Zprávy

Velikost textu:

Poučení z Hongkongu: Politický aktivismus jako past

Příběh Hongkongu v 2. pololetí roku 2019 je typické aktivistické téma se všemi nepříjemnými důsledky.

Ilustrační foto

11. ledna 2020 - 10:15

Je kolosální ságou politického vydírání. Rok 2019 byl příkladem úspěchu aktivistů jak novelizaci zákona o vydávání stíhaných osob na Tchaj-wan, do Macaa a Číny, změnit v záminku k demonstracím a ohromnému vandalismu.

Rekapitulace případu ukazuje, jak z boje za demokracii se vyklubalo primitivní politické vydírání, upozorňuje publicista František Roček v komentáři pro Prvnizpravy.cz.

Připomíná, že hongkongské úřady 23.10.2019 propustily z vězení muže podezřelého z vraždy na Tchaj-wanu. Dvacetiletý Chan Tong-kai je podezřelý, že v roce 2018 během výletu na Tchaj-wan zavraždil těhotnou přítelkyni. Její tělo pohodil v kufru u stanice metra v Tchaj-peji. Chan se vrátil do Hongkongu, kde byl uvězněn kvůli finančním podvodům, protože po smrti přítelkyně zneužíval její kreditní karty. Kvůli podvodům v dubnu 2019 mladíka hongkongský soud poslal do vězení na 29 měsíců. Vzhledem k době, kterou strávil ve vazbě při čekání na soud, a s ohledem na dobré chování, byl Chan v říjnu 2019 již propuštěn.

Vláda Hongkongu zdůvodňovala nemožností vydání Chana svůj úmysl přijmout zákon umožňující vydávat z Hongkongu do ČLR, na Tchaj-wan a do Macaa osoby podezřelé z trestných činů. Zákon ale vyvolal ve městě rozsáhlé protesty vyprovokované protičínskými aktivisty.

Když byl Chan propuštěn z vězení, omluvil se rodičům oběti a široké veřejnosti, a řekl, že se chce vydat justici na Tchaj-wanu. Dokonce si i koupil letenku na Tchaj-wan, ale potom se vymlouval, že kvůli politické nejistotě na Tchaj-wanu letenku zrušil. Prý chtěl strávit ještě nějaký čas se svou rodinou, než zamíří na Tchaj-wan. Dobrovolné vydání se tchajwanské justici plánoval až po tchajwanských volbách v lednu 2020.

Správkyně Hongkongu Lamová (Carrie Lam Cheng Yuet-ngor) Chanův případ dávala jako příklad toho, proč prosazovala zákon o vydávání, který měl řešit nedostatky současného zákona o vydávání lidí do jiné jurisdikce. Protičínští aktivisté v tom spatřovali nebezpečí, že budou moci být do Číny vydáváni i odpůrci politiky Pekingu. Z demonstrací se postupně staly masové politické protesty přecházející postupně v městskou gerilovou válku.

Tchajwanská vražda jako rozbuška

Aktivistickou stopu lze nalézt v tomto příběhu již od okamžiku, kdy vláda Hongkongu extradiční novelu zákona navrhla v únoru 2019. Již v březnu 2019 demonstrovaly tisíce aktivistických šmoulů a lidí, ve kterých vzbudili obavy. Aktivisté za demokracii a lidská práva se činili i nadále. Začátkem června začaly jejich první velké demonstrace.

Od března 2019 měli aktivisté 3 měsíce na přípravu konfrontace s hongkongskou administrativou, resp. s bezpečnostními složkami. Samozřejmě, že nelze nic exaktně dokázat, protože relevantní informace má čínská tajná služba, a tajná služba je tajná proto, že tají, co ví.

S pomocí různých „neziskově“ se tvářících organizací a jednotlivců, kteří přivandrovali do Hongkongu, a také třeba jako novináři nebo turisté, byly vypracovány postupy jak z pokojných demonstrací vytvořit konfrontační možnosti vůči hongkongské vládě.

Neboť již dopředu bylo jasné, že pokojné demonstrace, ať jsou jakkoliv velké, nemají téměř žádný význam, pokud někdo doufá, že vyvolají chaos a nakonec politické změny.

Melodramaticky byla příprava k demonstracím popsána např. v Denikn.cz (1. 1. 2020, Magdalena Slezáková, Příběh roku 2019: „Svobodu Hongkongu, revoluce naší doby!“), kde píše: „…Na snímku níže vidíte tzv. frontlinery, protestující v první linii. S plnou výbavou (helma, plynové masky, chrániče, vysílačky, ale i deštníky či obušky) tvoří předvoj pro střety s policií a chrání ostatní demonstranty.

Měsíce konfliktů s policií změnily demonstranty v mistry pouliční války. Jsou vysoce organizovaní, od frontlinerů přes zásobovače a zdravotníky po bezpečnostní tým, který rozesílá digitální instrukce a varování.
A válka to skutečně je, i když většina jejích účastníků zůstává mírumilovná. Vládě už dávno nevěří, natož policii, a bojí se, že jim nepomůže ani svět. Bojují o svou budoucnost – ti nejradikálnější i za cenu vlastního života…“

Takto do hloubky strukturovaná organizace může vzniknout i spontánně na základě potřeb stále složitěji reagovat na problémy. Ale na čínské poměry je oblast Hongkongu zcela otevřená oblast, kam může zaletět kdejaký hejhula.

Turisté a novináři jsou prakticky neviditelní i uprostřed nepokojů. Jsou to prostě relativně neutrální elementy. Sledují válečnický jarmark v ulicích, fotografují jako zběsilí, a případně telefonují. Kdo dokáže, že někteří z nich informují organizátory bojůvek o policejních akcích v místě střetu?

Kromě toho „turisté“ dokumentovali taktiku policistů i městské gerily k analýze na pomoc demonstrantům, a dokumentovali i možné policejní přešlapy, aby mohla být podána zatepla další stížnost. Specialisté na protipovstalecké operace ze Západu mohou jako turisté a novináři v Hongkongu působit obráceně, jako instruktoři městské gerily.

Ačkoliv rozsáhlých demonstrací a násilí ve velkoměstech zeměkoule jsme zaznamenali poslední dobou více, Hongkong je mimořádný. Stal se doslova zoologickou zahradou, kde se testují možnosti gerily proti organizované policejní síle na omezeném prostoru.

Poučení: Aktivistická agresivita nezná mezí. Je třeba se proti aktivistům postavit hned na začátku problému, a přesto může být účinek omezený. Protože aktivisté v podstatě rozehrávají v mírovém prostředí již přímo bezohlednou gerilovou válku a jejich protivníci provádějí jenom všední obranné vysvětlování a oficiální (tedy nudné) proklamace. Aktivisté od prvního okamžiku „najíždějí“ na válečnický marketing. Spoléhají na mix reálných (ověřitelných) faktů – obav a politické demagogie a stále vzrůstajícího tlaku v ulicích.

Aktivisté vědí, že musí vyvinout co největší (agresivní) úsilí, aby dosáhli svého. Musí být daleko bezohlednější než oficiální moc, protože kdo ustoupí dobrovolně ze své mocenské pozice?

Poučení z Hongkongu: Aktivisté nechtějí nic slyšet

Požadavky demonstrantů jako nesmyslná alibi

Pokud jde o Hongkong, aktivisté využívají toho, že jakmile se dá hysterie davu do pohybu, požadavky demonstrantů rostou. Takže, v případě Hongkongu nešlo jen o záruky, že novela extradičního zákona nebude znovu nastolena, nešlo jenom o divadelní pózu odstoupení šéfky hongkongské správy Carrie Lamové. Dav požadoval jako alibi svého rozhořčení také odstoupení ministra bezpečnosti a ministryně spravedlnosti, chtěli také svobodné volby, které neměli ani za britské správy.

Chtěli také nezávislé vyšetření policejní brutality, jak nazývají střet policie a demonstrantů, propuštění zadržených demonstrantů (čili kašlat na to, že se dopustili trestného činu), zrušení označení povolených demonstrací jako „výtržností“ (výtržnostmi jsou nazývány jen části demonstrací, kde docházelo k násilí) a také třeba zastavení pašování zboží z Hongkongu přes hranici do Číny, což je běžný problém v kompetenci celní správy.

Demonstranti nakonec požadovali i svobodné volby hongkongského správce, jehož vybírá volební komise 1200 hlasujících zástupců. Vycházelo to z naivní představy, že mohou něco změnit na čínské kontrole správy Hongkongu. Bylo to ve smlouvě, která navazovala na obdobnou praxi zavedenou britskou okupační/koloniální správou. Ani Britové si nehráli na nějakou demokracii.

Pro Peking není důležité, jestli důvěra v model „dvou systémů“ mezi obyvateli Hongkongu slábne, protože tento systém byl dohodnut jenom na 50 let. Sinolog Vít Vojta po 4 měsících demonstrací (Týden, 16.9.2019) uvedl, že o samostatnosti přemýšlí jen přibližně desetina obyvatel Hongkongu. „Nezávislost není vůbec reálné téma. Spíše roste nespokojenost se současnou exekutivou a její politikou,“ uvedl Vojta.

Proto hongkongská administrativa koncem roku 2019 začala rozšiřovat dotační sociální programy pro chudé a vyhlásila nové plány výstavby a rekonstrukce domů pro nájemné bydlení chudých obyvatel Hongkongu.

Carrie Lamová jako šéfka správy Hongkongu nemůže odstoupit bez svolení svých nadřízených v Číně. Všechna koncepční rozhodnutí o dalším osudu Hongkongu jsou v rukou Pekingu. Klíčové posty ve státní správě a v policii jsou obsazeny pročínskými kádry. Americké úřady také nezaměstnávají v klíčových pozicích zastánce osamostatnění Texasu na USA.

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)