Jak "referenda" a mobilizace v Rusku změní průběh války na Ukrajině

zprávy

21.září ruský prezident Vladimir Putin promluvil k Rusům a  vyhlásil částečnou mobilizaci. Po Putinově projevu ruské televizní kanály odvysílaly rozhovor s ruským ministrem obrany Sergejem Šojgu, který hovořil o plánech  povolat 300.000 záložníků.

Jak "referenda" a mobilizace v Rusku změní průběh války na Ukrajině
Ilustrační foto
22. září 2022 - 06:20

Telegramový kanál ukrajinského webu „Strana“ odpovídá na hlavní otázky, jak „referenda“ a mobilizace v Rusku změní průběh války na Ukrajině.

1. Připojí Rusko po „referendu“ ukrajinská území?

Ano. Putin uvedl, že podpoří rozhodnutí „referend“, která se mají konat v nadcházejících dnech – 23. až 27. září. To znamená, že anexe bude s největší pravděpodobností oznámena hned poté : v posledních dnech září nebo v prvních dnech října.


2. Jak změní částečná mobilizace v Ruské federaci situaci na frontě?

Relativně malá velikost ruské skupiny bojující na Ukrajině (asi 170-200 tisíc lidí) je mnohými ruskými odborníky i některými ukrajinskými odborníky (například Arestovičem) označována za jeden z hlavních problémů Ruské federace ve válce. A pro ruské úřady se po neúspěších v Charkovské oblasti ukázala nemožnost pokračovat ve válce pouze se silami smluvních vojáků.

Proto vyhlášení částečné mobilizace.


Šojgu řekl, že bude povoláno 300 tisíc lidí . Pro rozsáhlou ofenzívu podél celé frontové linie (nebo pro novou ofenzívu proti Kyjevu) to sotva stačí. Proto je hlavním cílem udržet se na již obsazených územích (ve skutečnosti Šojgu mluvil o tomtéž). Částečná mobilizace a přijaté novely trestního zákoníku navíc zakazují vojákům libovolně opustit službu a odmítnout jít do války (za to bude trest). Ruské úřady tedy zjevně chtějí bojovat s těmi vojáky, kteří odmítají bojovat.

Zároveň, soudě podle Putinova prohlášení, že účelem „zvláštní operace“ je „osvobození Doněcké oblasti“, se budou ruské jednotky nadále pokoušet útočit alespoň na Donbasu. Možná se také pokusí postupovat na jih - směrem k Nikolajevu (za účelem odsunutí frontové linie od přechodů přes Dněpr) a směrem k Záporoží (s cílem zajistit a rozšířit "pozemní koridor" na Krym) .

Další otázkou je, že povolat, připravit a poslat mobilizované na frontu nějakou dobu trvá – podle propočtů ruských expertů až dva měsíce. A ukrajinská armáda pokračuje v postupu jak na východě země, tak na jihu. A zda se Rusům a „LDNR“ podaří po tyto dva měsíce udržet současnou frontovou linii, je otázkou.

3. Způsobí mobilizace protesty a destabilizaci v Rusku?

Od začátku války se zatím žádné vážnější protesty nekonaly. Ale ani k mobilizaci nedošlo. Kreml zřejmě chápe rizikovost tohoto kroku, a proto se zaměřuje na „částečnou“ mobilizaci, malou (v měřítku Ruska) plán odvodu a vysoké platy pro mobilizované. Jaký efekt to všechno bude mít - uvidíme v blízké budoucnosti (opozice již vyzvala k protestům - a z nich bude zřejmé, zda je ve společnosti vážný protestní potenciál).

Hodně bude záležet na délce trvání války, na počtu obětí, na tom, zda osobám odpovědným za vojenskou službu bude zakázáno opustit zemi, a také na tom, zda se mobilizace rozšíří z částečné na všeobecnou.

4. Dostane Ukrajina jaderné ultimátum?

To je hlavní otázka.

Připomeňme, že podle jedné verze může Rusko po anexi ukrajinských území předložit Ukrajině ultimátum – okamžitě zastavit nepřátelství podél celé frontové linie (kterou bude Ruská federace považovat za svou novou „státní hranici“), hrozící, jinak , s jaderným úderem na území Ukrajiny .

Z Putinova projevu zatím nelze vyvodit jednoznačný závěr, že takové ultimátum bude vzneseno.

Dal jasně najevo, že Rusko může použít jaderné zbraně, ale zároveň řekl, že zůstává úkol dosáhnout hranic Doněcké oblasti. To znamená, že po anexi území se Ruská federace nechystá přestat bojovat, čímž ultimátum ztrácí smysl.

A narážka o jaderných zbraních, vycházející z kontextu, ve kterém byla vyslovena, byla spíše určena Západu, a ne Ukrajině.

Ale obecně se vojenská situace zjevně posunula do fáze eskalace. A jakékoli takové narážky zní velmi znepokojivě. Doufejme ale, že nedojde k jaderným zbraním.



5. Mohla by být současná eskalace prologem mírových rozhovorů?

Taková vyhlídka zatím není prakticky vidět. Vyhlášení částečné mobilizace a „referendum“ je jakoby Putinovou odpovědí na fámy, že Kreml je po neúspěších v Charkovské oblasti údajně připraven udělat ústupky, aby válku ukončil. Vedení Ruské federace ukazuje, že je připraveno dále bojovat a nehodlá se vzdát území zabraných po 24. únoru. Postoj ukrajinských úřadů již také byl oznámen - cíl osvobodit všechna území Ukrajiny zůstává nezměněn a případná jednání jsou možná až poté.

Západ naopak demonstruje připravenost Ukrajině nadále pomáhat (a po „referendech“ je možné, že se pomoc ještě zvýší).

Pokud bude předloženo „jaderné ultimátum“, pak to samozřejmě může změnit pozici Ukrajiny a Západu (i když to není skutečnost). Ale jak bylo napsáno výše, z toho, co zatím Putin řekl, jednoznačně nevyplývá, že se takové ultimátum připravuje.

Šéf ruského výboru Státní dumy pro mezinárodní záležitosti a člen vyjednávací skupiny s Ukrajinou Leonid Sluckij již prohlásil, že po „referendech“ a anexi ukrajinských území „nelze hovořit o žádném jednání s Ukrajinou."

A zástupci ukrajinských úřadů opakovaně říkali totéž.

Ve skutečnosti je to téměř tak.

Téměř – protože jediným předmětem jednání mezi Ukrajinou a Ruskem v tomto případě (kromě hypotetické varianty kapitulace či kolapsu jedné z válčících stran) po „referendu“ může být jedině dohoda o příměří na frontě .

Tedy stejnou „korejskou variantu“ – příměří bez mírové dohody a jakýchkoli jiných dohod kromě příměří.

Tato možnost je však nyní čistě teoretická – obě strany, soudě podle svých prohlášení a činů, hodlají pokračovat v boji až do okamžiku, kdy dosáhnou svých cílů. Prozatím.

(rp,prvnizpravy.cz,strana.foto:arch.)


Anketa

Který z premiérů podle Vás hájí více národní zájmy své země?