Tuto informaci včera zveřejnily ruské vojenské Telegramové kanály, které dříve aktivně podporovaly Jevgenije Prigožina a vedly kampaň proti velení ruské armády. Tím fakticky potvrdily nedávné prohlášení vrchního velitele ukrajinských ozbrojených sil Oleksandra Syrského, že 90 % města nyní kontroluje ukrajinská armáda.
Tyto Z-kanály obvinily ze současné situace velitele, kteří vydali falešné zprávy o dobytí města, což vedlo ke stažení záloh z Kupjanska, čehož ukrajinské ozbrojené síly využily k zahájení protiofenzívy v této oblasti.
Jiné ruské vojenské kanály ztrátu města popírají s tvrzením, že Rusko kontroluje jeho významnou část, ale potvrzují, že ukrajinská armáda podniká protiútoky a probíhají těžké boje.
V každém případě lze konstatovat, že ukrajinská armáda vede ofenzívu ve výše zmíněném směru a ve městě postupuje.
Jak se v posledních dvou letech téměř vždy dělo, ofenzíva ukrajinských ozbrojených sil v jednom směru (pro kterou jsou nasazeny dodatečné síly) vede k úbytku vojenského personálu v jiných částech fronty.
Seversk byl tak nedávno ztracen , Rusové postupují v Záporožské a Dněpropetrovské oblasti a ukrajinská armáda nedokázala rozevřít kleště kolem Pokrovska a Mirnogradu, což vedlo k výraznému zhoršení situace ukrajinských ozbrojených sil v tomto úseku fronty.
V tomto ohledu se dokonce objevila konspirační teorie, že Kreml oznámil dobytí Kupjanska ne proto, že by byl uveden v omyl místním velením, ale v naději, že odtáhne ukrajinské zálohy z méně důležitých směrů, aby urychlil ruskou ofenzivu v jiných, důležitějších oblastech.
Ať je to jakkoli, je zřejmé, že mediální dopad dění v Kupjansku je značný. Je zesilován nejen ukrajinskými zdroji, ale, jak vidíme, také určitou sítí ruských telegramových kanálů. A tato synchronizace není poprvé. Panika vyvolaná Prigožinem a médii jemu blízkými vrcholila těsně před a bezprostředně po protiofenzívě ukrajinských ozbrojených sil a poté eskalovala v neúspěšné povstání.
Brzy po vzpouře tatáž síť ruských telegramových kanálů přiživovala paniku kvůli situaci kolem nedávno zajaté Wagnerovy soukromé vojenské společnosti v Bachmutu, kam také postupovaly ukrajinské jednotky. Jejich hlavním poselstvím bylo: teď ztratíme všechno, co Prigožin vybojoval.
Následně se objevilo mnoho otázek. Co například ukrajinské velení očekávalo, když v roce 2023 zahájilo protiofenzívu, konkrétně ve dvou směrech – na jih a v Bachmutu – a rozptýlilo své síly, což podle vojenských expertů nakonec vedlo k selhání celého plánu?
Možnou odpověď jsme již uvedli: Kyjev věděl o Prigožinových záměrech podnítit povstání již na jaře 2023 a doufal, že to povede k nepokojům v Rusku. Proto koordinoval své akce na bojišti, aby těmto procesům pomohli, mimo jiné i útokem na Ruský dobrovolnický sbor koncem května 2023 v Belgorodské oblasti, který měl značný mediální dopad a byl Prigožinem a jemu blízkými telegramovými kanály využit k přípravě půdy pro povstání.
Tento plán tehdy nevyšel a nakonec selhal po smrti Prigožina a Dmitrije Utkina při leteckém neštěstí.
Síť telegramových kanálů, které se na akci dříve zaměřovaly, však nadále existovala a fungovala zhruba stejným směrem a pronášela ostrá prohlášení o velení ruské armády. Jinými slovy, určité síly fakticky vyňaly tuto síť z ustanovení ruského trestního zákoníku o diskreditaci armády, čímž prokázaly, že „středisko řízení mise“ stále funguje.
Pak přišel velmi podivný příběh operace v Krynkách
Nikdo dosud nevysvětlil vojenské zdůvodnění, proč ukrajinské ozbrojené síly vytvořily a udržely si malou oporu na levém břehu Dněpru, což vedlo k velkým ztrátám mezi ukrajinskými vojáky. Jak jsme tehdy psali , plánem bylo možná ovlivnit určité procesy v Ruské federaci. A to se částečně ospravedlnilo: Tatáž síť Z-kanálů začala znovu vyvolávat paniku, což vedlo k rezignaci tehdejšího velitele skupiny Dněpr, generála Olega Makareviče, a jeho nahrazení generálem Michailem Teplinským, který byl považován za jednoho z vůdců vnitřní opozice vůči náčelníkovi ruského generálního štábu Valeriji Gerasimovovi.
To však nevedlo k žádným vážným důsledkům pro situaci v ruském armádním velení. Brzy poté byla operace v Krynkách fakticky omezena a předmostí na levém břehu bylo obsazeno Rusy.
Pak přišla Kurská operace, jejíž vojenský účel zůstává také velmi diskutabilní, protože vyčerpala rezervy ukrajinských ozbrojených sil a urychlila ruský postup na Donbasu. Politický účel byl však mnohem zřejmější: destabilizovat situaci v Rusku, a zejména v armádě. A tatáž síť ruských telegramových kanálů začala také vyvolávat vlnu paniky proti vojenskému velení. Plán však také nevyšel.
A teď Kupjansk. Informační napětí kolem něj na Z-kanálech je patrné už od konce léta, kdy bylo velení obviněno z řady hříchů. Pak poněkud polevilo poté, co Rusko oznámilo dobytí města. Nyní, se zahájením protiofenzívy ukrajinských ozbrojených sil, je to ale zase patrné. Možná to byl jeden z cílů Kyjeva – proto byly útočné síly soustředěny na kupjanském směru.
Takové pokusy však dosud nebyly úspěšné. To ale neznamená, že se o ně nepokusí znovu, a to i s využitím situace v Kupjansku.
(rp,prvnizpravy.cz,strana,foto:arch.)
