Poslanec Nejvyšší rady Ukrajiny Igor Lucenko, se domnívá, že prohlášení o stanném právu může být spojeno s nadcházejícími prezidentskými volbami v příštím roce.
„Nejjednodušším vysvětlením je, že Petro Aleksejevič (Porošenko) zvažuje možnost stanného práva a zrušení voleb," prohlásil. Stejný názor vyslovil i poslanec Jurij Bojko.
Oksana Syrojedová, místopředsedkyně ukrajinského parlamentu, se domnívá, že „stanné právo na Ukrajině je skvělou příležitostí k manipulaci s prezidentskými volbami a v případě potřeby zavést malou diktaturu."
Rozhodnutí přijaté Nejvyšší radou Ukrajiny stanoví zavedení stanného práva v deseti regionech země a ve vnitrozemských vodách oblasti Azov-Kerčenska od 26. listopadu do 26. prosince. V tomto případě může prezident v případě potřeby vyhlásit i částečnou mobilizaci.
Naopak sympatizantaka preuidenta, první místopředsedkyně Nejvyšší rady, Irina Geraščenková, tvrdí, že „stanné právo neznamená automatické zrušení voleb". Odmítla obvinění Porošenka , že má v úmyslu zrušit volby nebo ovlivnit jejich výsledek. „Voleb se (Porošenko) nebojí," napsala v sociální síti a nazvala hlavou státu lídrem „válčící země", uvedl Ria Novosti.
Skutečností je, že Porošenko odmítl uvalit stanné právo, ačkoli Kyjev pravidelně obviňoval Moskvu z „agresivních akcí" a na východě země probíhala krvavá lázeň. Prezident to vysvětloval tím, že v tomto případě stát nebude moci získat vnější finanční pomoc.
Co znamená vyjímečný stav pro Ukrajinu?
Zvláštní právní režim umožňuje Kyjevovi zavést v oblastech země vojenskou správu místo civilní. Kromě toho zákon „o stanném právu umožňuje dočasně omezit ústavní práva a svobod člověka a občana , stejně jako práva a oprávněné zájmy právnických osob": zabavit majetek, vyhlásit zákaz vycházení. Seznam možných omezení je velmi široký - až do zákazu „pokojných shromáždění, mítingů, pochodů a demonstrací a dalších veřejných akcí".
Právní předpisy umožňují zvážit otázku „zákazu činnosti politických stran a veřejných sdružení". Navíc, Kiev bude moci „zakázat přenos informací prostřednictvím počítačových sítí" - to jest blokovat internet. Zvláštní právní režim ve skutečnosti dává všechny vládní páky do rukou prezidenta.
Předtím překročily státní hranice Ruska lodě ukrajinského námořnictva „Berdjansk“, „Nikopol“ a „Yana Kapu“ v rozporu s články 19 a 21 Úmluvy OSN o mořském právu. Plavidla vstoupila do dočasně uzavřené ruské vodní zóny a několik hodin prováděla nebezpečné manévry, neodpovídala požadavkům ruských lodí a lodí, které je doprovázely, uvedlo Rusko.
Bylo rozhodnuto použít zbraně. Všechny tři lodě byly zadrženy přibližně 20 kilometrů od ruského pobřeží a 50 kilometrů jihozápadně od obvyklého průchodu lodí podél Kerčské úžiny pod Krymským mostem.
Skutečností je, že Porošenko odmítl uvalit stanné právo, ačkoli Kyjev pravidelně obviňoval Moskvu z „agresivních akcí" a na východě země probíhala krvavá lázeň. Prezident to vysvětloval tím, že v tomto případě stát nebude moci získat vnější finanční pomoc.
Co znamená vyjímečný stav pro Ukrajinu?
Zvláštní právní režim umožňuje Kyjevovi zavést v oblastech země vojenskou správu místo civilní. Kromě toho zákon „o stanném právu umožňuje dočasně omezit ústavní práva a svobod člověka a občana , stejně jako práva a oprávněné zájmy právnických osob": zabavit majetek, vyhlásit zákaz vycházení. Seznam možných omezení je velmi široký - až do zákazu „pokojných shromáždění, mítingů, pochodů a demonstrací a dalších veřejných akcí".
Právní předpisy umožňují zvážit otázku „zákazu činnosti politických stran a veřejných sdružení". Navíc, Kiev bude moci „zakázat přenos informací prostřednictvím počítačových sítí" - to jest blokovat internet. Zvláštní právní režim ve skutečnosti dává všechny vládní páky do rukou prezidenta.
Předtím překročily státní hranice Ruska lodě ukrajinského námořnictva „Berdjansk“, „Nikopol“ a „Yana Kapu“ v rozporu s články 19 a 21 Úmluvy OSN o mořském právu. Plavidla vstoupila do dočasně uzavřené ruské vodní zóny a několik hodin prováděla nebezpečné manévry, neodpovídala požadavkům ruských lodí a lodí, které je doprovázely, uvedlo Rusko.
Bylo rozhodnuto použít zbraně. Všechny tři lodě byly zadrženy přibližně 20 kilometrů od ruského pobřeží a 50 kilometrů jihozápadně od obvyklého průchodu lodí podél Kerčské úžiny pod Krymským mostem.
(kou, prvnizpravy.cz, ria.ru, foto: arch.)
