Co můžeme očekávat po oznámení požadavků Ruska vůči USA a NATO

zprávy

Rusko předložilo NATO a Spojeným státům konkrétní seznam strategických návrhů na snížení napětí v Evropě, který již byl nazván „geopolitickým ultimátem“.

Co můžeme očekávat po oznámení požadavků Ruska vůči USA a NATO
Jens Stoltenberg a Vladimir Putin
19. prosince 2021 - 06:20

Ruské ministerstvo zahraničí oznámilo, jaké bezpečnostní záruky chce Moskva od Aliance a Washingtonu . Mezi nimi - odmítnutí dalšího rozšiřování a rozmístění zbraní na východním křídle Aliance, zejména zákaz vstupu Ukrajiny do NATO.

Návrh Ruska

  • Rusko nabízí NATO, aby se zavázalo vyloučit další expanzi a vstup do Aliance Ukrajiny;
  • Rusko a NATO se zavazují, že nebudou rozmisťovat rakety středního a kratšího doletu v oblastech, odkud mohou vzájemně zasáhnout území
  • Rusko vyzývá NATO, aby upevnilo dohodu o mírovém řešení všech sporů a zdrželo se použití síly;
  • Rusko a Spojené státy nevyužívají území jiných zemí k přípravě nebo provedení vzájemného útoku;
  • Rusko a NATO se musí zavázat, že nevytvářejí podmínky, které lze považovat za hrozbu;
  • Rusko a Spojené státy se zavazují, že nebudou provádět vojenská cvičení s vypracováním scénářů pro použití jaderných zbraní;
  • Rusko a Spojené státy se zavazují, že nepřipraví vojenské nejaderné země na použití jaderných zbraní;
  • Rusko vyzývá NATO, aby potvrdilo, že se navzájem nepovažují za protivníky;
  • Rusko a Spojené státy se zavazují nerozmístit jaderné zbraně v zahraničí a vrátit ty, které již byly rozmístěny, a rovněž odstranit infrastrukturu pro rozmístění jaderných zbraní mimo své území;
  • Rusko nabízí NATO, že se vzdá jakékoli vojenské činnosti na Ukrajině, ve východní Evropě, Zakavkazsku a Střední Asii;
  • Rusko a Spojené státy se zavazují, že nebudou rozmisťovat rakety středního a kratšího doletu v zahraničí a v oblastech, odkud mohou zasáhnout cíle na území druhé strany;
  • Rusko navrhuje NATO nerozmisťovat další armádu a zbraně mimo země, ve kterých byly v květnu 1997 (před vstupem do Aliance východoevropských zemí) - kromě výjimečných případů se souhlasem Ruska a členů NATO.

Moskva uvedla, že přehlížení jejích zájmů by vyvolalo „vojenskou reakci“, jako byla kubánská raketová krize v roce 1962, kdy téměř propukla jaderná válka mezi Spojenými státy a SSSR.

Kromě dohody s Aliancí navrhuje ruské ministerstvo zahraničí uzavřít i samostatnou dohodu pro Spojené státy. Obsahuje také pravidlo o odmítnutí začlenění zemí bývalého SSSR do NATO.

„Spojené státy americké se zavazují vyloučit další expanzi Severoatlantické aliance východním směrem, odmítnout přijetí států, které byly dříve součástí Svazu sovětských socialistických republik, do Aliance,“ stojí v návrhu smlouvy navrženém Rusko.

Tato smlouva rovněž stanoví, že „strany nevyužijí území jiných států k přípravě nebo provedení ozbrojeného útoku proti druhé straně nebo k jiným akcím ovlivňujícím základní bezpečnostní zájmy druhé strany“.

Kromě toho Rusko nabízí Spojeným státům vzájemně:
  • zdržet se rozmisťování ozbrojených sil a zbraní v oblastech, „kde by takové rozmístění bylo druhou stranou vnímáno jako ohrožení své národní bezpečnosti“;
  • zdržet se létání s těžkými bombardéry vybavenými pro jaderné nebo nejaderné zbraně;
  • Udržovat dialog a spolupracovat za účelem zlepšení mechanismů pro předcházení nebezpečným vojenským aktivitám;
  • Nerozmisťovat mimo území státu pozemní rakety středního a kratšího doletu, z nichž takové zbraně jsou schopny zasáhnout cíle na území státu druhé strany;
  • Vyloučit rozmístění jaderných zbraní mimo území státu;
  • Zlikvidovat veškerou dostupnou infrastrukturu pro rozmístění jaderných zbraní mimo území státu;
  • Necvičit vojenský personál a civilisty ze zemí, které nevlastní jaderné zbraně, pro použití takových zbraní;
  • Neprovádět cvičení a výcvik všeobecných sil, které zahrnují vypracování scénářů s použitím jaderných zbraní.



Na Západě návrhy nejenže nebyly rovnou zamítnuty, ale také souhlasili s „diskusi“.

Zatímco šéf NATO Jens Stoltenberg tradičně vylučoval jakékoli dohody, které zbavují Ukrajinu práva vstoupit do vojenské aliance, toto rozhodnutí podle nich závisí na Ukrajině samotné a 30 zemích NATO, Spojené státy uvedly, že jsou připraveny tyto návrhy projednat a budou brzy kontaktovat Ruskou federaci o návrzích ruského prezidenta Vladimira Putina.

„Jsme připraveni diskutovat s Ruskem o bezpečnostních otázkách a strategických zájmech. Jednáme s evropskými spojenci a partnery a brzy budeme kontaktovat ruskou vládu ohledně dalších kroků," citovala agentura úředníka.

A Bloomberg uvádí, že ve Spojených státech byly některé návrhy Ruska považovány za přijatelné a některé nikoli, ale jsou připraveny diskutovat a příští týden připraví odpověď.

Západní média však naznačují, že některé země NATO mohou být proti jakýmkoli dohodám s Ruskem.

„Země NATO budou pravděpodobně reagovat extrémně negativně - zejména Polsko a pobaltské státy. Už dříve varovaly, že Rusko usiluje o návrat regionu do své sféry a v dokumentu vidí snahu Moskvy omezit jejich suverenitu... A zároveň existují vážné překážky – včetně územního sporu s Ruskem o anektovaný Krym,“ píše Guardian.

Existuje ale také názor, že přední západní země jsou připraveny souhlasit s podmínkami Ruska, aby zmírnily eskalaci.

„Amerika potřebuje lepší nápad než rozšíření NATO, aby udržela mír ve vší úctě, Ukrajina a další sovětské země - toto není místo, kam musíme posílat americké vojáky, aby bojovali a umírali", píše se ve sloupku názorů USA Today

Mezi odborníky nepanuje shoda na tom, jak reálné je uzavření takové dohody mezi Spojenými státy, NATO a Ruskem.

Někteří věří, že Rusko záměrně předložilo Západu neproveditelné návrhy, aby nakonec Západ u některých požadavků ustoupil.

„Je možné, že Západ nakonec ustoupí, aby zabránil válce, kterou si nepřeje. Rusko-ukrajinská válka je pro západní státy přece ztráta: buď vypadají bezmocně, když nic neudělají, a Ukrajina je poraženi, nebo se cítí nuceni zakročit, riskujíce širší válku s Ruskem, kterou nikdo nechce. Čechovův způsob, jakým Putin pověsil pověstnou pistoli na zeď – ať už ve druhém dějství vystřelí, nebo ne – vrchol ještě nebyl napsán,“ řekl  komentátor New Yorker Joshua Jaffa.

Celkově mezi odborníky panuje skeptický postoj k vyhlídkám na dohody mezi Západem a Ruskem na seznamu bodů navrhovaných Moskvou.

(rp,prvnizpravy.cz,strana.foto:arch.)


Anketa

Měla by podle vás pobírat Eva Pavlová měsíčně takřka 100 tis. Kč jen za to, že je "manželka" prezidenta?