V poslední době a, v posledních dnech jsme zahlceni zprávami o přesunech ruských vojsk, ale jen na ruském území. Málo se mluví o přesunech cizích vojsk na cizích územích.
Co nám k tomu řeknete pane Zbořile?
„Je skutečně pozoruhodné, že na západní straně hranice Ruské federace se přesouvají nebo objevují nějaké vojenské jednotky. A to nemluvím o těch, které jsou v povětří. Všechny spadají pod velení Severoatlantického paktu a zase se to týká těch zhruba 14 až 18 států, které vždycky od dob Napoleonových měly nápad vtrhnout na území carské Ruska nebo sovětského Ruska a Ukrajiny. To mlčení je zřejmě záměrné, aby se mohlo upozorňovat na to, že i na území Ruské federace dochází k přesunu nebo ke koncentraci ozbrojené síly. Ale tak trochu se také naznačuje, že by to nemuselo být tak jenom na území Ruské federace ale na území spojenců Ruské federace. Asi to není důležité, protože Sovětský svaz v té podobě jak existoval do roku 1992 už třicet let neexistuje,“ uvedl Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.
Válka a životní prostředí…
„Ale co mě zaujalo na těchto informacích skoro nejvíce, je že celý svět a kde kdo v Evropě, a zejména v našem sousedství, a zejména na generálním světovém summitu třeba v Glasgow, kde se hovořilo o životním prostředí a možných důsledcích ekologické krize, nikoho nenapadlo, aby spočítal k čemu by v té Střední a Východní Evropě, případně i té Západní mohlo dojít, k závažné devastaci životního prostředí v okamžiku jakéhokoliv skutečného velkého nebo i malého vojenského konfliktu.
Generální tajemník Severoatlantického paktu Jens Stoltenberg chce strašit Ruskou federaci, nebo jak elegantně říkat odstrašovat, a prezident Putin, prezident Ruské federace, varuje, aby se NATO a jeho spojenci nesnažily překročit takzvanou červenou čáru, to je metaforické označení pomyslné frontové linie a v podtextu je varování jako v předvečer vypuknutí vojenského konfliktu.
Takže mně se zdá, že bychom se mohli zamýšlet jaké důsledky by tato válka měla, nebo tento vojenský konflikt měl pro životní prostředí a nejenom v Ruské federaci. Ta je koneckonců dost velká a síla přírody je tam ještě svěží a po kratší nebo delší době by si s tím nějakým způsobem poradila. Životní prostředí v Evropě, v Evropě Střední, Východní ale i Západní což, si málokdo ani v bojovném Nizozemsku neuvědomuje a že tento vojenský konflikt by byl tak náročný na spotřebu energií, spotřebu lidských zdrojů, nechci říkat že by to muselo být zrovna ve větší míře než za druhé světové války Ale rozhodně by to mohlo otřást podmínkami k životu v celé Evropě, na území celé Evropské unie a ta představa, že by se ta válka mohla odehrávat jenom na Ukrajině, v Pobaltí, na Slovensku, v Čechách a na Balkáně je jenom fikce, která nepočítá s tím že každý vojenský konflikt začíná jinak než končí,“ upozorňuje Zdeněk Zbořil.
Plány generálů se nemusí splnit…
„Představa generálů, kteří studují mapy východní Evropy a rýsují si tam nová centra potencionálních střetů, nemusí vůbec odpovídat budoucímu vývoji a neuvědomujeme si, je zranitelnější ay důsledky pro životní prostředí nejen tady v té naší střední a východní a jihovýchodní Evropě mohou být mnohem významnější než si umíme představit.
Pokud přemýšlíme o nějakých létajících monstrech nebo vojenském loďstvu pronikajícího do Černého moře a nebo o útočnících po té tradiční cestě z Evropy přes Vilnius na Rus, tak ta rána může být zejména ekologická a může být tak mohutná, že ani Greta Thunbergová a ani všichni ti nejzelenější v Evropě si to dnes ještě neumějí ani představit,“ dodává Zdeněk Zbořil.
Podrobnější analýzu si můžete poslechnout v následujícím rozhovoru Zdeňka Zbořila pro Prvnizpravy.cz.
(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)
