Při oficiální slavnosti na Den nezávislosti 24. srpna, ukrajinská armáda poprvé představí nový vojenský pozdrav „Sláva Ukrajině - sláva hrdinům“. Nový pozdrav byl zaveden prezidentským dekretem Petra Porošenka.
"Sláva Ukrajině" je pozdrav používaný v meziválečném období, který byl poznamenán hnutím za nezávislost. Nicméně, forma se slovy "Sláva hrdinům" se vrací k ukrajinským fašistům.
Pozdrav byl v této podobě poprvé použit v roce 1930 ze strany příznivců fašistické Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) a její ozbrojené složky Ukrajinské povstalecké armády (UPA). V roce 1941 předseda OUN Stepan Bandera poprvé pozdravil oficiálním pozdravem tohoto hnutí. V té době se OUN snažila o spolupráci s nacisty, kteří právě zahájili válku proti Sovětskému svazu.
Během války příznivci OUN provedli několik pogromů proti ukrajinským Židům, kteří byli prohlášeni za nepřátele lidu spolu s Poláky a Rusy. Nacisté však odmítli ustavit nezávislý ukrajinský stát a Banderu internovali.
UPA následně vedla partyzánskou válku jak proti nacistům, tak proti Sovětskému svazu. V té době prováděla UPA bezpočet masakrů, zejména na polských obyvatelích v regionech, které považovala za srdce Ukrajiny. V té době bylo zavražděno více než 100 000 lidí.
Fašistický pozdrav byl od roku 2013 používán mnoha národnostními a pravicovými extremistickými skupinami. Mnohé z těchto skupin se od té doby formovaly do nacionalistických stran a ozbrojených milicí a jsou také zastoupeny v ukrajinském parlamentu.
"Sláva Ukrajině" je pozdrav používaný v meziválečném období, který byl poznamenán hnutím za nezávislost. Nicméně, forma se slovy "Sláva hrdinům" se vrací k ukrajinským fašistům.
Pozdrav byl v této podobě poprvé použit v roce 1930 ze strany příznivců fašistické Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) a její ozbrojené složky Ukrajinské povstalecké armády (UPA). V roce 1941 předseda OUN Stepan Bandera poprvé pozdravil oficiálním pozdravem tohoto hnutí. V té době se OUN snažila o spolupráci s nacisty, kteří právě zahájili válku proti Sovětskému svazu.
Během války příznivci OUN provedli několik pogromů proti ukrajinským Židům, kteří byli prohlášeni za nepřátele lidu spolu s Poláky a Rusy. Nacisté však odmítli ustavit nezávislý ukrajinský stát a Banderu internovali.
UPA následně vedla partyzánskou válku jak proti nacistům, tak proti Sovětskému svazu. V té době prováděla UPA bezpočet masakrů, zejména na polských obyvatelích v regionech, které považovala za srdce Ukrajiny. V té době bylo zavražděno více než 100 000 lidí.
Fašistický pozdrav byl od roku 2013 používán mnoha národnostními a pravicovými extremistickými skupinami. Mnohé z těchto skupin se od té doby formovaly do nacionalistických stran a ozbrojených milicí a jsou také zastoupeny v ukrajinském parlamentu.
Stepan Andrijovič Bandera byl ukrajinský politik, jeden z vůdců ukrajinského národního hnutí na západní Ukrajině v letech 1941-1959 a předseda Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) a později i Ukrajinské povstalecké armády, která po skončení II. světové války bojovala za vytvoření Ukrajinského státu. Bandera je stále považován za kontroverzní osobnost, některými považovaná za národního hrdinu a jinými za zločince.Polští historici odhadují, že na ukrajinské Volyňi a Haliči bylo povražděno (1943-1945), jednotkami UPA až 100,000 polských civilistů, dalších půl milionu Poláků z oblasti uprchlo. Některé variace mučení a úmrtí byly velmi sadistické, podobné těm německého gestapa. Polští historici napočítali 135 různých sadistických metod zabíjení. Většina z obětí byly ženy a děti. UPA brutálně vyháněla Poláky, Rusy, Čechy a Židy z Ukrajiny, přičemž údajně zahynulo až sto padesát tisíc lidí. Její partyzánský boj trval v některých oblastech až do počátku 50. let..
(rp,prvnizpravy.cz,heute,foto:arch.)
