Z faktických vyjádření Pentagonu se lze dobrat racionálního pohledu na jednání: Rozhovory v Kataru mezi proamerickou kábulskou vládou a islamisticky nebezpečným Tálibánem jsou snahou o nemožné, uvádí František Roček.

Když 29. února 2020 USA a Tálibán podepsaly dohodu o odchodu USA z Afghánistánu do 1. května 2021, Tálibán souhlasil se zahájením vnitro afghánských mírových jednání. Měla být zahájena do 10. března 2020. Opozdila se kvůli neshodám kdy a jak obě strany propustí válečné vězně. Afghánská vláda nakonec propustila více než 5 000 vězňů Tálibánu a Tálibán přibližně 1 000 členů převážně vládních bezpečnostních sil (ANDSF). Potom vnitro afghánská mírová jednání formálně začala 12. září v katarském Druhá.

Procesní cesta temnou slují

Během úvodních rozhovorů zaměřených na procesní pravidla se obě strany dohodly na většině bodů, ale ve dvou bodech dojely do temné uličky:

1. Neshodly se o významu dohody mezi USA a Talibanem.
2. Neshodly se ohledně školy (varianty) islámského práva k řešení sporů mezi oběma stranami.

Další problémy:

V únoru byly oznámeny dvě samostatné dohody -  jedna mezi Spojenými státy a Tálibánem a druhá mezi Spojené státy a afghánskou vládou. Podle zpráv v médiích zůstal Tálibán na pozici, že jeho dohoda s USA neznamená, že bylo nutné ukončit nepřátelství s afghánskou vládou. Proto Tálibán odmítl diskutovat o příměří. Je to logické, protože příměří by umožnilo proamerické vládě, aby upevnila své pozice na území, které ještě ovládá.

Tálibán bere dohodu s USA jako základní normu/východisko pro jednání.

Patové minové pole aneb výklad dohody

Američtí zpravodajci Pentagonu sdělili, že afghánská vláda váhá s opuštěním institucionálních zisků, jako je jejich prozápadní forma vlády Též je proti formě vlády, která bude v souladu s výkladem islámského práva Tálibánem.

Stahování jednotek USA a nediplomatického civilního personálu pokračuje uprostřed eskalačního násilí Tálibánu proti afghánským silám. Tálibán zvyšuje tlak na vládní vojska a ta se snaží nejen o obranu, ale i o protiútoky. Obě strany jsou v patové situaci. Kdo poleví stane se kořistí.

Začátkem prosince bylo oznámeno, že prý se již obě strany o procedurálních otázkách dohodly. Začnou reálná jednání. První co kábulská vláda chce, je dohodnout příměří. Zatím nikdo neví, co za to bude Taliban chtít.

Mezičas stahování

Již během jednání delegace USA s šílenci z Tálibánu bylo americké straně jasné, že dohoda s Tálibánem bude znamenat pomalý bolestný konec prozápadní (proamerické) vlády. Podobné bylo pomalé umírání afghánského režimu po odchodu sovětských jednotek.

Přesto USA splnily své závazky snížit počet vojáků v Afghánistánu na 8.600 šmoulů a do července 2020 se stáhnout z pěti základen v Afghánistánu. Platí dále závazek stáhnout všechny zbývající americké a koaliční vojenské síly do 1. května 2021.

Tehdejší ministr obrany Mark Esper uvedl, že USA budou mít v Afghánistánu do konce listopadu méně než 5.000 osob. Po snížení na tento počet pozastaví snižování počtu vojáků a vyhodnotí situaci.

Fází vyhodnocování chtěli Severoameričané pohrozit Tálibánu, že stahování neznamená automaticky opuštění všech závazků v Afghánistánu. Trumpovo rozhodnutí ponechat k 15. 1. 2021 v Afghánistánu jenom 2500 vojáků ukázalo, že v podstatě je již jedno, kolik vojáků ještě pro formu v nehostinném středoasijském státě zůstane.

Pokles vojáků pod 5 000 znamená, že síla USA v regionu se omezila na tiskového mluvčího, letectvo, meteorologickou a zpravodajskou službu a logistické zázemí od felčarů po kuchaře.

Po dohodě v Kataru o stahování vojáků z Afghánistánu, Tálibán se z velké části zdržel vedení útoků zaměřených na americké a koaliční síly. Síly USA v Afghánistánu (USFOR-A) oznámily, že Tálibán neinicioval žádné útoky proti USA nebo koalici.

Recipročně USA necílily preventivně na Tálibán, ale prováděly jenom cílené údery na obranu napadených vládních jednotek (ANDSF), které by se bez severoamerického humanitárního bombardování ocitly na krchově.

Poslední dvě úmrtí vojáků USA v Afghánistánu související s bojem byla 8. února. Od podpisu dohody mezi USA a Tálibánem 29. února nedošlo k žádným úmrtím v boji proti USA.

Sice podle posledních oficiálně dostupných zpráv Pentagonu od ledna do září 2020 došlo k 5 úmrtím, ale nesouvisí s bojem. Jedno úmrtí bylo důsledkem dopravní nehody, 1 kvůli nemoci a 3 vojáci byli natolik nervózní, že se zasebevraždili.

Přesto oficiální vojenské zdroje signalizují narůstání problémů: Tálibán provedl několik útoků na koaliční síly, ale to bylo proto, že se připletly do bojů mezi ANDSF a Tálibánem. Němci proto raději stáhli svých 100 vojáků z vojenské základny v Kundzúzu, kde je v posledních měsících mimořádně vražedné povětří.

Proto z Pentagonu oficiálně pouštějí do světa hlášku, že míra násilí by mohla ohrozit mírovou dohodu. Toto upozornění se objevilo v první polovině listopadu (Lead Inspector General for Operation Freedom’s Sentinel I Quarterly Report to the United States Congress I July 1, 2020 - September 30, 2020)

Současná situace proto umožňuje, pokud to bude chtít, novému severoamerickému prezidentskému tajtrlíkovi Bidenovi, aby pokud to politicky pro něho bude výhodné, znovu posílit jednotky v Afghánistánu s odůvodněním, že Taliban nedodržuje dohodu.

Zbytkové angažmá

V současnosti (prosinec 2020) lze válečnickou účast tzv. koalice v Afghánistánu definovat následovně:

1. pokračuje v omezené míře účast na misi Resolute Support pod vedením NATO, v čili také USA trénují, radí a pomáhají afghánským silám při budování jejich bezpečnostních a vládních kapacit.
2. poskytují afghánským bezpečnostním silám vzdušné údery a zpravodajství a průzkum.
3. Pokračují dodávky techniky (např. dronů a turbovrtulových bitevních letounů, vrtulníků a spojovací techniky).
4. Ministerstvo zahraničí podporuje vládní aparát prostřednictvím diplomatických snah o dosažení politického urovnání v Afghánistánu.

Předzvěst konce?

Celkově míra spolupráce zahraničních pojídačů vepřového (koalice převážně z NATO) bude utlumována, k čemuž napomohl v roce 2020 i biologický nepřítel – koronavirus omezující styk koalice s afghánskými válečnickými studenty.

Nepříjemný signál: ALP - místní afghánské členy policie převezme z třetiny do svého stavu policie, třetinu armáda a třetina skončí v hubeném důchodu. Proč? Pentagon uvádí, že od doby, co afghánská vláda vytvořila ALP s americkým financováním od roku 2011, zaznamenala vysokou míru dezerce, spolupráci s místními mafiánskými šikuly a korupci, jak uvádí americká vojenská rozvědka. Nelze se divit, že americká podpora pro ALP prostřednictvím Fondu afghánských bezpečnostních sil (ASFF) skončila dne 30. září 2020.
Někteří poslanci opatření kritizují a považují místní policejní síly za důležité pro místní bezpečnost v regionech. Rozpuštění ALP vytváří potenciální riziko. DIA (Defense Intelligence Agency) vyhodnotila, že přechod policistů k Talibanu nebo do místních mafiánských struktur se může mírně zvýšit…

Pentagon upozorňuje, že od roku 2017 zaznamenala afghánská armáda (ANA) nízkou účast vojáků ve speciálních školách a armáda má málo vojáků ovládajících specifické vojenské pracovní specializace. Neboť vedení ANA potřebuje vojáky na řešení okamžitých problémů (boj s povstalci).

Nevidí výcvik pro podpůrné funkce, jako je vojenská policie, jako prioritu. Výsledkem je nízká docházka do speciálních škol ANA. Některé jednotky ANA též špatně využívají specialisty: Např. mechaniky využívají jako strážné ke kontrolním bodům. Potom chybí řádně fungující bojová technika.

A bude hůře…