Belgie se dostala do bodu, kdy už nestačí ani improvizace uvnitř vlastního vězeňského systému. Kapacita zařízení byla nastavena na 11040 osob, ve skutečnosti je v nich více než 13000 vězňů a stovky z nich nemají vlastní lůžko. V prosinci loňského roku spalo bez postele přibližně 600 osob, tedy téměř dvojnásobek oproti létu. Nejhorší situace panuje ve věznicích v Antverpách, Dendermonde a Gentu, vážné přetížení hlásí také zařízení ve Valonsku v Mons, Nivelles, Marche a Leuze. Ani relativně nové zařízení v bruselském Haren se přeplnění nevyhnulo a desítky lidí zde i po doplnění postelí spaly na matracích na podlaze.
Na tento stav reaguje ministerstvo spravedlnosti úvahou o vybudování plovoucí věznice, která by byla zakotvena v některém z belgických přístavů a poskytla místo pro více než tři sta vězňů. Inspirací jsou nizozemské projekty, kde podobná zařízení dočasně sloužila jako rychlá kapacitní náhrada. V Belgii však jde zatím pouze o záměr ve fázi posuzování. Ministryně spravedlnosti Annelies Verlinden upozorňuje, že by bylo nutné řešit povolovací procesy, zabezpečení na pevnině, zázemí pro pohyb vězňů, požární ochranu i možné úpravy právních předpisů. Zájem o provoz zařízení již vyjádřily soukromé firmy včetně belgické společnosti Protection Unit, což znovu otevírá otázku míry zapojení soukromého sektoru do výkonu trestu a odpovědnosti státu za základní standardy zacházení s vězni.
Vláda zároveň zvažovala i možnost pronájmu kapacit v zahraničí. Jednalo se o Albánii, Kosovo či Estonsko, přičemž estonská strana návrh odmítla. Samotný fakt, že stát uvažuje o přesunu výkonu trestu mimo vlastní území, ukazuje hloubku krize, do níž se belgický vězeňský systém dostal. Kritiku zesilují i politické strany. Vlaams Belang označuje současný stav za časovanou bombu a připomíná, že rekordních 672 osob spalo v listopadu na podlaze. Veřejná debata se navíc dotýká i struktury vězeňské populace. Přes 43 procent vězňů tvoří cizinci a zhruba 31 procent z nich nemá v Belgii povolení k pobytu, což vyvolává tlak na propojení trestní politiky s migrační agendou.
Federální vláda na problém reaguje vyčleňováním zhruba 60 milionů eur ročně s cílem rozšířit kapacity o 1105 míst do roku 2027 a dalších 932 míst do roku 2030. Tato čísla však ukazují spíše na snahu dohnat dlouhodobý deficit než na skutečné řešení příčin přeplnění. Plovoucí věznice by v tomto kontextu byla jen provizorním opatřením, které může krátkodobě ulevit nejhoršímu tlaku, ale nemůže nahradit systémovou reformu trestní politiky, rychlejší soudní řízení ani důslednější práci s alternativními tresty. Celý návrh byl popsán na serveru European Conservative, který shrnuje konkrétní data i politické reakce. Z dostupných informací je zřejmé, že belgický stát se ocitl ve vleku vlastních odkládaných rozhodnutí a nyní hledá řešení, která mají spíše podobu nouzových záplat než promyšlené strategie.
(Pilař, prvnizpravy.cz, foto: aiko)
Zdroj: https://europeanconservative.com/articles/news-corner/belgium-considers-floating-prison-as-inmate-numbers-soar/
