Cílem války bylo zajetí nebo zabití Usámy bin Ládina a dalších členů Al-Káidy a zničení islamistického režimu Tálibánu, který Al-Kaidu na svém území toleroval. Jak to dopadlo, dnes víme velmi dobře, uvádí v komentáři publicista František Roček.

Dnes vypadá velmi směšně, jaké zdání tehdy (před 19 lety) americká administrativa kouzlila kolem Afghánistánu. Po prvních třech dnech oficiálního amerického válečnictví se lidé dozvídali např.podle informací amerického deníku Washington Post, že USA hodlají vyslat do Střední Asie a na Blízký východ další pozemní jednotky. Příští fáze konfliktu se s odvoláním na americké ministerstvo obrany týká rozmístění „významného počtu dodatečných pozemních sil". Neměl to být údajně začátek konvenční pozemní ofenzívy. Podle deníku vojáci mohou zajišťovat hranici s Uzbekistánem, střežit letiště nebo izolovat oblasti, kde se pátrá po teroristech, uvádí Washington Post.

Pomsta s rozpaky

Curyšský Tages-Anzeiger po 7. říjnu 2001 trochu jízlivě uvedl, že je třeba se teple obléct - radí americké vládě přátelé i nepřátelé. Bude to dlouhý boj na různých úrovních a na mnoha frontách. Zní to jako cesta do neznáma. Partneři Aliance NATO se nedokázali shodnout ani na definici teroru, uvádí švýcarský deník.

Doslova prorocky napsala ruská Nězavizimaja Gazeta (ng.ru), že s každým americkým letadlem, které přistává v Uzbekistánu, se snižuje vliv Ruska v regionu. Nikdo nepochybuje o tom, že válka v Afghánistánu bude mít důsledky i v sousedních státech. Pákistán uzavřel své hranice pro uprchlíky. Tádžikistán, Uzbekistán a Turkménie by byly šťastné, kdyby se jim uprchlíci vyhnuli. Podle deníku dosud se Rusko staralo o vnitřní stabilitu uvedených tří středoasijských zemí. USA se tam usadí na příštích pět nebo deset let - po dobu protiteroristické operace. Nězavizimaja Gazeta počítala s 10 lety okupace Afghánistánu, ve skutečnosti tam vojáci USA budou 20 let, do roku 2021.

Ruský deník správně poznamenal, že USA se starají jen o bezpečnost svých vojenských základen. Rusko nepřímo ponese následky, a bude se muset dále starat o vnitřní klid středoasijských zemí, varovala Nězavisimaja Gazeta. Přesně tak to dopadlo, a k tomu ještě se dobře rozvinula drogová dálnice směr Rusko z oblasti Afghánistánu a drogových mezizákladen v okolních státech.

Nejhloupějším prohlášení ze 7.října bylo: „Tento konflikt vyhrajeme klidným nahromaděním úspěchů," zdůraznil prezident Bush mladší z Bílého domu v okamžiku, kdy afghánskou metropolí již otřásaly exploze. Aktuální situace ze 7.října 2020 tomu, co říkal prezident Bush mladší, jaksi neodpovídá…

Zajímavé je také, že někteří komentátoři se ptali, proti kterým teroristům chtějí USA a Velká Británie útočit. Budou USA bombardovat kubánské teroristy v Miami? Nebo irské teroristy v Bostonu? Britské vládě bylo připomenuto, že s irskými teroristy vyjednává a propouští je z vězení a bin Ládina a al-Kaídu chce vyvražďovat.

Americká operace měla i komediální rozměr. Dočetli jsme se o tom např. v Lidových novinách 26. září 2001, kde vyšla zajímavá zpráva z ČTK:
„Spojené státy přejmenovaly název válečné operace, která má být odvetou za atentáty na New York a Washington z 11. září. Původní název ˝Operace nekonečná spravedlnost˝ (Operation Infinite Justice) byl změněn na ˝Operace trvalá svoboda˝ (Operation Enduring Freedom). Informoval o tom ve Washingtonu americký ministr obrany Donald Rumsfeld.

Ke změně názvu se Washington rozhodl poté, co několik muslimských učenců protestovalo, že ˝nekonečná spravedlnost˝ je podle jejich názoru pouze v rukou Alláha. Rozhodnutí USA změnit název akce následuje poté, co se Bílý dům omlouval za projev prezidenta George W. Bushe, který 16. září vyzval ke ˝křižáckému˝ tažení proti terorismu. USA usilují o co nejširší mezinárodní koalici proti terorismu. Počítají přitom s aktivní účastí arabských zemí, které se netají nelibostí nad zmínkami o „nekonečné spravedlnosti˝ a křižáctví.“

Úsměvné je, že začala na území Afghánistánu dopadat 7.října také humanitární pomoc, 37 tisíc balíčků pro místní obyvatelstvo.

Britský komentátor Robert Fisk upozornil, že vojáci shodili z letadel do oblastí, v nichž se předpokládá, že tam žijí hladovějící lidé, 37.500 žlutých balíčku s potravinami. Každý balíček obsahuje 2200 kalorií: přibližně dostatek potravin pro jednu osobu na den. OSN odhaduje, že v Afghánistánu hladoví asi 7,5 milionů lidí. Za předpokladu, že všechny balíčky s potravinami, shozené z letadel, se skutečně dostaly do rukou hladovějících osob, znamená to, že v neděli dostala jídlo jedna dvousetina hladovějících lidí. Americké ministerstvo obrany oznámilo, že má další 2 miliony takových balíčků a chce je vyhodit z letadel. Pokud to udělají, podaří se jim nakrmit 27 procent hladovějících osob po dobu jednoho dne.

Samotná akce spadá do kategorie taktických ptákovin. Některé balíčky nebyly nikdy nalezeny, přivítali je i Talibanci v terénu jako příspěvek v jejich protiamerickém úsilí, balíčky jsou kromě toho předmětem lovu. Fisk upozornil, že „…možná většinu z nich zkonzumují lidé, kteří nejsou vystavěni hladomoru, protože ti jsou daleko mobilnější než hladovějící lidé a jsou lépe schopni najít shozené balíčky.“ Tolik pohled Fiska.

Tato potravinová show byla 8. 10. 2001 vysvětlila britská komerční televize Channel Four v 19 hodin. Zároveň s klasickým bombardováním také shazovala dvě dopravní letadla C-17 startující až v Německu, potravinové balíky pro uprchlíky v Afghánistánu nedaleko pákistánské hranice - pro 37 000 lidí. Humanitární pomoc ale znepokojuje humanitární organizace.

Organizace Lékaři bez hranic prohlásila, že je to "nástroj propagandy", který je "v podstatě k ničemu."

Největší výtkou je však to, že bombardování přerušilo dodávky humanitární pomoci do země. "Zatímco z balíčků se nají denně dejme tomu třicet tisíc lidí, díky našim zásilkám by se jich nasytilo až desetkrát více," postěžoval si v uplynulých dnech pracovník Světového potravinového programu OSN.

V reportáži televizního okruhu BBC 1 v úterý 16. 10. v 18 hodin na adresu balíčků z nebe zaznělo: „Pro některé je to manna z nebes. Pro jiné je to možnost rychlého výdělku. Lidé sbírají humanitární pomoc, shozenou z oblak, součást silně kritizovaného amerického úsilí získat Afghánce na svou stranu. Avšak my jsme zjistili, že ne všechny tyto potraviny se dostávají k těm lidem, jimž mají pomoci. Při procházce místním trhem jsem viděl tyto žluté balíčky na prodej v mnoha stáncích…
… Jeden prodavač mi sdělil, že si koupil americké potraviny od nějakých chlapců. Pravděpodobně je prodá za daleko vyšší cenu, než kolik za to zaplatil, jeden balíček za celodenní plat v zemi, kde miliony lidí hladovějí. Jiný prodavač mi sdělil, že lidé si nasbírali mnoho balíčků, jeden si nechali a ostatní prodali…“

Americká spisovatelka Susan Sontagová byla označena za zrádce národa, protože si dovolila kritizovat americké reakce na teroristické útoky z 11. září. Na stránkách časopisu Salon.com se vyjádřila i k začínajícímu tažení USA v Afghánistánu: „...Nelíbí se mi, že házíme Afgháncům z letadel svačinu, vyrobenou v jednom malém texaském městě, abychom mohli říct, Koukejte, jak lidsky jednáme. Ty trapné balíčky jsou naprosto nedostatečné, a lidé za nimi běhají do zaminovaných prostor. Nelíbí se mi, jak se "lidskost" znovu používá jako záminka pro válku.“

Takže, tak nějak začala 7. října 2001 (letos již devatenáctiletá) marná válka v Afghánistánu.