Proč generace Z dospěla k takovým názorům, že je potřeba začít řešit, které z našich národních tradic ještě smí přežít?
Vidíte... a u nás na Moravě se děvčata s chutí navléknou do krojů, aby si tuto velikonoční tradici užila se vším, co k tomu patří. Ve skutečnosti je mnohem víc žen, které proti této tradici nic nemají, než těch, které proti ní v centru Prahy protestují. Naše liberální a progresivistická mééédia ovšem nikdy nevynechají příležitost k útoku na cokoliv tradičního, protože bez zničení minulosti tu růžovou budoucnost nevybudujeme, že?
Ale buďme rádi za prostesty proti pomlázce. V Německu protestovali proti jaderným elektrárnám a úspěšně. Podařilo se jim tam vysvětlit lidem, že novou zelenou energetiku vybudují jen tehdy, když nejdřív tu starou zničí.
Vláda Andreje Babiše rozhodla o zásahu do cen pohonných hmot. Chce zastropovat marže distributorů na maximálně 2,50 koruny za litr, snížit spotřební daň na naftu a nově také denně určovat maximální cenu paliv. Je to podle Vás krok správným směrem?
To nevím. Nejsem ekonom ani ministr průmyslu. Jestli to je nebo není dobře, to brzy zjistíme. Mnohem důležitější je, pokud se to ukáže jako blbost, aby to Babiš uměl přiznat a změnit to. Takový Petr Fiala nedokázal svoje chyby uznat za čtyři roky a dokonce je nedokáže přiznat ani po prohraných volbách.
Hele, nikdo neví, co dělat s bezprecedentní situací v Perském zálivu a když není žádný všeobecně uznávaný osvědčený způsob, používá se prastará metoda: pokus - chyba. Pokud si umíte připustit chybu, je to dobrá a použitelná metoda. Pokud si chybu přiznat neumíte, je to smrtící. Tak uvidíme, jak je na tom ohledně pokory naše vláda. Pak si to vyhodnotíme.
Kauza poradkyně premiéra Natálie Vachatové přerostla v bezprecedentní mediální lynč části českého mainstreamu, který vyústil až v jednání bezpečnostního výboru Sněmovny. Ten ale konstatoval, že paní Vachatová nepředstavuje pro stát žádné bezpečnostní riziko. Ta samá média najednou ztichla a omluva žádná. Jaký je podle Vás recept proti těmto praktikám?
Poukazovat na to! Opakovat, že mééédia nejsou žádný etalon pravdy ani morálky a většina novinářů je normální sebranka sráčů, kterým se nevěří o nic víc než politikům nebo obchodníkům s deštěm. Média prostě musejí přijít o důvěryhodnost a s každým dalším podobným případem se to děje.
Nepotřebujeme žádnou veřejnoprávnost, nepotřebujeme žádné etické kodexy. Potřebujeme prostě pluralitu. Média si nezaslouží žádnou shovívavost a žádné státní peníze. Tečka.
Případ tragické nehody v Praze, při níž podnikatel a sponzor kampaně prezidenta Petra Pavla Adam Coubal srazil autem matku s kočárkem, znovu vyvolal silné reakce. Žena po téměř ročním boji o život zemřela, soud však uložil tříletou podmínku a pětiletý zákaz řízení. Verdikt vyvolal silný odpor veřejnosti, lidé na sociálních sítích zuří a český mainstream opět mlčí. Kdyby byl pan Coubal podporovatelem jakékoli z dnešních vládních stran, byla by situace stejná?
Víte, nejen mééédia ztrácejí důvěryhodnost. Ztrácí ji i soudnictví. Přesně takovými dvojími metry, kamarádšofty a nespravedlnostmi. Kdyby jednou páni soudci zjistili, že už nejsou váženými členy společnosti, ale štvanými psanci, ať se tomu nediví. Jestliže jeden dostane za smrt ženy podmínku a druhý za blbé řeči pět let natvrdo, tak je něco shnilého ve státě českém a mívá to nepěkné konce.
Ekologická neziskovka Hnutí Duha zvažuje žalobu na předsedu Motoristů a ministra zahraničních věcí Petra Macinku poté, co organizaci označil za „teroristickou“ v debatě o jejím financování z veřejných peněz. Macinka na hrozbu právních kroků reagoval s nadhledem a uvedl, že „potrefená husa nejvíc křičí“. Těch „potrefených hus“ bude nejspíš časem přibývat, co myslíte?
V tomto ohledu držím Petru Macinkovi palce. Jen ať je všechny odstřihne od státních peněz. Ať si prosazují svoje móresy za své. Jestli je ještě možné obnovit důvěru v systém, tak přesně touto metodou. Odstřihat všechny dobrosery od eráru, udělat zákon FARA a důsledně oddělovat neziskový sektor od státu.
Demonstrace spolku Milion chvilek pro demokracii na pražské Letné stála podle dostupných informací zhruba sedm milionů korun, konkrétní dárce ale organizace nezveřejnila. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc uvedl, že veřejnost má právo vědět, kdo tyto aktivity financuje, zvlášť pokud se nezisková organizace zapojuje do politické kampaně a dlouhodobě podporuje konkrétní část politického spektra. V minulosti navíc čelil tento kontroverzní aktivistický spolek řadě otázkám kolem transparentnosti financování. Ustojí podle Vás vláda rostoucí nátlak politických neziskovek a zavede nový zákon, který přispěje k lepší kontrole a transparentnosti jejich financování?
Zavedení zákona FARA je naprosto klíčový milník podle kterého poznáme, jestli jsme pořád ještě kolonie a nebo máme jakous takous suverenitu. Je ale zcela jasné, že všechny ty neziskovky financované prostřednictvím cizí moci se budou bránit zuby nehty. V Gruzii z toho byl málem Majdan. Ani u nás to nebude jednoduché. Ale pokud to vláda nezvládne, tak prostě prohraje. Pokud to zvládne, budou příští volby zase o něco svobodnější.
Americký prezident Donald Trump připustil možnost stažení Spojených států z NATO poté, co některé členské země odmítly podpořit americko-izraelskou operaci proti Íránu. Alianci zároveň označil za „papírového tygra“, čímž zpochybnil její skutečnou sílu i jednotu. Není tohle moment, kdy se ukáže, jak pevné a silné NATO ve skutečnosti je?
Všichni přece už půl století vědí, že NATO jsou Spojené státy a Spojené státy jsou NATO. Tečka. NATO je přesně tak silné, jako Spojené státy. V poslední době to USA moc nedávají a to se samozřejmě podepisuje i na celé alianci. Když Trump označuje NATO za papírového tygra, v podstatě říká, že Spojené státy už nejsou, co bývaly. Nejenže nedokážou vnutit svou vůli nepříteli, ale nejsou toho schopny ani vůči svým spojencům.
Írán provedl v posledních dnech masivní útok na klíčovou infrastrukturu v oblasti Perského zálivu. Drony a rakety zasáhly ropná zařízení i odsolovací stanice v Kuvajtu, Emirátech a Bahrajnu, některé provozy byly po zásazích vyřazeny z provozu. Jak blízko jsme situaci, kdy se z energetické krize stane problém „globálního rázu“?
To záleží, jestli Trump splní své výhružky. Írán odpovídá na americké bombardování starověce recipročně. Oko za oko. Za každou zničenou íránskou továrnu zničí nějakou továrnu americkým spojencům. Pokud Spojené státy opravdu budou chtít Írán vybombardovat do doby kamenné, jak se Trump vyjádřil, dopadnou stejně i ropné monarchie a Izrael. Já být Babišem, tak bych se teď na Maledivách nefotil. Jestli skutečně Perský záliv přestane těžit ropu, přeoře to svět asi jako První světová válka.
Pět zemí Evropské unie (Německo, Itálie, Španělsko, Portugalsko a Rakousko) požaduje zavedení mimořádné daně z nadměrných zisků energetických firem v reakci na prudký růst cen energií. Návrh má podle jejich ministrů přenést část nákladů na firmy, které z krize profitují, a financovat úlevy pro spotřebitele. Jak tento krok hodnotíte a měla by o něčem podobném uvažovat i česká vláda?
Nějak se nám z hentoho volného trhu začíná stávat zlý pán, což? Prosím všimněte si, že nikdo neřeší příčinu, ale až následky. A tam je víceméně jedno, co uděláte, protože to stejně bude pořád blbě. Já napjatě čekám, kdy někomu dojde, že je zapotřebí dojet do Moskvy a začít se domlouvat s Putinem na novém uspořádání. Jinak se tady můžeme navzájem udanit a nic z toho.
Slovenský premiér Robert Fico po jednání s maďarským premiérem Viktorem Orbánem vyzval Evropskou unii ke zrušení sankcí na ruskou ropu a plyn a k obnovení dodávek přes ropovod Družba. Zároveň apeloval na návrat dialogu s Ruskem v souvislosti s prohlubující se energetickou krizí. Měla by se Česká republika k této výzvě přidat?
Už aby to bylo! Včera bylo pozdě. Tentokrát chybí ta úplně nejdůležitější, nejzákladnější surovina globální ekonomiky, od které je odvislé úplně všechno. Každý den otálení generuje miliardové ztráty naše blbost bude tentokrát zaplacená tak draze, že být Babišem, raději bych to neriskoval.
Na Ukrajině se prohlubují spory uvnitř politické scény. Prezident Vladimír Zelenskij čelí rostoucí kritice ze strany parlamentu i premiérky Julije Svyrydenkové, přidává se i klesající důvěra veřejnosti v jeho vládu. Napětí mezi jednotlivými mocenskými centry se prohlubuje a ukazuje, že jednotná fronta uvnitř země začíná slábnout. Jak hluboký je dnes rozkol uvnitř Ukrajiny a co to může znamenat pro další vývoj?
Ukrajinci reálně musejí vidět, že se ocitli na nejnižších pozicích západního žebříčku hodnot. Američané ve svém návrhu rozpočtu na příští rok už s Ukrajinou nepočítají. Evropa by možná ráda platila za zbraně, ale Spojené státy teď samy mají málo, takže platit EU může, ale Ukrajině to nepomůže. Rusové navíc začali rýžovat na ropě i plynu, veškeré sankce jsou mrtvé a Putin teď prodá všechno, co vytěží. Za takových okolností Ukrajina prostě prohraje a všichni teď už jen řeší, jak moc. A také bude zapotřebí najít viníka. Myslím, že to půjde rychleji, než bychom čekali.
Rozhovor jsme začali tématem Velikonoc u nás doma, pojďme ho zakončit pohledem do zahraničí. V Jeruzalémě letos probíhají nezvykle klidné Velikonoce, svaté město je kvůli bezpečnostní situaci a omezením téměř bez poutníků. Tradiční oslavy tak probíhají v omezeném režimu a bez obvyklé účasti tisíců věřících. Co říká téměř prázdný Jeruzalém o stavu dnešního světa?
Že Izrael ztratil svou kredibilitu demokratického a bezpečného státu. Ztratil svůj punc oběti holocaustu a první důsledky jsou už vidět. Zatím se to projevuje chybějícími turisty a různými bezpečnostními omezeními. Obávám se ale, že bude hůř. Jestli chtěl Netanjahu Izrael zničit, nemohl to vzít za lepší konec.







