Připomněl, že Rusko bylo nuceno začít vyvíjet hypersonické zbraně v reakci na akce NATO, jehož infrastruktura se blíží k ruským hranicím. Vladimir Putin poznamenal, že prvky systému protiraketové obrany, zejména odpalovací zařízení Mk-4, byly rozmístěny v Polsku a Rumunsku.

„Mohou být také vybaveny raketami Tomahawk. To pro nás vytváří hrozby,“ řekl Putin. „V reakci na to jsme byli nuceni začít vyvíjet novou hypersonickou zbraň. Toto je naše odpověď. Můžeme to udělat hned. Nyní jsme úspěšně otestovali a od začátku roku budeme vyzbrojeni novou námořní raketou, hypersonickou - Mach 9. Doba letu bude proti těm, kteří dají rozkazy [NATO], také pět minut."

Prezident zároveň zdůraznil, že pokud budou na území Ukrajiny instalovány úderné systémy, bude doba letu raket do Moskvy sedm až deset minut, v případě umístění hypersonických zbraní pět minut.

18. listopadu ministerstvo obrany informovalo o úspěšném zkušebním odpálení hypersonické střely Zircon z fregaty Admiral Gorškov ze Severní flotily na pozemní cíl ve vzdálenosti 400 km. Celkem je plánováno provést pět startů proti námořním a pobřežním cílům. Bylo také oznámeno, že 4.října poprvé dva starty „Zirkonu“ z jaderné ponorky „Severodvinsk“ otevřely cestu státním zkouškám rakety z povrchového nosiče.

Stoltenberg říká, že dialog NATO s Ruskem je životně důležitý

Ministři zahraničí NATO se zasazovali o udržení zásadního dialogu s Ruskem. Uvedl to generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg.

„Chápeme zásadní význam dialogu s Ruskem a jsme otevřeni takové interakci," řekl Stoltenberg.

Vysvětlil, že ministři zahraničí NATO jednali o „kombinovaném přístupu“ ve vztahu  k Rusku.

Tento přístup podle něj kombinuje „udržování tam, kde je to nutné, a otevřenost dialogu“.

Náměstek ruského ministra zahraničí Alexander Gruško dříve během diskuse ve Valdajském klubu  hovořil  o možnosti obnovení normálního dialogu s NATO.

Podle něj  „musí dojít v samotném NATO k zásadním posunům ruským směrem“.