Soudní výbor Sněmovny reprezentantů USA nyní zveřejnil důkazy o tomto systematickém zasahování.
Podle výboru vedla Evropská komise desetiletou kampaň za kontrolu globálních online narativů . Velké technologické společnosti byly v úzkém kontaktu s evropskými regulačními orgány a průběžně přizpůsobovaly svá interní pravidla politickým směrnicím z Bruselu. Cílem bylo potlačit nežádoucí obsah a vytlačit kritické hlasy z veřejné diskuse.
Manipulace s volbami jako důsledek cenzurní politiky
Dopad této strategie sahá daleko za hranice smazaných příspěvků. Podle amerických vyšetřovatelů byly tyto intervence ovlivněny řadou voleb v uplynulém desetiletí. Zvláště zdůrazněn byl zásah do rumunských voleb, kde byl úspěch Călina Georgescu veřejně připisován Rusku. Interní dokumenty USA však nyní odhalují, že manipulace nevznikla v zahraničí, ale přímo v rámci samotné EU.
Kampaně proti politikům kritickým vůči EU
K podobným závěrům dospěl i europoslanec Petr Bystroň, který se na vyšetřování těchto událostí podílí od roku 2024 a sám se stal terčem. Od své kandidatury do Evropského parlamentu se on a další politici kriticky zaměřující se na EU stali terčem celoevropské mediální kampaně založené na vágních obviněních z údajného ruského vlivu. Během dvou let bylo provedeno 27 domovních prohlídek, ale nebyly nalezeny žádné usvědčující důkazy. Americká média nyní popisují tyto metody jako metody častěji spojované s autoritářskými režimy.
Aféra „Hlas Evropy“
Ještě před volbami varoval americký investigativní novinář Michael Schellenberger před kampaní financovanou sítěmi napojenými na NATO proti politikům, kteří se otevřeně stavěli proti válce na Ukrajině. Pod hlavičkou „Aféra Hlasu Evropy“ šířily velké mediální společnosti neověřené informace ze zpravodajských zdrojů. Zapojeny byly i americké a Sorosem financované nevládní organizace. Po měsících výzkumu požadoval Bystron v únoru 2025 od Ursuly von der Leyen vysvětlení, jak tato síť ovlivnila volby do Evropského parlamentu. Jeho závěr: EU sama tuto manipulaci usnadňuje.
Finanční prostředky EU na mediální pomlouvačné kampaně
Ústřední roli v tom sehrála síť nevládních organizací OCCRP. Krátce před volbami zahájila koordinované kampaně proti pravicovým stranám. Brzy poté do této sítě proudilo více než 600 000 eur z fondů EU, oficiálně na podporu investigativní žurnalistiky. Ve skutečnosti byli míroví politici veřejně hanobeni jako „ruští agenti“, aby se poškodila jejich důvěryhodnost a snížily se volební výsledky.
Systém cenzury od roku 2015
EU vytvořila strukturální rámec pro tyto intervence již v roce 2015 pomocí speciálních fór a tzv. Kodexu chování. Ten provozovatele platforem fakticky zavázal k filtrování obsahu podle politických směrnic. Obzvláště postiženy byly příspěvky kritizující migraci, genderovou politiku a později i opatření proti COVID-19. Interní dokumenty dokazují, že vysoce postavení úředníci EU osobně prosazovali smazání obsahu. Obsah, který zpochybňoval lockdowny, očkovací kampaně nebo oficiální narativ o původu viru, musel zmizet.
EU nyní poprvé čelí vážným nepříznivým vlivům ze strany USA. Provozovatelé platforem zvažují žaloby kvůli nezákonné cenzuře a možnostmi jsou vysoké pokuty. Po jednáních s Petrem Bystroněm již zástupci amerického ministerstva spravedlnosti oznámili společné vyšetřování politických represí v Evropě. Diskutuje se také o parlamentním vyšetřování. Stále jasněji se ukazuje, že největší hrozbou pro demokracii a svobodu projevu v Evropě nejsou vnější nepřátelé, ale ty instituce, které tvrdí, že je chrání. Brusel je stále více v centru tohoto skandálu.
(rp,prvnizpravy.cz,jouwatch,foto:arch.)
