Zdá se, že minulou neděli v parlamentních volbách pokračovali dále v sebevražedném trendu započatém nešťastným rozhodnutím Angely Merkelové. Němečtí voliči, snad ve snaze vynahradit si dlouhou éru stabilnívlády své první kancléřky, rozptýlili své hlasy napříč politickým spektrem. Vytvořili jak pro Německo, tak pro Evropskou unii velmi nestabilní situaci pro budoucnost, píše Jaroslav Bašta v komentáři pro Prvnizpravy.cz.
Posledních deset let se totiž náš západní soused stal poprvé od II. světové války vedoucí silou v Evropě. Angela Merkelová svým nenápadným, zdánlivě nenásilným a konsenzuálním stylem vládnutí postupně provázela Německo a celou EU všemi krizemi. Její politika se vyznačovala tím, co bývá označováno jako soft power. Předpokladem byla politická stabilita a ekonomická síla Spolkové republiky. Výsledky hlasování, které proběhlo minulou neděli, však mohou ukončit obojí.
Největší obavy totiž vyvolává faktický úspěch radikální strany Zelených. Ta sice dlouho patřila k předpokládaným vítězům voleb, ale v posledních měsících, když občanům došlo, co bude její politika znamenat v každodenním životě země, se propadla až na třetí místo. Zelení přesto dosáhli svého nejlepšího výsledku v historii a mají zajištěno místo ve vládě, ať již ji bude sestavovat kdokoliv. Řekl bych, že jejich vydírací potenciál jim umožní realizovat ve vládě svůj program stejně, jako kdyby volby vyhráli.
Což je špatná zpráva nejen pro Německo a jím řízenou Evropskou unii, ale hlavně pro Českou republiku. A to bez ohledu na to, jak příští týden uspěje v našich parlamentních volbách jejich český klon Pirátská strana a proněmecká koalice SPOLU. V našem západním sousedství totiž vznikne nebezpečné mostrum protichůdných a sebedestruktivních ideologických koncepcí. Budou zároveň prosazovat Green Deal, multikulturalismus, LGBT a islamizaci Evropy, k tomu hnutí Black Lives Matter a politickou korektnost. Výsledkem bude smrtící mix, který negativně zasáhne nejen hospodářství, ale také normální chod společnosti. Začne to likvidací německé energetiky a průmyslu v jejich dnešní podobě.
Volby do Bundestagu přinesly ještě jeden moment, jehož důsledky se mohou projevit až při prosazování výše zmíněné zelené anticivilizační politiky. Alternativa pro Německo (AfD) sice ve spolkovém měřítku ztratila asi 2% hlasů, ale stala se nejvýznamnější politickou silou na východě Německa, obdobně jako CSU v Bavorsku. Někteří komentátoři při pohledu na mapu výsledků voleb konstatovali, že bývalá NDR se vrátila. Zdá se, že zkušenosti s marxismem vyvolaly silnou hladinu protilátek proti zelenému neomarxismu.
Když to shrnu, výsledky německých voleb znamenají nejen pád Spolkové republiky do politické nestability, ale také (minimálně dočasný) konec Německa jako lídra Evropy. Pro Českou republiku nastává velmi složité období, v němž se bude muset vyrovnat s tím, že dosavadní nejdůležitější soused nejprve přestane být předvídatelný, posléze (po prosazení „zelené politiky“) se dokonce může změnit na bezpečnostní, ekonomické a kulturní riziko. Česká republika se proto v zájmu svého přežití musí orientovat na spolupráci se zeměmi střední Evropy jako jediné alternativě odporu vůči zelené dystopii.
(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)
