Pokud chceme přijít záhadě na kloub, musíme v první řadě odmítnout báchorky, že drancování organizuje Putin, vesmírní ještěři nebo, že se jedná o výraz oprávněného hněvu diskriminovaného obyvatelstva. Kdybychom věnovali aspoň trochu pozornosti faktům, bylo by jasné, že se nestalo nic jiného, než že narkoman a zločinec, který byl ostudou své komunity, zemřel, když kladl odpor při zatýkání. Příčin smrti bylo více, klíčovou roli hrálo předávkování drogami. Je to rozhodně tragédie, která nejspíš začíná už někde v dětství budoucího zločince, ale v žádném případě důvod k protestům. Zvláště, když ve čtveřici zatýkajících policistů byl jenom jeden běloch.
Pokud budeme věnovat pozornost faktům, rychle najdeme statistiky, které jednoznačně vyvracejí mýty o údajném násilí bílých proti černým. V USA dochází mnohem častěji k tomu, že černý zabije bílého než naopak, a policisté každý rok zabijí více podezřelých bělochů než podezřelých černochů.
Nicméně zpět k otázce. Kdo to všechno řídí? Je to vlastně otázka velice optimistická, protože předpokládá, že existuje někdo, kdo má situaci v rukou, kdo je schopen jednat racionálně, sledovat určité cíle a je s ním tudíž možné jednat, nabízet, hledat kompromis.
Nicméně nevíme o nikom, kdo by v takovém postavení byl. Na druhou stranu, je prokazatelné, že některé skupiny současnou situaci systematicky připravovaly, a že do ní investovaly miliardy dolarů.
Tyto snahy bychom mohli vystopovat už od konce 60. let, kdy američtí levicoví radikálové prosadili sociální programy, které povzbuzovaly černé matky, aby své děti vychovávaly bez otců. Pro černé obyvatelstvo to bylo děsivě destruktivní. Během několika let se obrátil předchozí trend postupné zlepšování situace. Více než dvě třetiny černých dětí se dnes rodí svobodným matkám. Naprostá většina z nich vyrůstá bez otců. Ve svém okolí většinou nemají žádný mužský vzor, který by pravidelně chodil do práce a netrávil většinu času ve vězení. Americké daňové poplatníky to stálo miliardy, dostali za to ghetta, gangy a poměry odpovídající Somálsku.
Další obrovské prostředky byly investovány do toho, aby se menšiny radikalizovaly. Když se připomíná, že americká vláda vydala skoro pět miliard dolarů na to, aby proti sobě poštvala různé skupiny na Ukrajině a podvrátila tam demokracii, je dobré připomenout, že podobné programy byly realizovány i přímo v USA. Konec konců, i předchozí prezident Barack Hussain Obama byl „komunitním organizátorem.“ To je profese, která spočívá v tom, že chodíte mezi chudými černochy a učíte je nenávidět bělochy. Taky je učíte, že páchání zločinů je správné, „protože diskriminace“. Armády takových příživníků platí americká vláda, banky, korporace i jednotliví miliardáři.
Kromě toho je území USA pokryto sítí poboček Antifa, BLM a podobných polovojenských fašistických skupin. K financování mohutně přispěl Georg Soros, ale zapojila se i státní správy, velké univerzity a v podstatě všechny korporace. V Chicagu a dalších městech fungovaly „antifašistické tělocvičiny“, kde probíhal výcvik účastníků nepokojů. Rvát se, ničit, zastrašovat, zabíjet – takovým věcem se učili.
Nikdy ale nevznikla jednotná organizace s centrálním řízením, nýbrž stovky drobných buněk, které jsou spojenecké a konkurenční najednou. Když něco takového jednou vznikne, stačí nepatrný podnět, a země hoří. A jakmile zdivočelé psy vypustíte, je extrémně obtížné je zase dostat na vodítko. Je poměrně pravděpodobné, že Amerika vstoupila do období, kdy drancování bude součástí každodenního života. Američané si na to zvyknou stejně, jako si Švédové zvykli na každodenní pumové atentáty.
(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)
