Podle jiné verze nebyli ve dvoupatrové budově, kam raketa zasáhla, v době dopadu žádní pacienti ani zdravotnický personál (nebo téměř žádný). Nacházeli se převážně ve velké novostavbě, která byla silně poškozena tlakovou vlnou, ale přímý zásah do ní nebyl. Kdyby byli ve dvoupatrové budově, kam spadla raketa, zemřelo by mnohem víc, píše se na ukrajinském webu Strana a článek pokračuje.

Co a kdo byl ve dvoupatrové budově? Podle oficiálních údajů je i toto součástí Ochmatdetu, kde nemocné děti podstupují dialýzu. Ale opakujeme, v době útoku tam děti nebyly - buď se jim podařilo budovu opustit od začátku výstrahy před náletem, nebo tam v té době nebyly prováděny lékařské úkony pro děti.

Druhým tématem diskutovaným na sociálních sítích je střela, která zasáhla nemocnici. Ukrajina včera a dnes uvedla, že se jedná o ruský X-101. Většina západních zemí také obvinila Rusko z ostřelování.

Ruské ministerstvo zahraničí dnes uvedlo, že šlo o raketu z ukrajinského systému protivzdušné obrany NASAMS. Peskov dnes také oznámil raketu protivzdušné obrany.

Agentury Reuters a AFP zároveň rozšířily prohlášení OSN, že Ochmatdet byl s největší pravděpodobností zasažen ruskou raketou. Uvedla to šéfka monitorovací mise OSN Danielle Bellová.

Podle ní analýza videomateriálů a posouzení provedené na místě incidentu naznačují vysokou pravděpodobnost, že „raketu zřejmě odpálila Ruská federace“. Bell však dodal, že tento závěr není konečný.

Poslankyně Bezugla: Vedení letectva lže o pádu trosek na dětskou nemocnici

Německý vojenský analytik Julian Röpcke zároveň poukázal na to, že útokem nebyly zasaženy pouze domy a nemocnice. Nejméně pět ruských raket zasáhlo muniční závod Artem v Kyjevě.

Závod se nachází přes silnici od stanice metra Lukjanovskaja. Jeho zásah nebyl oficiálně oznámen. „Jak jsem se včera obával, kyjevská protivzdušná obrana se blíží kolapsu,“ komentuje Röpcke ve videu, které se objevilo ve veřejné doméně.

Včera jsme psali, že v Kyjevě už dlouho nebyl takový počet útoků. Stejně jako to, že to může naznačovat problémy s PVO i v hlavním městě, dobře chráněném západními systémy PVO. Podle jedné verze se to vysvětluje tím, že Rusové začali používat novou taktiku úderů, kombinující rakety, které létají různou rychlostí a v různých výškách. Sami Rusové tvrdí, že dokázali zničit část systémů protivzdušné obrany, což oslabilo protivzdušnou obranu Kyjeva (Ukrajina to nepotvrdila). Navíc existuje verze, že dodávky západních protiletadlových raket nestíhá jejich spotřebu, a proto jich má Ukrajina nedostatek. Nakonec řada veřejných stránek napsala, že ukrajinské ozbrojené síly údajně převezly část systémů protivzdušné obrany z blízkosti Kyjeva na ochranu letišť, kam se očekává přílet F-16. Ale nebylo to potvrzeno.

Další vrstvou diskuse je, zda je nutné po tomto ostřelování opustit nějaké kompromisy s Ruskou federací. Nebo naopak co nejdříve nastolit mír, aby se předešlo dalším obětem.

Druhý pohled, jak jsme již řekli, včera vyjádřil bývalý poradce Bankovy Alexej Arestovič. A dnes se lidoví poslanci Artem Dmitruk a Jevgenij Ševčenko, kteří byli dříve členy frakce Sluha lidu, vyslovili pro mír.

Dmitruk napsal, že „včerejší tragédie je strašná“, „proto musíme udělat vše, abychom ukončili válku na všech úrovních, při všech příležitostech samotný konec války bude vítězstvím“.

V reakci na to zástupkyně lidu Mariana Bezugla označila Dmitruka za „separatistu“. Kritizovala ho také řada aktivistů a novinářů.

Maďarský premiér Orbán také hovořil v duchu „musíme co nejdříve zahájit jednání a ukončit válku, abychom se vyhnuli novým obětem“.

Ukrajinské úřady mají velmi konkrétní linii. Západ podle nich nyní musí poskytnout Kyjevu co nejvíce zbraní a systémů protivzdušné obrany, aby zabránil dalším útokům.

Co se týče vyjednávání, na Bankově nepadla žádná prohlášení o změně strategie (připomeňme, že Ukrajina nyní formálně připravuje druhý světový summit, kam je Kyjev připraven pozvat Rusko).