Publikace připomíná, že důvodem pro zavedení sankcí administrativy Donalda Trumpa byla otrava údajně Ruskem bývalého důstojníka GRU v Anglii. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov kritizoval oznámený krok amerického ministerstva zahraničí a zopakoval, že Moskva nemá nic společného s tím, co se stalo v Salisbury.

Investoři však nečekali na podrobnosti, což vedlo k oslabení rublu a poklesu ceny akcií ruských společností. Jeden z nejtvrdších úderů nastal u akcií společnosti Aeroflot, které hrozí kvůli novým sankcím zákaz letů do USA, uvedl The Washington Post.
 
První balíček sankcí, který vstoupí v platnost 22. srpna, stanoví rozsáhlý zákaz vývozu technologií do Ruska. Pokud do 90 dnů bude Moskva nebude garantovat nepoužití chemických zbraní a nedovolí provádět inspekce za účelem ověření jejich úplného zničení na svém území, tak v souladu se zákonem musí Washington přijmout dodatečná opatření, včetně odmítání poskytnutí půjčky a snížit úroveň diplomatických vztahů mezi oběma zeměmi.
 
Moskevští analytici se domnívají, že Putin pravděpodobně nevpustí inspektory do země, aby se vyhnul dalším sankcím. Vznikl by tak dojem, že podlehl americkému tlaku. Místo toho bude Rusko pravděpodobně reagovat vlastními sankcemi, předpokládá publikace.
 
Vysoce postavený člen Rady federace Sergej Rjabuchin navrhl zrušit dodávky ruských raketových motorů RD-180, na kterých je těžce závislé vysílání amerických satelitů do vesmíru. Navíc po zákazu letů společnosti Aeroflot do USA může být americkým leteckým společnostem zakázáno překročit vzdušný prostor Ruska.
 
Mezitím se Rusko „napjatě připravuje" na další sankce USA, které byly minulý týden podpořeny oběma stranami Kongresu. Tento „trest" zahrnuje ruský energetický a finanční sektor, stejně jako veřejný dluh, upozornila publikace.
 
Podle Washington Postu sankce přijaté v letošním roce a hrozba zavedení dodatečných omezení již „poškozuje" ruskou střední třídu. Pokles kurzu ruble postihuje možnosti spotřebitelů, kteří jsou zvyklí cestovat do zahraničí nebo nakupovat zahraniční zboží.

Zároveň však vysoké ceny ropy dávají ruské vládě „velký finanční polštář" na podporu státních společností a pomoc podnikatelům, kteří podléhají americkým sankcím. Navíc, na rozdíl od koordinovaných transatlantických sankcí přijatých v reakci na „zábor Krymu“ v roce 2014, evropští spojenci Washingtonu, kteří celkově obchodují s Ruskem více, než se Spojenými státy, tentokrát nenásledují jeho příkladu a samy sankce nezavádí, podtrhla publikace.
 
Výsledkem je, že podle ruských analytiků je pravděpodobné, že nové sankce jen těžko zhorší Putinovu pozici, alespoň z krátkodobého hlediska. Naopak, jeho podpora mezi obyvatelstvem se může navzdory ekonomickým obtížím zvýšit.
 
Například ředitel „Levada Center“ Lev Gudkov se domnívá, že „prokremelská media“ budou využívat nové americké sankce, aby opět potvrdila „rusofobii“ Západu. Koneckonců, podle jejich verze Washington chce zabránit tomu, aby se Rusko znovu stalo světovou velmocí a snaží se uškodit jeho lidu.
 
„Putinova legitimita je založena na myšlence velké mocnosti, obrazu nepřítele a podobně. Z tohoto důvodu není zřejmé, že zhoršení materiálních podmínek obyvatel samo o sobě povede ke snížení jeho podpory veřejnosti,“ řekl Gudkov v rozhovoru pro The Washington Post.

V americkém tisku se probírají podrobně sankce proti Rusku od „A“ do „Z“ včetně ekonomických a politických důsledků. Ale do očí bijící je, jak se vyhýbají jejich příčinám. Ani po více než roce nebyly předloženy relevatní důkazy o ruském „vměšování“ do amerických voleb, a už vůbec ne důkazy o pravděpodobně vyfabrikovaném chemickém útoku v anglickém Salisbury. Ovšem absence důkazů je u rusofobních médií, do nichž patří i The Washington Post, překryty obrovským pitváním zaváděných sankcí.