Moskvě. Pravda, zatím v počtech, které jejich řádné fungování neumožňují. Protože se Česká republika dostala na seznam hlavních deseti nepřátel Ruské federace, předpokládám, že proces obnovy se nějakou dobu protáhne. Především budeme muset zajistit bezpečnost naší ambasády i obou generálních konzulátů v RF, tak jako všichni ostatní ze seznamu nepřátel. Jejich zastupitelské úřady většinou střeží jejich vlastní jednotky námořní pěchoty, nikoliv ruská policie.
Vrbětická aféra bude mít samozřejmě dopad na výsledky voleb do Poslanecké sněmovny. Tzv. Demokratická opozice se dostala do trochu paradoxní situace tím, že dosáhla totálního vítězství v tom, co požadovala již od dob zbourání pomníku maršála Koněva a ricinového kufříku. České i ruské diplomatické zastoupení je stejně nepočetné. Nezbude jí tedy nic jiného než útočit na prezidenta Miloše Zemana kvůli tomu, že trvá na řádném prošetření celé kauzy. Budou se kojit nadějí na jeho odvolání Ústavním soudem. Povolební proces by pak řídil předseda Senátu. Výsledný efekt však odhaduji jako oslabení šancí tzv. Demokratické opozice na dobrý volební výsledek.
Pro pověst České republiky jako stabilního a demokratického státu může být další vyšetřování kauzy Vrbětice dosti nebezpečné. Ústy ministra zahraničí Sergeje Lavrova nám dala RF na vědomí, že zažalovala ČR v EU kvůli obchodování se zakázanými protipěchotními minami, které měly být do roku 2001 zlikvidovány. Ve skladu IMEXu se ještě v roce 2014 demontovaly (řešil to český soud v roce 2016). Dle ruské verze se rozebrané tři části miny – její tělo, nálož a rozbuška - vozily do Turecka, kde je zase smontovali a dodali Islámskému státu do Sýrie či Libye. Tam je ruské ozbrojené síly po porážce islamistů našly v jejich skladech. Toto poslouží k dlouhé a ostré protičeské kampani.
Když jsem sledoval ruskou reakci na naší diplomatickou válku, všiml jsem si, že v případě údajně plánovaného atentátu na běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka ruské tajné služby použily postupy okopírované od žurnalistické vyšetřovací skupiny Bellingcat. V brzku se tak dozvíme, kdo z velvyslanectví USA v Praze po zadržení „agentů CIA“ v Moskvě 17. dubna volal na BIS, vládu a vnitro, aby neprodleně vystoupili s obviněním kvůli Vrběticím. To, že ruské tajné služby začaly v mediálním prostoru používat modus operandi Bellingcatu, by nakonec mohlo vést ke znevěrohodnění bellingcatího vyšetřování. V takovém případě by některým vyšetřovatelům BC hrozil osud zakladatele syrských Bílých přileb Jamese Le Mesuriera (v Istanbulu záhadně vypadl z okna). Historie tajných služeb je podobných příkladů plná...
(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)
