Co nám k tomu řeknete pane Zbořile?
„Těch exulantů a emigrantů po třicetileté válce a během třicetileté války byla celá řada. Byli to aristokraté i měšťané, lidé prostí, ale pevní ve víře. Jenom jejich věhlas nebyl tak velký jako Jana Amose Komenského. Pavel Stránský ze Zápské Stránky vydal v roce 1630 svou „Respublica Boema“ (v nové době přeloženou jako O státu českém). Tato kronika měla nejméně tři různé názvy podle svého adresáta, a byla to v podstatě agitace ve prospěch českých stavů a nekatolíků na území Českého království. Nepřímo také žádost o finanční zdroje, které by stavové mohli v zahraničí získat. A skutečně, i když v omezené míře, je často získali. Jinak to byla také práce, která popisuje plán českých stavů jak měla vypadat Stavovská republika, jak měly vypadat její instituce a jakási kvazi-ústava. Je to vlastně protipól „Obnoveného zřízení zemského“, jehož autorem byl ve službách císaře Ferdinanda pan Václav Slavata z Chlumu a Košumberka, a které bylo naopak obhajobou habsburského absolutismu,“ říká Zdeněk Zbořil v úvodu rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.
Komenský, zakladatel pedagogického systému…
„Jan Amos Komenský, jediný z těch významných exulantů, který daleko přesahuje podobní politicko-právní pokusy, protože se stal nejenom jak jsme říkali „učitelem národů“, ale byl dokonce zakladatelem pedagogického systému, který by mohl být platný ještě dnes. Tam, kde se pokoušejí zavést něco jiného, to vypadá jako ještě dnes ve Velké Británii a v některých evropských zemích. Ve Francii nebýt „věku rozumu“ a Napoleona tak školství by bylo na stejné „anglické“ úrovni. V Německu naopak vliv protestantství je nesmírný nejenom díky překladu bible Martina Luthera, ale i teorii náboženské výchovy a studia.
Prvnizpravy.cz - Zbořil: Obnovení svrchovanosti Západu bez naděje na úspěch
Mě to stála zajímá, protože si dodnes neuvědomujeme, že podle Komenského se měly do 5-6 let děti vychovávat v „klínu mateřském“, to znamená měly se tam naučit mluvit a chovat v rodině, nesahat na horké předměty a pak postoupit na druhý stupeň - školu obecnou. Tam se děti poznávaly už první morální a právní zásady - co je pravda, co je lež. Pak teprve bylo lyceum, kde se už vzdělávaly i v latině a v jiných jazycích (dnes se tomu někde říká under-graduate studies a to pak to skončilo zhruba v 18 letech,“ připomíná výuku podle Komenského Zdeněk Zbořil.
A jak jsme na tom nyní s výukou?
„Také bychom si mohli všimnout, se si podle Komenského studenti ověřovali znalosti nabyté v lyceu cestami do zahraničí a studiem na jiných univerzitách, kde se dovídali ti studenti jestli jejich učení bylo jen učením se nebo už také učením někoho. Hlavní důvod toho všeho byl, ale že tyto principy výchovy byly stanoveny téměř nomenklaturně, ale že to mělo velkou ideu a vznešený cíl. Byla to výchova k „všenápravě světa“ a Všenáprava byla tou hlavní myšlenko vzdělanosti. Když si dneska Cimrmani dělají legraci z Jana Amose Komenského, tak by se mohli možná nad také zamyslet, zda by nemohli ubrat na té své středoškolské kritičnosti a zabývat se tím, protože někteří z nich byli učitelé, a jako zakladatelé svého divadla, by se nemohli také zabývat trochu tím, že v těch Komenského ideách, v těch jeho myšlenkách jsme stále ještě trošku zpoždění, tápající a zaostalí. Zřejmě i proto se naše současná vzdělanost propadá do mnohem hlubších problémů nerozumu, než byly někdy v 17.- 18. století,“ dodává Zdeněk Zbořil.
(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)
43-8974200277/0100
Pro platby ze zahraničí: IBANCZ5601000000438974200277
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX
