V článcích se krčila jenom drobná snůška dat. Přitom statistika afghánské krutosti je mimořádně zajímavá, a ukazuje kruté souvislosti, upozorňuje v komentáři pro Prvnizpravy.cz František Roček.
V článcích se psalo, že loni byla v Afghánistánu tragicky vysoká úroda válečných obětí, větší než v roce 2017. Ale nepsalo se o souvislostech. Čísla zveřejnila UNAMA - asistenční mise OSN v zemi. Nárůst proti roku 2017 byl v roce 2018 o 11 %, což není nezanedbatelné.
V roce 2018 zemřelo v Afghánistánu 3 804 osob a dalších 7 189 bylo zraněno, celkem bylo obětí 10 993. Pro vnitřní mír v Afghánistánu není dobré, že pouze 63 % ztrát mělo jít na vrub zlým lidem z Tálibánu, Islámského státu a menších skupin islamistických tajtrlíků.
Nad téměř polovinou úmrtí visí otazník. Podle UNAMA provládní síly měly způsobit 24 % civilních ztrát, z toho afghánské síly 14 %, 6 % jednotky koalice (NATO) a 4 % další nerozlišené provládní síly. Nad dalšími mrtvými ale visí otazník.
Upozorňoval jsem v článku „Stín de Gaulle v Afghánistánu“ , že v roce 2018 nastala v zemi Afghánců alžírská verze mírového vyjednávání. Francouzi v Alžírsku v boji proti bojovníkům za nezávislost museli zvýšit zabíjení nepřátel na maximum, aby silnější (Francouzi) měli lepší vyhlídky na mírovou dohodu. Totéž teď probíhá v Afghánistánu.
Proto mezi civilními obyvateli bylo loni nejvíce obětí za posledních 10 let, co OSN zpracovává statistiky o těchto událostech v Afghánistánu. Za 10 let zemřelo více než 32 000 civilistů a zraněno bylo asi 60 000.
Volby jako Danajský dar
V roce 2018 proběhly parlamentní volby. Volební kandidáti a voliči byli potrestáni za účast na volbách tím, že proti civilistům proběhlo 1 688 útoků, naproti tomu jenom 865 v roce 2017. Ve volebním roce počet útoku vzrostl téměř o 100 %.
Partyzánská válka proti oficiální afghánské vládě a jejím kamarádům z NATO ukazuje na vládní bezmoc, protože 42 % civilních obětí mělo „styk“ s nástražným výbušným zařízením (IED).
Hlupáci nazývající se sebevrahy způsobili při výbuších 2 809 obětí (866 ztrát na životech a 1 923 zranění). Sebevrazi způsobili 26 % útoků. Ale nástrahy, které neodpálili sebevrazi (16 %), měly horší následky – 4 627 obětí, tedy téměř o 2 000 více: Více lidé zemřelo (1 364) a daleko více bylo i zraněných (3 266).
Sebevražedné útoky byly zaměřeny cíleně na určité skupiny osob a důležitá místa - obětí měly být z „politicky důležitějšího“ materiálu.
Výbušné nástrahy bez sebevrahů měly výbuchem především prohloubit plošnou nejistotu ve společnosti. Proto při menším počtu útoků bylo více obětí na frekventovaných místech.
Kdo kolikrát zabíjel?
UNAMA při počítání vražedného skóre uvádí, že lze v roce 2018 charakterizovat 65 útoků jako složitých (pečlivě naplánovaných). Zajímavé je, že 21 útoků (642 civilních obětí) lidé z OSN přisuzují Tálibánu, ale ten se hlásí jenom k 15 výbušným výtvorům (542 civilistů).
Již před několika lety se pokusil Tálibán zmenšit výrobu civilních mrtvol pokud možno na minimum, protože příliš vysoké civilní ztráty kritizovala řada sponzorů Tálibánu jako zbytečné. Důležité bylo zabíjet človíčky z NATO a z oficiálních afghánských úřadů a bezpečnostních jednotek.
Proto se možná k některým útokům raději Tálibánci nepřihlásili nebo skutečně je provedl někdo jiný, ale nepřihlásil se k útoku, aby tím ještě zvýšil nejistotu v oblasti.
Svoloč z Islámského státu
Naproti tomu se ukazuje oč nebezpečnější než Tálibán jsou bigotní šílenci z Islámského státu (posměšně nazývaného Daeš). OSN jim přičítá 36 výbuchů s 1 892 civilními oběťmi. Zuřivci z Islámského státu se ale oficiálně přihlásili jenom k 33 masakrům (1 631 obětí), ale v 7 případech počet obětí přesáhl při výbuchu 100 osob.
Intenzita jejich zuřivost stoupá, protože v roce 2017 podle OSN pouze ve 3 případech způsobili džihádisté z Islámského státu najednou během jediného výbuchu více než 100 obětí.
Podle statistik Islámský stát v Afghánistánu loni více než zdvojnásobil počet útoků na šíitské obyvatelstvo. Z toho je patrné, že zatímco Tálibánu jde jenom o ovládnutí území Afghánistánu a vyhnání nevěřících psů z NATO, islamisté napojení na tzv. Islámský stát chtějí rozšířit své ultrakonzervativní pojetí islamismu, do kterého nepatří ani islámští kacíři - šíité.
Vidět Kábul a zemřít
Pokud se chcete zbavit manžela nebo manželky, pošlete je na humanitární misi do Kábulu.
Téměř polovina připravených sebevražedných a složitě propracovaných útoků v Afghánistánu v roce 2018 proběhla v hlavním městě Kábulu.
V rámci 28 útoků evidovaly úřady 1 686 obětí, z toho 481 zemřelých a 1 150 zraněných. Oproti roku 2017 se jednalo ale jenom o 5 % nárůst. Čili veselo bylo v Kábulu již i v dřívějším období.
Létající smrt boduje
Letouny NATO i afghánské armády v roce 2018 maximálně zintenzívnily nálety na partyzánské jednotky Tálibánu i Islámského státu. Tím se snaží kompenzovat neschopnost afghánské armády zastavit útoky partyzánů.
Proto podle UNAMA od roku 2009 poprvé během jednoho roku je zaznamenáno přes 1 000 civilních obětí leteckých útoků (letadel i dronů). V roce 2018 lidé z OSN zaevidovali letecky vyrobených 536 mrtvol a 479 zraněných.
Je samozřejmé, že více nechtěných obětí vyrobily bojové letouny států NATO, protože provedly nejvíce útoků: 632 obětí, z toho 393 mrtvých a 239 zraněných. Afghánská letadla zabila 304 civilních soukmenovců a 186 zranila.
Podle statistiky počet obětí kvůli leteckým úderům v roce 2018 je obdobný jako součet obětí za léta 2014, 2015 a 2016 dohromady.
Spojenci (většinou jednotky NATO) mají při bojových nasazeních za sebou 674 afghánských civilních obětí (406 zemřelých a 268 zraněných), z toho 94 % při leteckých útocích.
Z toho vyplývá: Pokud by státy NATO ukončily leteckou podporu afghánských bezpečnostních sil, ukončily by téměř 100 % podpory afghánských jednotek. Tím by přišly afghánské vládní síly o ohromný díl bojové podpory.
Dohoda s Tálibánem o odchodu jednotek USA a NATO z Afghánistánu by znamenala ukončení americké letecké podpory a proto omezení akceschopnosti vládních jednotek nejméně o polovinu. Afghánské vládní jednotky by musely přejít do totální defenzivy, čili pokračovalo by vyklizení dalších oblastí ve prospěch Tálibánu.
Pětiletá touha
Američané mají utkvělou představu, že Tálibánci jsou debilové, pokud je pravda, že Američané prý navrhují, že by mohli být v Afghánistánu ještě 3 až 5 let a doufají, že tálibánští šmoulové s tím budou souhlasit.
Američané mají představu, že by sice snížili počet vojáků v Afghánistánu, ale tím by své bojové schopnosti vůči Tálibánu nezmenšili. Dále by měli Amíci dostatek prostředků k zásahům proti partyzánům pomocí letectva a speciálních jednotek spolupracujících s afghánskou armádou. Bylo by samozřejmě zaručeno, že přitom bude péčí letectva a speciálních jednotek mezi afghánskými civilisty způsobeno kolem 1 500 obětí. Američané doufají, že při alžírské verzi mírového vyjednávání (snaha zvýšit zabíjení nepřátel na maximum) se jim podaří Tálibán více oslabit. To bez dlouhodobých velmi intenzivních náletů, ke kterým teď dochází, nemohou zvládnout. Američané vědí, že afghánské letectvo akceschopnost své armády nezachrání.
Aby se situace trochu zlepšila koalice se dušovala, že do 5 let afghánské letectvo ztrojnásobí. S jistou poťouchlostí lze dodat: Tálibán jistě doufá, že spojenci letectvo posílí, než USA a NATO odejdou z Afghánistánu. Aspoň Tálibáncům zůstane více spojenecké (americké) techniky. Podobně Vietnamcům zůstala po Američanech v Jižním Vietnamu spousta americké techniky – i letecké. Nejednalo se sice o supermoderní zbraně, ale co je doma se počítá.
Komanda smrti
Ve statistikách UNAMA jsou uvedeny i ztráty při „operacích vyhledávání“ čili při bojovém průzkumu a pronásledování tálibánských skupin v terénu.
Specializovaná komanda afghánských sil s podporou kamarádů z NATO při přestřelkách v roce 2018 nechtěně vyrobila také 353 civilních obětí – 284 mrtvých a 69 zraněných.
Osud žen a dětí
Podle statistik UNAMA 38 % civilních obětí představují ženy a děti, při leteckých úderech dokonce 2/3 obětí. V roce 2018 došlo ke zdvojnásobení počtu dětských obětí, podobně při sebevražedných útocích.
Podle UNAMA provládní síly mohou za 414 zemřelých dětí v roce 2018, protivládní síly jsou zodpovědné za 324 úmrtí dětí. Zároveň ale UNAMA uvádí, že v roce 2018 došlo k 3 804 úmrtím, z toho 927 dětí. Rozdíl v počtu zemřelých dětí je pochopitelný, protože menší část dětí zemřela také z jiných důvodů.
Nebezpečnou pastí je nevybuchlá munice a minová pole. V roce 2017 zemřelo kvůli výbuchům munice 164 osob a 475 bylo zraněno, 81 procent obětí byly děti.
Nastane-li nějaká forma míru, budou dlouho každoročně umírat stovky civilistů kvůli munici rozeseté po Afghánistánu. Některé z výbušnin jsou z doby sovětské invaze. Munice posloužila dokonce i jako stavební materiál. Třeba ruské rakety BM-21 byly využity jako nosníky ve venkovských domcích v malé vesnici v provincii Balkh v severní Afghánistánu. Další výbušniny byly z občanské války z devadesátých let, a zahušťují je výbušniny ze současné války USA s Tálibánem.
V článcích se psalo, že loni byla v Afghánistánu tragicky vysoká úroda válečných obětí, větší než v roce 2017. Ale nepsalo se o souvislostech. Čísla zveřejnila UNAMA - asistenční mise OSN v zemi. Nárůst proti roku 2017 byl v roce 2018 o 11 %, což není nezanedbatelné.
V roce 2018 zemřelo v Afghánistánu 3 804 osob a dalších 7 189 bylo zraněno, celkem bylo obětí 10 993. Pro vnitřní mír v Afghánistánu není dobré, že pouze 63 % ztrát mělo jít na vrub zlým lidem z Tálibánu, Islámského státu a menších skupin islamistických tajtrlíků.
Nad téměř polovinou úmrtí visí otazník. Podle UNAMA provládní síly měly způsobit 24 % civilních ztrát, z toho afghánské síly 14 %, 6 % jednotky koalice (NATO) a 4 % další nerozlišené provládní síly. Nad dalšími mrtvými ale visí otazník.
Upozorňoval jsem v článku „Stín de Gaulle v Afghánistánu“ , že v roce 2018 nastala v zemi Afghánců alžírská verze mírového vyjednávání. Francouzi v Alžírsku v boji proti bojovníkům za nezávislost museli zvýšit zabíjení nepřátel na maximum, aby silnější (Francouzi) měli lepší vyhlídky na mírovou dohodu. Totéž teď probíhá v Afghánistánu.
Proto mezi civilními obyvateli bylo loni nejvíce obětí za posledních 10 let, co OSN zpracovává statistiky o těchto událostech v Afghánistánu. Za 10 let zemřelo více než 32 000 civilistů a zraněno bylo asi 60 000.
Volby jako Danajský dar
V roce 2018 proběhly parlamentní volby. Volební kandidáti a voliči byli potrestáni za účast na volbách tím, že proti civilistům proběhlo 1 688 útoků, naproti tomu jenom 865 v roce 2017. Ve volebním roce počet útoku vzrostl téměř o 100 %.
Partyzánská válka proti oficiální afghánské vládě a jejím kamarádům z NATO ukazuje na vládní bezmoc, protože 42 % civilních obětí mělo „styk“ s nástražným výbušným zařízením (IED).
Hlupáci nazývající se sebevrahy způsobili při výbuších 2 809 obětí (866 ztrát na životech a 1 923 zranění). Sebevrazi způsobili 26 % útoků. Ale nástrahy, které neodpálili sebevrazi (16 %), měly horší následky – 4 627 obětí, tedy téměř o 2 000 více: Více lidé zemřelo (1 364) a daleko více bylo i zraněných (3 266).
Sebevražedné útoky byly zaměřeny cíleně na určité skupiny osob a důležitá místa - obětí měly být z „politicky důležitějšího“ materiálu.
Výbušné nástrahy bez sebevrahů měly výbuchem především prohloubit plošnou nejistotu ve společnosti. Proto při menším počtu útoků bylo více obětí na frekventovaných místech.
Kdo kolikrát zabíjel?
UNAMA při počítání vražedného skóre uvádí, že lze v roce 2018 charakterizovat 65 útoků jako složitých (pečlivě naplánovaných). Zajímavé je, že 21 útoků (642 civilních obětí) lidé z OSN přisuzují Tálibánu, ale ten se hlásí jenom k 15 výbušným výtvorům (542 civilistů).
Již před několika lety se pokusil Tálibán zmenšit výrobu civilních mrtvol pokud možno na minimum, protože příliš vysoké civilní ztráty kritizovala řada sponzorů Tálibánu jako zbytečné. Důležité bylo zabíjet človíčky z NATO a z oficiálních afghánských úřadů a bezpečnostních jednotek.
Proto se možná k některým útokům raději Tálibánci nepřihlásili nebo skutečně je provedl někdo jiný, ale nepřihlásil se k útoku, aby tím ještě zvýšil nejistotu v oblasti.
Svoloč z Islámského státu
Naproti tomu se ukazuje oč nebezpečnější než Tálibán jsou bigotní šílenci z Islámského státu (posměšně nazývaného Daeš). OSN jim přičítá 36 výbuchů s 1 892 civilními oběťmi. Zuřivci z Islámského státu se ale oficiálně přihlásili jenom k 33 masakrům (1 631 obětí), ale v 7 případech počet obětí přesáhl při výbuchu 100 osob.
Intenzita jejich zuřivost stoupá, protože v roce 2017 podle OSN pouze ve 3 případech způsobili džihádisté z Islámského státu najednou během jediného výbuchu více než 100 obětí.
Podle statistik Islámský stát v Afghánistánu loni více než zdvojnásobil počet útoků na šíitské obyvatelstvo. Z toho je patrné, že zatímco Tálibánu jde jenom o ovládnutí území Afghánistánu a vyhnání nevěřících psů z NATO, islamisté napojení na tzv. Islámský stát chtějí rozšířit své ultrakonzervativní pojetí islamismu, do kterého nepatří ani islámští kacíři - šíité.
Vidět Kábul a zemřít
Pokud se chcete zbavit manžela nebo manželky, pošlete je na humanitární misi do Kábulu.
Téměř polovina připravených sebevražedných a složitě propracovaných útoků v Afghánistánu v roce 2018 proběhla v hlavním městě Kábulu.
V rámci 28 útoků evidovaly úřady 1 686 obětí, z toho 481 zemřelých a 1 150 zraněných. Oproti roku 2017 se jednalo ale jenom o 5 % nárůst. Čili veselo bylo v Kábulu již i v dřívějším období.
Létající smrt boduje
Letouny NATO i afghánské armády v roce 2018 maximálně zintenzívnily nálety na partyzánské jednotky Tálibánu i Islámského státu. Tím se snaží kompenzovat neschopnost afghánské armády zastavit útoky partyzánů.
Proto podle UNAMA od roku 2009 poprvé během jednoho roku je zaznamenáno přes 1 000 civilních obětí leteckých útoků (letadel i dronů). V roce 2018 lidé z OSN zaevidovali letecky vyrobených 536 mrtvol a 479 zraněných.
Je samozřejmé, že více nechtěných obětí vyrobily bojové letouny států NATO, protože provedly nejvíce útoků: 632 obětí, z toho 393 mrtvých a 239 zraněných. Afghánská letadla zabila 304 civilních soukmenovců a 186 zranila.
Podle statistiky počet obětí kvůli leteckým úderům v roce 2018 je obdobný jako součet obětí za léta 2014, 2015 a 2016 dohromady.
Spojenci (většinou jednotky NATO) mají při bojových nasazeních za sebou 674 afghánských civilních obětí (406 zemřelých a 268 zraněných), z toho 94 % při leteckých útocích.
Z toho vyplývá: Pokud by státy NATO ukončily leteckou podporu afghánských bezpečnostních sil, ukončily by téměř 100 % podpory afghánských jednotek. Tím by přišly afghánské vládní síly o ohromný díl bojové podpory.
Dohoda s Tálibánem o odchodu jednotek USA a NATO z Afghánistánu by znamenala ukončení americké letecké podpory a proto omezení akceschopnosti vládních jednotek nejméně o polovinu. Afghánské vládní jednotky by musely přejít do totální defenzivy, čili pokračovalo by vyklizení dalších oblastí ve prospěch Tálibánu.
Pětiletá touha
Američané mají utkvělou představu, že Tálibánci jsou debilové, pokud je pravda, že Američané prý navrhují, že by mohli být v Afghánistánu ještě 3 až 5 let a doufají, že tálibánští šmoulové s tím budou souhlasit.
Američané mají představu, že by sice snížili počet vojáků v Afghánistánu, ale tím by své bojové schopnosti vůči Tálibánu nezmenšili. Dále by měli Amíci dostatek prostředků k zásahům proti partyzánům pomocí letectva a speciálních jednotek spolupracujících s afghánskou armádou. Bylo by samozřejmě zaručeno, že přitom bude péčí letectva a speciálních jednotek mezi afghánskými civilisty způsobeno kolem 1 500 obětí. Američané doufají, že při alžírské verzi mírového vyjednávání (snaha zvýšit zabíjení nepřátel na maximum) se jim podaří Tálibán více oslabit. To bez dlouhodobých velmi intenzivních náletů, ke kterým teď dochází, nemohou zvládnout. Američané vědí, že afghánské letectvo akceschopnost své armády nezachrání.
Aby se situace trochu zlepšila koalice se dušovala, že do 5 let afghánské letectvo ztrojnásobí. S jistou poťouchlostí lze dodat: Tálibán jistě doufá, že spojenci letectvo posílí, než USA a NATO odejdou z Afghánistánu. Aspoň Tálibáncům zůstane více spojenecké (americké) techniky. Podobně Vietnamcům zůstala po Američanech v Jižním Vietnamu spousta americké techniky – i letecké. Nejednalo se sice o supermoderní zbraně, ale co je doma se počítá.
Komanda smrti
Ve statistikách UNAMA jsou uvedeny i ztráty při „operacích vyhledávání“ čili při bojovém průzkumu a pronásledování tálibánských skupin v terénu.
Specializovaná komanda afghánských sil s podporou kamarádů z NATO při přestřelkách v roce 2018 nechtěně vyrobila také 353 civilních obětí – 284 mrtvých a 69 zraněných.
Osud žen a dětí
Podle statistik UNAMA 38 % civilních obětí představují ženy a děti, při leteckých úderech dokonce 2/3 obětí. V roce 2018 došlo ke zdvojnásobení počtu dětských obětí, podobně při sebevražedných útocích.
Podle UNAMA provládní síly mohou za 414 zemřelých dětí v roce 2018, protivládní síly jsou zodpovědné za 324 úmrtí dětí. Zároveň ale UNAMA uvádí, že v roce 2018 došlo k 3 804 úmrtím, z toho 927 dětí. Rozdíl v počtu zemřelých dětí je pochopitelný, protože menší část dětí zemřela také z jiných důvodů.
Nebezpečnou pastí je nevybuchlá munice a minová pole. V roce 2017 zemřelo kvůli výbuchům munice 164 osob a 475 bylo zraněno, 81 procent obětí byly děti.
Nastane-li nějaká forma míru, budou dlouho každoročně umírat stovky civilistů kvůli munici rozeseté po Afghánistánu. Některé z výbušnin jsou z doby sovětské invaze. Munice posloužila dokonce i jako stavební materiál. Třeba ruské rakety BM-21 byly využity jako nosníky ve venkovských domcích v malé vesnici v provincii Balkh v severní Afghánistánu. Další výbušniny byly z občanské války z devadesátých let, a zahušťují je výbušniny ze současné války USA s Tálibánem.
(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)
