Co vy na to všechno pane Zbořile, co si vyberete?
„Já bych k tomu přidal ještě dvě výročí, které jsou také pro nás významná, a to je uznání Izraelského státu, vzniku státu Izrael, Československou republikou a vládou Sovětského Svazu, tam je rozdíl jenom asi dvou dnů, 15., 17.května 1948. To je významná událost a zejména i pro dnešní vztahy česko-izraelské to hraje důležitou roli,“ upozorňuje Zdeněk Zbořil.
„A ještě jedno výročí chci připomenout a to je vznik Varšavského paktu, k tomu došlo v roce 1955. Moc se o tom nemluví, protože Varšavský pakt už zanikl, byl rozpuštěn po roce 1990. Zajímavé na tom je, že Varšavský pakt vznikl Jako kompenzace podpisu smlouvy Severoatlantické aliance, sice s šestiletým zpožděním, ale v reakci na to, že Severoatlantický pakt přizval jako nového člena tehdejší Spolkovou republiku Německo. To byl takový první významný okamžik, kdy v letech studené války do dvoustranného soupeření mezi USA a SSSR vstoupilo Německo a tedy společný nepřítel těchto zemí v době druhé světové války. Potom jsme zažili období, kdy prezident Václav Havel krátce podlehl svým idealistickým představám a navrhoval rozpuštění obou paktů, nejenom Varšavské smlouvy, ale i NATO, ale pak ho někdo přemluvil, vím, že to trvalo pár dní než změnil svůj názor a tak nám vydržel „obranný pakt“ před armádami Sovětského Svazu, který naopak expandoval a který pokrývá nejenom země střední a východní Evropy a zakladatelské země, ale pod hlavičkou NATO se už válčí i na Středním a Blízkém Východě, i v Afghánistánu, dokonce i v Mali působí česká jednotka, zřejmě v zájmu udržení míru v Evropě, což je docela odvážná interpretace toho, když víme, že se tam taky jedná o nerostné bohatství,“ připomněl v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz Zdeněk Zbořil další neméně významné výročí.
„Pravda je, že zase jiskřilo ohledně výročí konce druhé světové války a jak upozornil ministr Německé spolkové republiky Heiko Maas, tak dochází v posledních letech k tradiční záměně viníků za oběti , letos to bylo nejvýraznější a že mnoho zemí včetně České republiky označovalo osvobození od okupace za dobytí Evropy a dokonce i Evropská unie vyhlásila kdo byl agresorem, zajímavé je, že to prohlášení EU se nestyděli podepsat reprezentanti těch států, které stály po boku Velkoněmecké říše, zejména na východní frontě,“ glosuje Zdeněk Zbořil.
„Ještě bychom mohli vzpomenout na květen, lásky čas, verše z Máje K.H.Máchy a pochody pražských studentů k soše básníka na Petřín,“ dodává Zdeněk Zbořil.
.
Podrobnější analýzu si můžete poslechnout v následujícím rozhovoru Zdeňka Zbořila pro Prvnizpravy.cz.
(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)
