Co nám k tomu můžete říct pane Zbořile?
„Je to do historického okénka atraktivní téma, protože jednak je to dnes skoro na den 15. června výročí pověstné první bitvy v roce 1389. A také připomenutí dalších nejméně deseti bitev Srbů a jejich aliančních spojenců. Účastnili se jich zejména králové uherští a vladaři srbští, jednou dokonce za neúspěšné účasti husitské vozové hradby. Chtěli zabránit tažení Osmanských Turků na Balkán a do střední Evropy a má to tolik aktuálních konotací při setkávání se minulosti a současnosti, až to udivuje.
Panslavismus, populární na Balkánu zejména po všeslovanském sjezdu v Praze 1848, popularizoval tzv. Kosovskou legendu, která je živá v různých interpretacích dodnes. Už jenom to je zvláštní, že někdo překládá název Kosovo pole do latiny jinak než Němci do němčiny, respektive Rakušané do němčiny, jako etymologicky nejasné „Amselfeld“ – pole Kosovo nebo ptáků kosů. Známe ale také jeho byzantskou starokřesťanskou etymologii - pole božiště – pohřebiště Kosů - hrdinů. Pozůstatek v češtině „podle nosa, poznáš kosa“, připomínaný studenty slovanských starožitností v 19. století, je hrdina nebo obětní beránek, který by mohl být historicky doložitelný," říká Zdeněk Zbořil v úvodu rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.
Odkaz Kosova pole…
„Je proto součástí také našich dějin, jen si neuvědomujeme, že tomu tak je a že chaotický vývoj v této oblasti, který má počátek ve výboji Osmanské říše po pádu Konstantinopole v 15. století, a pak také v době krize a rozpadu, nebo v postupném rozkladu Osmanské říše na začátku 19.století, nám ho nemůže zapřít. Jen málokdy, a bez Alois Jiráska, si vzpomeneme, že v druhé po bitvě na Kosově poli, kde protitureckým spojeneckým vojskům velel Hunyadi János, známý z „Bratrstva“, byla také vozová hradba „bratříků“. A nájemní žoldnéři z Horních Uher, kteří tam padli do jednoho muže.
Ale jako by vývoj těchto konfliktů byl stále stejný, a kdyby ne stejný, tak alespoň podobný. Protože se asi ve vojenské taktice a strategii toho moc nového vymyslet nedá bez ohledu na technický pokrok a nerozumnost lidského chování. A dnes, když na tomto „poli“ proti sobě stojí Kosovští Srbové a Kosovští Albánci, tak zapomínáme na to, že mýtus Kosovského pole je nepřekročitelný pro ty, které nepřesvědčí ani náš současník kníže Schwarzenberg, ani Kosovští Albánci, že si právě oni podrobili celé Kosovo-Metochije.
Stejně jako v romantických legendách a hrdinských zpěvech jihoslovansko-balkánských žije tento symbol jako u nás hora Říp nebo bitva na Moravském poli. Symbol, epos a legenda Kosova pole, které jsou heroizovány a tradovány už od prvních bitev roce 1389 a 1445. A takovými asi zůstanou, i když se to některým evropským autoritám nelíbí,“ zdůraznil Zdeněk Zbořil.
(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)
43-8974200277/0100
Pro platby ze zahraničí: IBANCZ5601000000438974200277
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX
