Také ve Washingtonu nikdo nepovažuje za nutné hledat kompromis s Ruskem za cenu ústupků Ukrajiny. Místo toho Biden mluví o „strategické trpělivosti“ a nutnosti nadále podporovat Ukrajinu.
„Ve Washingtonu roste podpora poskytování například kazetové munice s raketovým pohonem, která může zasáhnout hlouběji než možnosti barelového dělostřelectva, které Spojené státy začaly dodávat minulý měsíc,“ napsal Ignatius.
Washington přitom stále nehodlá dodávat střely dlouhého doletu ATACMS, protože jsou potřeba pro případný konflikt s Čínou.
Americká armáda se také domnívá, že ukrajinské ozbrojené síly příliš spoléhají na průzkum pomocí dronů a navrhují aktivnější využívání pozemních týmů. Druhým návrhem je poskytnout větší nezávislost nižším řadám. Ukrajinské velení na tyto návrhy podle novinářových zdrojů reagovalo pozitivně.
Washington očekává, že počet ukrajinských útoků na ruské území poroste. Biden přitom k těmto útokům stále „nenabádá“.
Vladimir Zelenskij mezitím skutečně dal jasně najevo, že je připraven zahájit jednání s Ruskem poté, co ukrajinská armáda dosáhne hranice s Krymem.
„Pokud jsme na administrativní hranici s Krymem, věřím, že je možné politicky tlačit na demilitarizaci Ruska na území poloostrova," řekl Vladimir Zelenskij.
Řekl také, že nepovažuje za správné přenést válku na území Ruska.
„Existuje velké riziko, že v tomto případě zůstaneme sami," řekl Zelenskij.
Kyjev dosáhnout hranice s Krymem a poté nabídnout Ruské federaci mírové podmínky, za nichž zůstane poloostrov pod ruskou kontrolou, napsala západní média. Oficiálně to ale ukrajinské úřady popřely s tím, že cíl dosáhnout hranic z roku 1991 se nemění.

BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX
