Obávám se, že jde o jeden z těch vzácných případů, kdy autor ve snaze varovat před hrozícím nebezpečím jaderného konfliktu, napíše velmi věrohodný scénář toho, co nás potká a nemine. Z dějin literatury podobné případy známe, většinou se však týkaly spíše epizodních událostí. Třeba potopení Titanicu - v roce 1898 popsal Morgan Robertson knihu o potopení luxusní lodi Titan po srážce s ledovcem tak, jak k tomu po čtrnácti letech opravdu došlo.  

   

Tom Clancy v roce 1994 v knize Čestný dluh předpověděl použití dopravního letadla jako zbraně teroristů. V románu Skrytá moc (vyšel až po jeho smrti 2013) zase velmi realisticky předpověděl ruský útok na Ukrajinu. Když Ken Follett před dvěma lety psal svůj politický thriller Nikdy, nemohl tušit, jak aktuální a realistický bude právě v těchto týdnech. Jeho děj se odehrává v blíže neurčené blízké budoucnosti, v níž hlavní geopolitické soupeření probíhá mezi USA a jejich spojenci Japonskem a Jižní Koreou s Čínskou lidovou republikou a Severní Koreou.
   

Pro další fatální vývoj událostí je významným momentem skutečnost, že v čele Spojených států a Jižní Koreje jsou první prezidentky, které v krizi reagují emocionálně. Drobné incidenty vyplývající ze soupeření velmocí třeba v Africe nebo ve Žlutém moři proto velice rychle eskalují. Žádný ze soupeřících spojenců USA (Japonsko, Jižní Korea, Tchaj-wan) nebo Číny nechce ztratit tvář a na každou „křivdu“ razantně odpovídá. Nakonec Severní Korea ve snaze zastavit jihokorejský vojenský útok použije jadernou zbraň. Spojené státy odpoví také nukleárním úderem. Román končí těsně před dopadem jaderných střel na čínská a americká města...
   

V Bílém domě zřejmě Folletův román nečetli. V květnu letošního roku prezident USA Joe Biden navštívil Asii. V Jižní Koreji explicitně uvedl, že se USA nebudou zdráhat použít proti severokorejským hrozbám jaderné zbraně. V Japonsku pohrozil Číně použitím síly, pokud by se pokusila o invazi na Tchaj-wan. Stejně jako v románu, i v naší žhavé realitě, situaci vyhrocuje „ženský faktor“ politiky v podobě Nancy Pelosi, předsedkyně Sněmovny reprezentantů Spojených států amerických.  Ta se údajně rozhodla v rámci své srpnové cesty po Asii navštívit také Tchaj-wan. Nebývale vyhrotila vztahy mezi USA a ČLR. Nespravil to ani dvouhodinový telefonický rozhovor mezi Joe Bidenem a jeho čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Nejen čínská média si všímají, že čínský prezident citoval přísloví: „Kdo si hraje s ohněm, může se sám upálit.“
   

Ve Folletově románu v žáru jaderných výbuchů neuhoří americká prezidentka, ale 25 milionů jejích spoluobčanů. Také Nancy Pelosi by si knihu Nikdy měla přečíst než definitivně naplánuje cestu do Asie..