„Zatímco ještě před třemi týdny ministerstvo zahraničí na mě přes média hystericky pokřikovalo, že lžu a konspiruji, dnes je nad slunce jasnější, že to byla vláda a prezident, kteří balamutili slovenskou společnost o jakési nezištné "bratrské internacionální pomoci" ze strany Spojených států. Tři týdny jsem se ptal za vás, odhalil jsem, co nám chtěli utajit a dnes, když se do druhého kola prezidentských voleb dostali dva kandidáti, kteří s uzavřením takové smlouvy nebudou mít žádný problém, začali pouštět peří,“ uvádí ve svém komentáři Eduard Chmelár a pokračuje.

Dnes už i ti největší proamerické propagandisté začali konečně připouštět, že bilaterální vojenská smlouva s USA bude "pravděpodobně" znamenat přítomnost amerických vojáků na slovenských leteckých základnách. Pokud jste se dali nachytat na slova šéfa slovenské diplomacie Miroslava Lajčáka nebo velvyslance USA Adama Sterlinga, kteří vás ujišťovali, že zde nechtějí budovat žádné americké základny a že neplánují žádnou trvalou přítomnost amerických vojáků, vaše chyba. Od začátku jsem na tento trik upozorňoval. Vymýšleli ho totiž na Oddělení strategické komunikace MZVEZ SR (jak se nejnovější nazývá orwellovských newspeak propaganda), na kterém pracují - světe div se - lidé z proamerického think-tanku Globsec Policy Institute.

Jeho zástupce Michal Čubrík v úterní diskusní relaci RTVS Zprávy a komentáře přiznal, že DCA upravuje, "jakým způsobem tu budou američtí vojáci působit, jaký zde budou mít status, jaké jurisdikci budou podléhat a podobně". Chlapci se však zase nedohodli, protože dokud Jaroslav Naď si před několika dny vymýšlel, že smlouvu vlastně iniciovalo Slovensko, Čubrík potvrdil, že smlouvu navrhli USA "jako podmínku realizace projektů". Za tuto upřímnost ho chlebodárci nepochválí.

Ještě více světla do celé aféry vnesl jeden z našich největších expertů na mezinárodní právo, profesor Stanislav Mráz z Fakulty mezinárodních vztahů Ekonomické univerzity v Bratislavě. Ten jednoznačně potvrdil, že "pokud se zde (na slovenských leteckých základnách) začne budovat infrastruktura pro americkou armádu, v takovém případě by mohlo jít o ztrátu suverenity". Zároveň v souvislosti s touto hrozbou vysvětlil, že "vojenská technika vždy podléhá právnímu řádu státu, jehož výsostné znaky na sobě má" a vyslovil názor, že by nebylo dobré, kdyby naše letiště na Sliači a v Kuchyni skončili jako Ramstein v Německu. Letecká základna Ramstein je největší základnou USAF mimo území Spojených států, nachází se na ní přibližně 35.000 amerických vojáků, 150 jaderných hlavic a co je nejdůležitější - nespadá do německé jurisdikce. Profesor Mazák kromě toho upozornil, že tyto smlouvy ratifikuje hlava státu. A vy možná už tušíte, proč je pro Američany tak důležité, kdo bude prezidentem Slovenské republiky ...

Ani jeden z kandidátů, kteří postoupili do druhého kola prezidentských voleb, se k tomuto tématu, kterou bude nová hlava státu muset řešit, nevyjádřil jasně a jednoznačně. Namísto nereálných závazků, že se vzdá prezidentské imunity (což mu ústava neumožňuje), by se měl Maroš Šefčovič raději zavázat, že nedovolí, aby byly po třiceti letech na Slovensku opět rozmístění cizí vojáci. Zuzana Čaputová by zase svůj abstraktně pohádkový "boj proti zlu" měla nasměrovat vůči konkrétnímu hmatatelnému zlu, které představuje americká vojenská přítomnost na Slovensku. A jelikož sama přiznala, že obranné a bezpečnostní politice nerozumí a v této oblasti bude využívat poradce, tak je nejvyšší čas, aby je zveřejnila.

Mám obavy o stát, který by ovládli lidé s kolaborantskou mentalitou. Lidmi, kteří se nedokáží pevně postavit za naše zájmy. Když se americký velvyslanec v Praze pokoušel českému prezidentovi diktovat, kam smí a kam nesmí chodit na státní návštěvy, Miloš Zeman s ním vyrazil dveře. Když se americký velvyslanec v Berlíně nevybíravým způsobem obul do německého státního rozpočtu (světe div se, Němci odmítli vložit 2 procenta HDP do armády do roku 2024, které zde označujeme jako "závazek"), celé německé spektrum a místopředseda Wolfgang Kubicki si vyžádal jeho vyhoštění z Německa: „Pokud diplomat Spojených států působí jako vysoký komisař s okupačními pravomocemi, musí pochopit, že naše tolerance má své hranice." a také rakouský prezident Alexander Vander Bellen nedávno kritizoval Spojené státy. Takto se jednoznačně neozvali proti tlaku Spojených států, ani Andrej Kiska, ani Petr Pellegrini ani Miroslav Lajčák, ani Zuzana Čaputová nebo Maroš Šefčovič.

Zoufale potřebujeme státníka kteří nám nebudou lhát. Není čas na otázky, je čas na nenásilný odpor, sjednotit všechny lidi dobré vůle, kteří nechtějí nic jiného než mír, svobodu a nezávislost své vlasti, končí komentář Eduard Chmelár.