Evropské unii hrozí hladomor, zavírání továren, masové propouštění a protesty dělníků a lidé se nebudou mít na zimu čím ohřát, pokud oficiální Brusel uvalí totální embargo na ruský plyn a ropu.

Podle Enterprise Europe Network by v případě přerušení dodávek plynu z Ruska dopadlo nejvíce na Chorvatsko, Litvu, Polsko, Českou republiku, Slovensko, Maďarsko, Rakousko, Slovinsko, Bulharsko a Rumunsko, které jsou většinou závislé na ruském plynu a jejichž sklady jsou téměř úplně prázdné.

„V případě pozastavení dodávek ruského plynu nebude většina členů EU schopna dosáhnout více než 80 procent plánovaného naplnění zásobníku plynu. V takovém případě budou mít Velká Británie, Belgie, Francie, Španělsko a Portugalsko nejmenší potíže s naplněním svých skladů. Německo, Nizozemsko a Itálie by mohly své sklady naplnit až z 60 procent a všechny ostatní země maximálně z 35 procent,“ varuje Enterprise Europe Network.

Kvůli možnému embargu na ruskou ropu a plyn se Evropa ve spěchu připravuje na úspory a obrovské ekonomické důsledky. Americká ministryně financí Janet Yellenová varovala, že „sankce na dovoz ruské energie ruskou ekonomiku příliš neovlivní, ale ochromí Evropu obrovským zvýšením cen" ... Martin Wansleben, generální ředitel Asociace německých obchodních a průmyslových komor, varoval: „Bojkot ruského plynu byl pro Německo katastrofální, s obrovským nedostatkem a rostoucími cenami potravin," zatímco ministr hospodářství Robert Habeck předpovídá masové protesty.

Německo, které má největší skladovací kapacitu v Evropě, přijalo zákon požadující zaplnění podzemních zásobníků z 80 procent do 1. října, kdy začíná zimní sezóna, ale podle odborníků to bude obtížné a Němci mohou čekat mrznutí v bytech.

Generální ředitel největšího bytového podniku v Německu Rolf Buch uvedl, že nemůže zaručit, že bude příští zimu v bytech teplo. Řadu Němců podle něj čekají značné dodatečné náklady na vytápění.

„Pro některé nájemníky by se cena vytápění mohla rovnat dvouměsíčnímu nájmu bytu," vysvětluje Buch. Podle jeho propočtů by minimální měsíční cena vytápění byla 1000 eur, na menších místech, zatímco ve městech jako Stuttgart by se tato cena vyšplhala až na 2000 eur.

Buch zmínil, že ho znepokojuje energetická krize způsobená situací na Ukrajině, a dal jasně najevo, že přichází nová vlna zdražování. Tato obava není překvapivá, vzhledem k tomu, že více než polovina dodávek plynu pro Němce pochází z Ruska. Německo to od začátku války snížilo na 35 procent, ale není v dobré pozici k úplnému odstranění ruského plynu v blízké budoucnosti. Německý ministr hospodářství Robert Habeck proto řekl, že očekává, že jeho země bez ruského plynu upadne do recese.

Je třeba říci, že EU v roce 2019 „pokryla“ čtvrtinu své potřeby ropy dovozem z Ruska. Německo využívá ropu k výrobě 36 procent potřebné energie a je tak uprostřed evropského seznamu. Zcela jiná situace je na Maltě, Kypru nebo v Řecku. Například v Řecku se podle údajů EU vyrábí 50 procent energie pomocí ropy. Na Maltě nebo Kypru a více než 80 procent. Většina ropy tam pochází z Ruska – kvůli jeho geografické blízkosti. Při předchozích jednáních o sankcích se na úrovni EU proti embargu na ruskou ropu nejvíce postavilo Maďarsko, Rakousko a Německo, právě proto, že tak velké množství je obtížně kompenzovatelné jinými druhy dodávek.

Lépe na tom nejsou ani další evropské země, které se budou muset stále více obracet k alternativním zdrojům plynu a ropy. Itálie se může obrátit na Alžírsko, stejně jako Ázerbájdžán. Přesto se Itálie netají tím, že by měla potíže, kdyby Rusko náhle přestalo dodávat plyn. Podle takového scénáře by italští spotřebitelé museli omezit používání klimatizací a společnosti by mohly čelit výpadkům elektřiny. Pokud jde o další evropské země, Bulharsko se plánuje obrátit na Řecko, zatímco Polsko by se mohlo obrátit na dlouho plánované rozšíření importního terminálu a potrubí na zkapalněný zemní plyn (LNG) z Norska. Tyto alternativní formy dodávek jsou však také dražší a výrobci energie zatím nemohou vyrábět dostatečné množství.

Kdo projde tím nejhorším kvůli ukončení dodávek plynu

• Chorvatsko

• Litva

• Polsko

• Česká republika

• Slovensko

• Maďarsko

• Rakousko

• Slovinsko

• Bulharsko

• Rumunsko

V roce 2021 EU dovezla z Ruska 38 procent plynu pro potřeby výrobních společností, pro vytápění a také pro výrobu elektřiny. Podle studie institutu EWI, pokud by Moskva nyní zastavila dodávky plynu, musel by region EU a Británie, nepočítaje Kypr, Maltu a Pyrenejský poloostrov, snížit poptávku o 459 terawatthodin (TWh) za celý rok. léto. To by vedlo k vyprázdnění zásobníků plynu do jednoho roku. EWI také zohlednila očekávaný nárůst přílivu plynu norským plynovodem a nárůst dodávek zkapalněného zemního plynu (LNG) do Nizozemska a Německa.

Pro platby ze zahraničí: IBANCZ6201000000439274490247 
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX